Tvoje, moje a naše

Prekvapivo veľmi zábavná príjemná komédia o rodinke úžasných. Čas mi pri pozeraní plynul neuveriteľne rýchlo. Ani minútu sa nenudíte, hoci niektoré vtipy sú miliónkrát obohrané a vy dopredu poznáte koniec. Pri podobnom filme, však môžte bez obáv vypnúť a rozmýšľať trebárs aj nad niečím úplne iným. Príjemné herecké obsadenie, pár detských tváričiek na ktoré mám osobne slabosť a výborný soundtrack vyzdvihujú tento film u mňa na 60% (19.11.2009)

Trapnost nad trapnost. Trochu mě to mrzí. Sem-tam jsem se opravdu příjemně bavil, ale celkový dojem byl tak podprůměrný, že i 2** je moc. Absolutně nereálné situace, pitomé dialogy a stokrát kopírované klišé. K tomu nepříjemní herci, v rolích těch děcek určitě. Od půlky bylo jasné, jak to celé dopadne. Chjo. Škoda R. Russo i D. Quaida! (29.06.2010)

Výborná komedie, která mne dokázala rozesmát. Už do začátku víte, že to nemůže dopadnout jinak než dobře, i přes neskutečné úsilí dětí, rodiče rozdělit, i přes chaos, který v nově vzniklé rodině vládne. I přes vylomeniny, které děti dělají. A to se mi na ní líbilo, že i když se zpočátku nesnášeli, dokázali se spojit, pokaždé pro věc, ve kterou věřili. Na filmu nemám co vytknout, nebyl nijak dlouhý, ani se netáhl. Jediné co můžu udělat, je jej doporučit, protože já se při jeho sledování dokonale pobavila. (26.11.2017)

Všichni máme svoje sny. Třeba i sny o tom, že nás oblíbený herec se přece nezaprodá úplný blbosti. Kdysi jsem měla tenhle sen i o Dennisu Quaidovi, kterého jsem znala z dramat jako je Traffic, Frekvence a Hráč nebo z příjemných komedií ve stylu Pasti na rodiče a V dobré společnosti. No, ten sen právě teď skončil a zajímalo by mě, nakolik byl Quaid zoufalý, aby přijal roli, ve které nedělá vlastně nic jiného, než pochoduje v uniformě, píská na píšťalku a ještě se nechá polít nějakých hnusným zeleným slizem. Jen tak pro orientaci: Yours, Mine and Ours vypráví o vdovci/admirálovi, který se jednoho dne potká se svojí láskou ze školy, momentálně taky vdovou (jinak úspěšnou umělkyní), a ti dva se vezmou. On má 8 dětí, které ho poslouchají na slovo a řídí se předepsanými pravidly, ona má dětí deset a ani jednomu disciplína nic moc neříká. Už podle základu se dá tušit, že do civilnosti In Good Company má tenhle film sakra daleko, jenže on má stejně daleko i k vtipný komedii. Scénář vlastně nehraje žádnou úlohu, vůbec vás nemusí zajímat, kdy se naše hlavní dvě postavy v podání Quaida a Russo vezmou, jak se jejich vztah vyvíjí nebo kdy se rozvedou, protože to ve filmu stejně neuvidíte. Jediné, co celých 90 minut sledujete, je totiž přehlídka toho, jak se dá ničit nábytek domu. Plus jako bonus morální poučení na závěr, kdy vám film dokonale předvede, že i lidi, kteří si vůbec ale vůbec nejsou podobní, můžou být těmi nejlepšími přáteli. Sakra, Dennisi, do čeho ses to zapletl? (24.10.2006)

Ako by si tvorcovia mysleli, že keď tam dajú 18 detí tak vznikne z toho obr komédia. Nevznikla, hoci dospelí herci sú fakt sympatickí. ústredná dvojica Quaid-Russo si fakt sadla. Avšak deti sa pri tom počte doslova strácajú pred očami, sú nevýrazné. Väčšina z nich sa herecky doteraz nikam neposunula. (27.04.2018)