Francouzská spojka II

Dávám na roveň s jedničkou. Pokračování je sice o poznání méně dynamické a milovnící akce si moc pomlaskávat nebudou, ale všechna akčnost je tady nahrazena pasáží, kdy se Pepek dostane pod ruku Charnierovi a jeho následné odvykací kúře. Scéna, kdy je policajt chycen lumpem a stane se z něj feťák,dodneška nemá obdoby a Gene Hackman tady ukazuje až netušené herecké mistrovství. Od té doby si o to víc přejete, aby toho drogovýho dědka konečně dostal. Závěr nebudu prozrazovat, ale musím říct, že se mi snad ještě nikde nelíbil tak bleskově utnutý konec - bez nějakých teatrálních výrazů a emocí - prostě šup a o to víc to ve vás pak zůstane. Čím mě film taky dostal, byly v závěrečné části pohledy kamery ala první osoba, což připomínalo staré hry Wolfenstein nebo Doom - opět nadčasové. I přes pomalý průběh jsem se vůbec nenudil a vychutnal si tuto klasa kriminálku. (24.10.2009)

Francúzska spojka sa presunula z New Yorku do Marseille a Doylovy Francúzsky vzduch aj prospel, bola to viditeľná zmena, štát, mesto, prostredie, ľudia i policajné taktiky, všetko sa zmenilo. Príbeh je prepracovanejší, dramatickejší, ale aj zábavnejší. Aj tu je viacero nudných častí a aj zbytočných scén. Teraz tvorcovia vsadili len na jednu kartu a to na G.Hackmana, ktorý vie zahrať drzého policajta, ale aj drogovo závislého človeka, ktorý má absťáky a tak vidieť jeho poníženie, ale aj jeho vztýčenie a začlenenie do spoločnosti. Aj keď tej akcie tu nieje až tak veľa, čiastočne si to vykompenzoval dobre spracovaným príbehom. Ale to finále to roztočilo parádnou akciou, ktorá si vystrieľala 4*, ináč by to bolo poslabšie.Videné v rámci Season Chalenge Tour 2015. (29.08.2015)

"Vrať se zase do New Yorku a zabíjej si poldy tam. To ti jde." Marseille totiž není New York a Pepek Doyle není polda, ale návnada. Fajn. Naštěstí neztratil nic ze své brutality a jeho řešení případů se vždy nachází daleko za hranou zákona, takže mě to bavilo. Horší to bylo s heroinem a odvykačkou. Na můj vkus to bylo moc dlouhé, rozvláčné a děj nikam neposouvající. Jenže když jsem to viděl jako dítě, tak se mi to natolik vrylo pod kůži, že se ve svém životě drogy ani nedotknu. No dobře, asi bych dokázal pytlík s fetem spláchnout do záchodu, ale moje žíly, nos ani ústa tento druh úniku z reality nikdy nepoznají. Natolik mě tehdy vyděsil Pepek žebrající o dávku a svíjející se v křečích na zemi. (04.10.2018)

Tak tohle už mi přišlo trochu moc. Hackman je tak strašně nesympatickej, namachrovanej hajzl,že to je do nebe volající.Jediný co stojí za vidění je Hackmanův absťák, jinak se celkem nic neděje,kromě nadávání. Závěrečná přestřelka a honička za hlavním padouchem je sice pěkně natočená, ikdyž to vypadá jako by byl Hackman maratonskej běžec,ale celkové zakončení filmu mě celkem zklamalo. (26.12.2008)

Podivnou ironií osudu jsem dlouhé roky znal jenom toto pokračování, zatímco samotnou Francouzskou spojku ne. Někdy na konci osmdesátých let totiž šlo v tehdejší Československé televizi několikrát po sobě právě a pouze tohle pokračování. Shlédnout obé mi umožnilo až jejich nedávné vyjití na dvd. Tedy chutě a za čerstva do sdělování dojmů: Na jedné straně je nutné říci, že "dvojka" vskutku je slabší než "jednička", na druhé podotknout, že i tak jde rozhodně o jedno z nejpovedenějších pokračování z těch původně neplánovaných a navíc natočených jiným režisérem. John Frankenheimer se opravdu snažil dodržet rukopis, což se mu do značné míry podařilo. Kamera či herecké výkony jsou rozhodně mimořádné. Naopak propastný rozdíl znamená srovnání scénářů. Pokud "jednička" fascinuje svou reálností, "dvojka" je zcela nepravděpodobný konstrukt, pokud "jednička" vycházela z reálných zkušeností, "dvojka" je spíše paroduje. Třeba jenom ta "kancelář" na chodbě, "výslechy" podezřelých v angličtině, nebo onen "konfrontační" přístup se stálým zdůrazňováním zabitých kolegů, to všechno je notně přitažené za vlasy. Odhlédnuto od stále výborného vizuálu, je způsob vyprávění "dvojky" také citelně konvenčnější. Pokud "jednička" fascinuje mj. velmi "úsporným" střihem, kdyjsou v ději "vynechány" celé dlouhé pasáže, takže sledování filmu rozhodně není jen pasivní "civění na obraz", "dvojka" děj jenom otrocky odvypráví, aniž by vynechala jediný podstatnější detail. V příběhu též citelně přibylo dialogů a napětí. Chybí uhrančivá ztišenost některých scén, kdy celé dlouhé pasáže nikdo ani nepromluví a pokud, pak jen několik krátkých úsečných slov. Ve "dvojce" je stále o čem klábosit... Pozitivem je naopak chytrá práce s jazykem (angličtinu doplňuje (v originále dokonce ani titulky nepřekládaná) francouzština všude tam, kde spolu hovoří Francouzi mezi sebou (netřeba snad zdůrazňovat, že originální zvuk je při sledování tohoto filmu doslova povinnost)) a také roztomilá práce s národnostními specifiky a předsudky (americká čokoláda, objednávka hamburgrů, hovory o baseballu). Doslova fascinující je pak celá "detoxikační" pasáž, stejně jako skvostná závěrečná honička, při níž divák únavu a vyčerpání prožívá téměř fyzicky... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: kinej (20.12.2010)