Jana Eyrová

Čím víckrát to vidím, tím víc mi přijde, že mezi hlavními představiteli to nejiskří tak moc, jak by mělo. Připadá mi, že si stále drží jakýsi odstup, i když jsou zrovna v tolik očekávaném objetí. Myslím, že začátek v sirotčinci je až příliš dlouhý na úkor zkráceného a zjednodušeného konce. Přesto se mi film velmi líbí, je to dosti zdařilé zpracování knihy. A já si teda nemůžu pomoct, ale pan Rochester dle mého není vůbec ošklivý. Právě naopak mi přijde jako přitažlivý a charismatický muž. (24.12.2007)

Protože jsem před filmem zhltla knižní předlohu, byla jsem z filmu lehce zklamaná. Spousta věcí v něm chybělo nebo bylo jinak, Jane byla ve filmu charakterově nedokreslená a chybělo mi tam větši rozpracování jejích vnitřních pocitů, o postavě Edwarda Rochestera nemluvě. Ale na druhou stranu musím říct, že mě potěšil zjev herečky Anny Paquin. Asi takhle nějak jsem si Jane Eyrovou představovala... (01.02.2007)

Ďalšia adaptácia slávneho románu, kde je všetko presne tak, ako má byť. Ide o to, či vás táto neustále adaptovaná látka stále zaujíma a nakoľko máte radi podobné typy filmov a romantiku všeobecne, respektíve všetko dokopy. Menej drásavé a depresívne ako príbuzné Búrlivé výšiny. Celkovo som sa ale viac kochal krásami rozsiahleho Haddon Hall, okolitej krajiny a kostýmami ako starým známym príbehom. Charlotte sympaticky naivná, Wiiliam sa mi do tejto úlohy príliš nehodil, medzi oboma postavami som necítil to správne erotické iskrenie. (01.08.2018)

Jako první jsem viděl adaptaci této klasiky, která byla natočena v roce 2011. Tato adaptace mě příjemně překvapila. Film z roku 1996 jsem viděl nedlouho poté a musím říct, že už takový dojem neudělal. Adaptace se od sebe zase tolik neliší, tudíž vlastně záleží na tom, v jakém pořadí se vidí. Kdybych jako první viděl adaptaci starší, asi bych si ji zamiloval více. Takhle ale vyhrává Fassbender. Na druhou stranu, jako Jana Eyre mi více seděla Charlotte Gainsbourg, pro kterou mám jednoduše slabost. Je to jedna z těch hereček, které nejsou sexy symbolem komerčního Hollywoodu, ale prezentují se hlavně skvělými hereckými schopnostmi a krása se u nich musí hledat trochu déle. Klidně bych jí ale dal přednost než mnohým herečkám, které si na umění jen hrají a role dostávají především díky pěknému zevnějšku. Franco Zeffirelli je skvělým režisérem, který prokázal, že mu problémy nedělá ani anglicky mluvený film. Skvěle zvládl přenést náladu a atmosféru britského venkova poloviny 19. století, vřesoviště doslova hovoří a zdi usedlosti šeptají. William Hurt předvádí, že charakterních rolí by měl dostávat více. Vše je doplněno skvělým citem pro dobu, která se odráží v kostýmech a také v řeči. Výborný film, ale jak říkám, prvně jsem viděl neméně skvělou adaptaci z roku 2011, která je až na drobnosti velmi obdobná, a to i v rámci výborných hereckých výkonů. Tahle nestárnoucí klasika ale bude vždycky táhnout. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/jane-eyre-ekologicka-afrika-cislo.html (24.02.2013)

Poněkud unylá adaptace, v níž se střídají docela milé momenty s těmi nudnými. Možná by se mi to líbilo i víc, kdyby si Zeffirelli nevzal až příliš k srdci tu Janinu údajnou ošklivost a neobsadil do hlavní role mrtvolně bledou Charlotte Gainsbourg. Kdyby alespoň uměla hrát, ale ona se celým filmem jen tak propotácí, a když promluví, zní to, jako by někdo škrtil gumovou kachničku. William Hurt je sice o poznání sympatičtější (vzhledem ke své roli možná až příliš), ale tu jeho vnitřní rozervanost si člověk musí hodně domýšlet. A co je nejhorší, o nějakém jiskření mezi oběma herci nemůže být ani řeč. Každopádně vidět se to dá, i když ten konec působí dojmem, že už to chtěl mít pan režisér co nejdříve za sebou. (06.11.2010)