Obviněný

Opäť tu máme pedofilný prípad, ale od Honu je vzdialený na sto honov. Psychologická línia jasne predčila dejovú, ktorá je veľmi predvídateľná. Sila príbehu závisí na sympatiách k hlavnému predstaviteľovi, ktoré si vytvorí každý individuálne. Mňa si nezískal od začiatku. Navyše sa nestotožňujem z režisérovou myšlienkou postaviť pedofíliu na úroveň nemoci, ktorú si mnohí z nich ani neuvedomujú. Je to odporné. (23.03.2017)

NEČÍST, POKUD JSTE NEVIDĚLI A CHYSTÁTE SE! Druhý Jagten? Ani náhodou. Anklaget je chladný zrovna tak jako zde zasněžené Dánsko. Každopádně je to od tvůrců docela mazaný mind blowing, kdy si od začátku myslíte, že víte kdo je ten špatný a ten dobrý (čtěte ta špatná a ten dobrý); strašně se mi líbí, že příběh nabízí zamyšlení nad předsudky, které má snad každý z nás - holka lhářka musí lhát vždycky a chudák vydeptaný manžílek bude určitě nevinný (mluvím mimochodem o pohledu diváka na postavy). Dost mě zmátlo i to, že se postavy chovají jinak, než by se od nich v téhle situaci očekávalo, na jednu stranu palec nahoru, na druhou mi připadalo, že někdy jednají opravdu podivně (ale to může být tou dánskou mentalitou). Lidé prostě mají zakódované v DNA být ovcemi a dělat soudy na základě zjevného či dokonce ničeho(u Čechů to platí trojnásob mimochodem), ačkoliv zrovna v takové situaci je být soudcem opravdu těžké. Všechno ale nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. "Nikdy jsi neřekla ne". Ta věta by mě zcela jistě smetla, kdybych si dopředu někde nepřečetla, co a jak. Škoda. Každopádně to nemění nic na tom, že emocí bylo poskrovnu. (09.01.2014)

Miluji severskou kinematografii, atmosféru zdejších filmů, přírodu, drsné rysy herců a mnoho dalšího. Zde to vše je podpořené hudbou, která skvěle doplňuje tíživou atmosféru filmu. Bohužel samotné téma filmu mi je krajně nepříjemné, ač zde bylo pojato řekněme psychologicky. Za mě tedy jedno shlédnutí stačilo, chválím atmosféru a herce, ale to je vše. 3z5 (04.10.2020)

Filmům na téma pedofilie, homosexualita (používám dosud tento obsoletní výraz) atp. se pokud možno vyhýbám, ale někdy se to prostě nepodaří. Ale i při sledování mi vrtal brouk v hlavě hamletovské "dívat se či nedívat". Problém jsem vyřešil (na rozdíl od Hamleta) tím, že jsem problém povýšil na obecnou úroveň: Nejspíš každý v životě překročil nějaké společenské, kulturní či osobní tabu. Otázkou je tedy jen, jak závažný to byl přečin a jak se s tím "postižený" dokáže vyrovnat čili zda s tím dokáže žít nebo alespoň existovat. Henrik to (ať už to nakonec dopadlo, jak chce) to nezvládl, přestože po celý film vypadal vcelku suverénně. Zakolísal ve chvíli, když se chlubil tím, že dospěl - nakonec lezl po čtyřech jako nemluvně, zatímco naplnil pouze incestuální předpoklad, kterým je oboustranná infantilita. Problém druhé strany se neřešil, tím se film odlehčil a zpřehlednil, i když divák tím přišel také poněkud zkrátka. "Druhou stranu" ale řeší jiná literatura; doporučuji knihu Francise Scotta Fitzgeralda "Něžná je noc", kterou jsem nedávno (po delší době) znovu poslouchal v rozhlasové dramatizaci (21.04.2016)

Námetovo podobná, francúzska verzia Obvineného s P. Torretonom v hlavnej úlohe sa mi páčila podstatne viac, čím samozrejme nechcem zatracovať tento snímok, je dobrý, má svoju kvalitu, avšak francúzi to zvládli lepšie. Nehovorím ani tak o hercoch v hlavných úlohách, aj keď sa T. Lyby ani zďaleka nechytal na famózny Torretonov "oscarový" výkon, išlo tu skôr o celkový dramatický dojem, Dáni to tentoraz v tomto smere prehrali. Dialógy a jednotlivé charaktery postáv boli rozpracované dobre, celkovo to ale nemalo taký pocitový účinok ako by som si želal, veľa vecí tu bolo vynechaných alebo povrchne spracovaných, dejová linka často upadala do sterilnej nudy a žiadala sa aj hutnejšia atmosféra a viac dramatických scén. Na nadpriemer to však stačí. 75/100 (20.02.2015)