Režie:
Jean-Marie PoiréKamera:
Jean-Yves Le MenerHudba:
Eric LeviHrají:
Christian Clavier, Jean Reno, Valérie Lemercier, Marie-Anne Chazel, Isabelle Nanty, Arielle Sémenoff, Katja Weitzenböck, Michel Scourneau (více)Obsahy(1)
Drátěnou košili v pračce nevypereš, aneb současná doba si nedokáže vážit statečných rytířů. Stačilo se jen omylem napít lektvaru namíchaného nepřátelským kouzelníkem a rázem se rytíř Godefroy a jeho sluha Jacquouille (již podle tohoto jména poznají Francouzi, že se jedná o zcela neurozeného člověka) ocitli ve 20. století. Samozřejmě, jak už to ve Francii bývá, našli své potomky, i když zrovna ne na takové úrovni, jakou by si představovali. Šlechta, potomci statečných rytířů, zchudla a v jejím zámku se naopak usídlil potomek vykutálených sluhů, který si jen změnil jméno z posměšného Jacquouille na důstojnějšího Jacquarta. Samozřejmě, že se pán i jeho sluha nejdříve ocitnou v blázinci, ale šlechtická krev se nezapře a Beatrice, jako přímý potomek rytíře Godefroy de Montmirail, se o svého předka postará... Režiséra Jean-Marie Poirého známe především díky jeho vynikající komedii Operace Corned Beef, kde se také objevila trojice komiků, kteří ve Francii patří ke špičce v tomto žánru: Jean Reno, Christian Clavier a herečka s neobyčejným komediálním talentem Valérie Lemercier. V Návštěvnících si je navíc užijeme v dvojrolích předků a potomků. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (488)
Asi nejbrutálnější humor vůbec. Humor, jemuž je absolutně jedno, že fekálností zcela dýše, rozebíraje nejžumpovatější vulgarity a používaje starou, osvědčenou hrubou sílu, jež naši bránici jednoduše nemůže nechat v klidu. A navíc - tohle je jasný, přehledný odkaz na moji nejmilovanější dobu, na období drsného, krutého, špinavého středověku, kdy páni nakládali se svými poskoky právem jako s hadry a nějaká neurozená holota se k nim nesměla přiblížit. A teď se něco takhle skvělého objeví v té době, v níž musím žít, a vyvolá kontrast z nejkrásnějších. Tihle dva hrdinové se adaptují náramně, když vidí černocha, neohlíží se na nějakoou rasovou rovnost a pádí vyhnat všechny pohanské saracény, jímž nestačila bitva u Poitiers, z Francie. Jen do toho! Nandejte to naší super civilizaci! ()
Z téhle komedie žijeme na všech středověkých akcích, které navštívím. Totálně šíbnutý a fekální humor plný nelibých závanů, anusu a vyměšovaných tekutin, Christian Clavier co odporný sluha Jacquouille, Jean Reno coby noblesní rytíř de Montmirail a čelní náraz středověku do současnosti. Crazy komedie jak má být, ztřeštěná, odpočinková, svá... Jedna z nejlepších komedií, co znám. Můžete ji osočovat z přízemnosti, ale sakra přečtěte si Mastičkáře nebo Rabelaise a možná vám dojde, že dva středověcí vykukové by si v současnosti počínali přesně tak, jak Návštěvníci naznačují... ()
Pre mňa najzábavnejšia komédia ever. Ešte pri ôsmom zhliadnutí mi od smiechu celých 100 minút tiekli slzy a bolelo brucho. Jean Reno a Christian Clavier čoby zbrojnošskí burani v našej hetickej dobe a všetky postavičky, ktoré stretávajú, sú božské. Ich vystrájanie, poňaté typicky francúzskym, rýchlym, bláznivým tempom a šialenými uhlami kamery ma dostáva. Rovnako koncipovaných je síce väčšina francúzskych komédií, ale Les Visiteurs mi prídu výnimočný a dokonalí. Aj vďaka úžasnej hudbe, milému fantasy feelingu a myšlienke filmu, ktorá je na žáner prekvapivo hutná. ()
Pro mě naprostá stupidita, v které se dokonce i jeden z mála mnou oblíbených francouzů Jean "čistič" Reno totálně vyhořel a jeho kamený výraz naprosto neodpovídá mým představám komediálního herce. Celé (už) trilogie je pro mě velkým zklamáním a každý díl je nechutně nudný. Christian Clavier jako jeden z mála komediálních herců v tomto filmu je slabý průměr a scénárista ani reřisér pořádně nevyužil žánr komedie. ()
Tento film je podle mě jasně nejlepší francouzskou komedií 90. let. Velice zajímavý příběh a k tomu výborní herci: Jean Reno a Christian Clavier. Jediné co mi kazilo příjemný dojem z filmu tak dabing Bohdalové a ta ženská co se nalepí na Jacquouille neboli Ch. Claviera, která mi byla krajně nesympatická. Ale to jsou minimální vady na kráse. Mimo to má tento film dvě pokračování, které na sebe absolutně nenavazují a i když dvojka se dá zkousnout trojka je otřesná. Mimo to stojí za povšimnutí skvostná hudba gotického rázu od skupiny Era, která se do filmu náramně hodí a další co stojí za povšimnutí jsou rekvizity na kterých je vidět, že si tvůrci dali záležet. --- Frenegondo, hned se vrať zpátky! Pojď zpátky, povídám! Frenegondo! Vévodova dcera nebude pobíhat za nějakým obyčejným hrabětem! ()
Galerie (39)
Zajímavosti (12)
- Jean-Paul Muel (maršál) byl v době natáčení filmu četníkem. (Cucina_Rc)
- Približne v 66. minúte filmu, keď Godefroy (Jean Reno) a Jacquouille (Christian Clavier) pozerajú na zámok, v ktorom žili v 12. storočí, tak konštatujú, že sa odvtedy veľmi zmenil. Godefroy sa posťažoval slovami: "Toto je snáď lup Vizogótov!" Zámok však sotva mohol mať niečo spoločné s Vizigótmi, keďže Godefroy prišiel z roku 1123 (ako sa hneď na začiatku filmu spomenulo, v ktorom roku sa dej odohráva), vtedy Vizigóti ako takí už boli minulosťou. Posledné zmienky o nich pochádzajú z roku 721, keď zomrel posledný vizigótsky kráľ Ardo. (AxelWers)
Reklama