Maniak

Matthew Bright je buďto prokletý génius, pro kterého v Hollywoodu nebylo místo, nesoudný magor nebo jen filmařský pankáč, který zvysoka kašle na klasické řemeslné normy. Jeho filmografie se vychyluje mezi póly kultovního undergroundového úletu "Forbidden Zone" a hvězdně obsazeného zhůvěřile zpatlaného melodramatu "Tiptoes". "Freeway" stojí někde uprostřed a ukazuje Brighta rovným dílem jako neotesaný drahokam i podvratného anarchistu. Režijní debut, který byl svého času uveden v hlavní sekci Sundance, mu produkčně zaštítil Oliver Stone, který se sám tou dobou nořil do vyšinutých vizí odvrácených stran Ameriky s projekty jako "Takoví normální zabijáci" a "U Turn". Ve štábu se mísili šestákoví fantasti odchovaní Rogerem Cormanem s věhlasnými jmény v čele se střihačkou Maysie Hoy odchovanou Robertem Altmanem a Brightovým starým kámošem Dannym Elfmanem. Navzdory hvězdnému obsazení dává film hrdě na odiv svůj punkový rodokmen dlouhými nepřerušovanými záběry a exaltovaným herectvím, které evokuje klasiky undergroundu jako Christopha Schlingensiefa. Ostatně s jeho projekty sdílí "Freeway" nejen zastřešující princip produkce, který můžeme shrnout jako "rychle, levně a zběsile", ale také základní koncept hystericky podvratného přivlastnění si mainstreamových motivů a jejich emancipačního přesazení do odvráceného prostředí, v tomto případě do světa delikventů, pouličních prostitutek a smažek. Brightova parafráze na Červenou Karkulku lavíruje mezi exploatační vyhroceností i soapoperovou teatrálností, zatímco servíruje nazlobenou pohádku, která s feministickým nádechem účtuje s tradičním sexismem a privilegovanou povýšeností. Cesta téhle Karkulky s hodně pošpiněným trestním rejstříkem z bezútěšného domova na periferii, nasyceného sexuálním zneužíváním, drogami a sociální mizérií, do babiččina domečku v trailer parku vede přes hodně spletité odbočky, včetně klasické kulisy delikventských bijáků, pasťáku. Ale stejně jako ve vzorové vyprávěnce bratří Grimmů i tady přináší setkání s vlkem nejen ohrožení, ale také prozření a uvědomění si vlastní ceny, a to nejen ve smyslu kolik si účtovat za kuřbu v postranní uličce. (23.01.2021)

JAk to vzít.Dalo by se to vzít jako úplná blbost - s kulkou v hlavě se do nemocnice moc lehko nechodí.Potom na konci přejde kolem policie ten postřelený dědula a oni ho tam nechají ani nezavolají záchranku. Ale já to beru jako ten lehce geniální nápad filmu.Tohle se zkrátka moc často nevidí.Kiefer Sutherland je k posledku opravdu komický (ám si ajíčka a alát),ale není špatný -spíš naopak.No, jsem zvědavý na nový film režiséra Brighta Tiptoes. (12.08.2003)

tak to bylo hodne zajimavy zpracovani Cerveny Karkulky! nenudila jsem se, ale i tak me pribeh moc nezaujal; tyhle modernejsi zpracovani na klasicky pohadky (nebo na knihy celkove) se mi libi, ale tohle mi nejak nesedlo. oba hlavni herci uzasni; pobavila me scenka v aute, jak ho tam mlatila tou pistoli a prekvapila ta posledni, kdy si Mr. Wolveton lehnul misto babicky; to bylo vazne genialni! anyway, docela slusna podivana - 3 a pul hvezdicky. || ❝𝐓𝐡𝐞𝐦'𝐬 𝐬𝐨𝐦𝐞 𝐛𝐢𝐠 𝐮𝐠𝐥𝐲 𝐟𝐮𝐜𝐤𝐢𝐧' 𝐭𝐞𝐞𝐭𝐡 𝐲𝐨𝐮 𝐠𝐨𝐭, 𝐁𝐨𝐛.❞ 🐺🔪 (11.01.2021)

Asi to měla být parodie na Červenou Karkulku. Upřímně v to doufám, protože jinak budu pana režiséra do konce života strašit ve snech za to, jakýho kreténa ze mě udělal, když jsem si tohle pustila s výhledem drsného, vysoce atmosférického, noirového dramatu. Možná jsem si měla předem přečíst několik komentářů, abych zjistila, že místo jako charismatického, sexistického zabijáka uvidím Kiefera v noční košili a čepečku hrajícího si v postýlce po vzoru vlka na babičku. Sakra! Věřím tomu, že parodie to může být dobrá a že si ten film jde při správném naložení užít. Jenže to člověk nesmí čekat brutálně dobře natočenou psychárnu a všímat si mezer ve scénáři větších než ozonová díra. (02.12.2009)

Babičko, proč máš tak velké zuby? Brutální Lolita sice ještě není plnoletá, ale už pořádně životem otřískaná a každou ránu vrací. I přes všechnu brutalitu a ošklivost jejího příběhu je působí sympaticky a zvláštním způsobem křehce – jak jen to s nabitým kvérem a krví zbrocenou tvářičkou jde. Perverzák Bob je nechutný až do morku kostí a posledního filmového políčka a vlastně všechny postavy jsou dost nechutné. Jediný, kdo prokáže špetku charakteru je nakonec polda, kterému Vanessa při prvním setkání namele jeho afroamerickou hubu. Po závěrečných titulcích jsem cítila takovou pachuť, že jsem horečně začala shánět nějakou limonádu (nejlépe americkou), která by mi spravila chuť. (20.01.2017)