Reklama

Reklama

Střelba na psy

  • Česko Jako psi (festivalový název) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Po filmu 100 dní (100 Days, 2001, r. Nick Hughes), uvedeném v Karlových Varech v roce 2002, a po velmi úspěšném Hotelu Rwanda (2005, r. Terry George) vznikl další dramatický snímek zachycující děsivou genocidu ve Rwandě roku 1994, kdy bylo během sta dnů vyvražděno osm set tisíc lidí, zejména příslušníků kmene Tutsiů. Režisér Michael Caton-Jones, známý spíše jako tvůrce komerčních titulů, natočil jednu epizodu z této tragédie. Odehrává se v církevní škole nedaleko hlavního města Kigali od 5. do 11. dubna 1994. Protagonisty vyprávění jsou běloši: mladý učitel Joe Conner a starý kněz Christopher. Ti usilují o záchranu domorodců hledajících azyl ve škole, jež je pod patronací belgické jednotky OSN. Snímek vznikl podle námětu novinářů, kteří ve Rwandě v té době byli, natáčel se na autentických místech a v jeho štábu pracovali místní lidé, jejichž rodiny byly masakry postiženy. Postavy jsou ovšem fiktivní. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (72)

tahit 

všechny recenze uživatele

Nejhorší je na filmu, že vše se tak stalo. Pozor, možný spoiler! Scéna, kdy prosí Roland (Steve Toussaint) belgického velitele jednotky OSN Charlese Delona o zastřelení dětí, protože smrt mačetou bolí. Snad ani nemusím dodávat, že je to emocionálně působivější, než naznačené explicitní násilí ve filmu. Byla to věru hrozná situace, pánové z OSN styďte se, opět jste selhali a neměli jste žádný pocit trapna? K čemu takové podivné konference OSN vlastně jsou? Klasický případ temné zbabělosti civilizovaného světa. Bez mučení přiznám, že jsem rád, že žiji v v naší krásné zemi a můžu se prostě těšit ze života. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Srovnávání Střelby na psy s tématicky spjatým, nicméně na několik Oscarů nominovaným a hvězdně obsazeným Hotelem Rwanda je zavádějící. Tohle je nízkorozpočtový, v podstatě televizní film. Zachycuje situaci ve Rwandě na jaře roku 1994 z pohledu zúčastněných bělochů (a nehledejte v tom žádný rasistický podtext). Místní kněz, učitel, televizní reportérka – stávají se svědky největšího etnického masakru (slovo genocida JE na místě) novodobých dějin. Celkem kolem jednoho milionu Tutsiů bylo vyvražděno (povětšinou rozsekáno mačetami) zfanatizovanými Hutui. Pokud vás zajímá, proč se tolik nenáviděli, doporučuji zhlédnout výtečný dokument Poslední spravedlivý. Podobně závažné téma stačí zpracovat průměrně a na působivosti výsledného filmu se to moc neprojeví, Střelba na psy opravdu není zrežírovaná nikterak ohromně. V těch nejvypjatějších momentech začne hrát hluboce procítěná africká hudba, úporná snaha nezobrazovat žádné explicitní násilí působí skoro směšně (Terry George se s tím vypořádal mnohem obratněji) a rozpačitý doslov „po pěti letech“ z filmu druhý Schindlerův seznam opravdu neudělá. Je patrné, že se tvůrci snažili co nejdůsledněji držet reality (mj. natáčeli přímo ve Rwandě) a tato větev se nakonec také ukázala být tou nejjistější. Jako hraný dokument „made by BBC“ patří totiž Střelba na psy k jasnému nadprůměru. 80% Zajímavý komentář: Shushika ()

Reklama

kaposlav 

všechny recenze uživatele

Pokiaľ vo filme Hotel Rwanda opisovali udalosti počas genocídy v Rwande podľa skutočnej udalosti, aj keď to kvôli atraktivite, či cenzúre upravili, či očačkali, tak to bol výborný film a hlavne dôveryhodný (ta dôveryhodnosť je aj tak relatívna). Žiaľ v tomto filme okrem iného si dali tu prácu propagovať pedofilnohomosexuálnu organizáciu, ktorá nejedenkrát v minulosti sama páchala genocídy (okrem iného aj zneužívanie nielen detí a nielen sexuálne). Rozhodne som nemal po pozretí taký dobrý dojem ako po filme Hotel Rwanda. Pri pozeraní a počúvaní pánbičkárskych vymývačok mozgu mám podobné pocity ako keby som bol v sanatóriu, kde chodia ľudia s nevyliečiteľnými chorobami dožiť a mal by som sa na nich pozerať okamihy pred smrťou ako trpia a choroba ich požiara za živa. ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Shooting Dogs je celkem syrově a bez příkras natočený film, který nutí k zamyšlení. Mám trochu pocit, že si západní divák "vystačí" s filmy o Holocaustu, a genocidy odehrávající se za hranicemi Evropy ho až tak nezajímají. Proto si myslím, že je důležité točit filmy jako je tento. Dobře to vystihla postava novinářky, která prohlásila něco v tomto smyslu: "Při reportážích o masakrech v Bosně jsem každou mrtvou ženu obrečela, ale tady je to jiné. Tam mi každá mrtvá žena připomínala mou matku, protože byla bílá". Trochu cynické, smutné, ale asi pravdivé. Jinak souhlasím s komentářem uživatele Enšpígl. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Téma rwandské genocidy, které v roce 2004 ukázal úspěný "Hotel Rwanda" zkoušel k úspěchu využít i režisér Michael Caton-Jones, který natočil pár slušných snímků ale do diváckého podvědomí se nedostal žádným. Oproti zmíněnému "hotelu" však toto téma podává pomaleji, méně velkolepěji ale hlavně zbtečně násilně. Ne, že by film hýřil krvavě natočenými masakry ale velice násilnou formou ukazuje, co, že se to tam vlastně dělo za svinstva a přitom se tváří maximálně reálně. Bohužel se mu však nedaří z diváka vyždímat jakékoliv emoce a převážně v druhé části se tak nehorázným způsobem odkazuje na boha a víru, že by se nejednomu ateistovi udělalo zle. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (3)

  • Rwandská genocída je popri nacistickom holokauste, arménskej genocíde a genocíde Červených Kmérov v juhovýchodnej Ázii zaraďovaná k najväčším genocídam 20. storočia. (MikaelSVK)
  • Okrem autentických miest v Rwande, predovšetkým v jej hlavnom meste Kigali, natáčali filmári aj na Charterhouse School ležiacej v grófstve Surrey vo Veľkej Británii. (MikaelSVK)
  • Když odjíždí auto s reportéry BBC od Hutůovské domobrany, tak je tam s nimi jistý Francois (David Gyasi), který zařídí, aby v pořádku odjeli. Ale při odjezdu se najednou už mezi členy domobrany nenachází. (Jimmy15)

Reklama

Reklama