Noční let

Wes Craven asi zjistil, že v hororu je celkem provařenej, tak se pokusil přesunout do jiného, i když ne moc vzdáleného žánru. A to do thrilleru. Zřejmě moc lidí nepřekvapí, že se mu tento přechod podařil celkem bez problémů, jelikož Craven používá prakticky stejné finty jako v hororech, akorát, že zde vypadají hodně svěže. Jednoduchý příběh, kterým se noční let vyznačuje, rozhodně není na škodu, jelikož díky krátké délce film uhání velmi rychle a plynule dopředu. Co se musí Cravenovi uznat je to, že naprosto parádně dokáže přejít z jakéhosi romantického úvodu do atmosférické prostřední části, jež se odehrává na palubě letadla. Zde právě rozvíjí svůj atmosférický um, který diváka nutí neustále sledovat obraz. V závěru se sice opět nechává strhnout do klasického vřískotového stylu, kdy bad guy, který byl celou dobu nad věcí padá jak idiot přes židle a tropí jednu chybu za druhou. Hlavním důvodem úspěchu, kromě režie je rozhodně herecké obsazení. Cillian Murphy mě zatím nezklamal nikdy a i tentokrát je naprosto úžasný. Dokáže předvést jak svou milou tvář, tak tu psychopatickou. On je prostě pro role psychopatů jako stvořený (vzpomeňme na Batman begins). K tomu Rachel McAdams je pěkná a herecky za Cillianem nijak nezaostává. A jelikož Wes je ve svém oboru třída, dokáže v každém záběru ze svých dvou hlavních herců ždímat naprosto vše. Hudba dotvářející film je rovněž poměrně vydařená a snímku přidává na atmosféře ještě víc. Noční let je hodně podařeným thrillerem, který rozhodně nenudí a zaručeně pobaví i na několikáté shlédnutí. (22.06.2006)

Vysoká letová hladina klaustrofobického thrilleru vs. přízemní lacinost Vřískotového nahánění, jazýčkem na vahách budiž Cravenův smysl pro odlehčenost a Murphyho oční herectví, které vám během snímku zasadí 36 bodných ran. Otázkou je, jestli by podobný psycho teror zkusil ten srábek Cillian třeba na Seagala. Já myslím, že ne.. Před pětadvaceti lety by skončil nenávratně zamotán v servírovacím vozíku a nyní by byl bez šance úplně. Steven totiž cestuje zásadně nákladními letadly a co je nejpodstatnější - sám. Další náklad se už tam totiž nevleze.. (27.01.2014)

Ze začátku jsem se zděsil, že půjde o další katastrofický film - jejich éra mě zrovna neoslovila. Naštěstí se děj ubíral jiným směrem. Rachel McAdams byla příjemná, C. Murphy se na roli parchanta vyloženě hodil. První 2/3 filmu obstojné, hodně mě vytáčila bezmoc, ale takhle filmy prožívám běžně; konec mi kazilo pár nelogičností na konci, zkrátka si myslím, že by se člověk zachoval trochu jinak. # V rámci žánru snímek drží průměr, na tolik ohrané téma se nesnaží až tak kopírovat. 70% (31.07.2008)

V jednoduchosti je krása. Škoda len, že ten koniec sa trochu vymykal originalite, ktorá je príznačná pre prvú hodinu. Potom sa to mení z napínavého thrilleru na tuctový akčný film s jasne predvídateľným záverom a už to nezachráni ani psychopatický a nesmrteľný Cillian Murphy, ktorý vlastne drží celý film nad vodou. Inak to bolo dobré, takéto filmy mám rád. (10.01.2012)

„Nie v mojom dome.“ Čertovsky originálna vec kráčajúca v stopách najlepších psychotrilerov. Na podobných zápletkách mi vždy strašne vadia nepremýšľajúci hridnovia. Vždy si ťukám prstom do čela a mudrujem v štýle "No dobre, ale prečo neurobila to alebo ono?". No, tak tu nie vážení. Tu je ústredná hrdinka nielen sympatická, rozkošná a statočná, ale v rámci možností (a žánru) jej to páli a jej spôsoby na záchranu sú pomerne realistické, aj keď divák asi nemusí byť Sherlock Holmes, aby vedel, že žiadny z jej plánov nevyjde, lebo by to bol krátkometrážny a nie celovečerný film. Áno, miestami som nevedel, či je to také inteligentné a rafinované, alebo proste, hm, blbé, ale nakoniec som sa rozhodol pre možnosť č. 1. Parádne komorná záležitosť, hravá a vynaliezavá a ak aj nie je priamo inteligentná, tvári sa tak a vy jej to pravdepodobne uveríte. Poctivo vystavaný scenár sa spolieha na erotické teroristické dusno medzi obeťou (zjazvená Rachel McAdams) a jej väzniteľom (fascinujúci krehký írsky psychopat Cillian Murphy). Medzi týmito vynikajúcimi mladými hercami to fantasticky iskrí a do pozície obete (ktorá, ako to už u Wesa býva, zďaleka nemusí zostať obeťou až do záverečných titulkov) si dokáže divák ľahko predstaviť sám seba. Mnohým sa nepáčilo akčné finále, ale mne nerobilo problém. Prostredie klaustrofobického, nie-príliš-luxusného lietadla fajn. (07.05.2009)