Režie:
Pavel KrausScénář:
Vladimír BranislavKamera:
Petr ČepickýHudba:
Jiří VáclavHrají:
Rudolf Jelínek, Otakar Brousek ml., Karel Urbánek, Bořivoj Navrátil, Jiří Adamíra, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Karel Houska, Josef Vinklář, Jan Faltýnek, Ilja Racek, Ivan Vyskočil (více)Obsahy(1)
Námořní soud vyšetřuje podivný případ. Loď James Cook připlula v roce 1885 do přístavu se zavražděným kapitánem Gibsonem (I. Racek) a třemi lodníky, označenými za vzbouřence, na palubě. Během procesu dojde k rekonstrukci případu a za vraždu je odsouzen holandský první důstojník Karel Kip (R. Jelínek) a jeho bratr, inženýr Petr Kip (O. Brousek). Díky zásahu guvernéra (K. Houska) dostávají bratři Kipové jen doživotí v káznici. Tam sestrojí teplovzdušný balón, který zaletí k Irům, žijícím poblíž káznice a ti jim pomohou utéci. Bratři si totiž vzpomněli, že na lodi zůstal fonograf, pomocí něhož by se dal zjistit skutečný vrah kapitána… (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Kraus natičil téměr ve stejné době dva tv snímky či inscenace podle knih Julese Verna. Bratři Kipové a 20 tisíc mil pod miřem. Oba dva filmy jsou inscenací přímo prosáklí a ne každému, kdo je akcí namlsán může sedět tento formát. Na rozdíl od 20 tisíc mil tu máme víc postav, plejádu výborných herců. Ač půlku filmu se zdá, že budeme osudy hrdinů sledovat jen z jednoho soudního prostředí, po chvíli se to změní a lokace se promění. Ke konci se opět vrátíme k soudu. ()
V podstatě takové soudně-vězeňské drama. U Verneovky pochopitelně nemůže chybět nějaký ten vědeckotechnický pokrok a samozřejmě ani velké množství náhod. Přišlo mi to lepší než inscenace Dvacet tisíc mil pod mořem, kterou Pavel Kraus natočil o rok později. K levnému televiznímu zpracování jsou Bratři Kipové přece jen vhodnější než Dvacet tisíc mil pod mořem, které už volá po nějaké velkorysejší výpravě. Přišlo mi to o něco lepší i po herecké stránce, k čemuž přispěl vyšší počet kvalitních herců (mimo jiné Ilja Racek, pro kterého jsou role mořských vlků jako ušité). ()
Trochu musím nízké hodnocení uživatelů vylepšit. Od dětství se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších TV inscenací, původně snad určených pro mládež, i v dospělosti mě ale oslovuje. Podstatnou roli zde hraje "podivná trojnožka" (fotografický stativ) a fonograf, v době děje příběhu "výkřiky techniky". Tyto vynálezy, a hlavně tedy fonograf, pomohou odhalit pravého pachatele vraždy, za kterou byli odsouzeni nevinní. Na svou dobu vynikající inscenace, ale přesto nemůžu dát plný počet. Televiznost z toho opravdu čiší, skvělé herecké výkony, ale špatná výslovnost cizích jmen (bodejť :)-), a hlavně - těžko uvěřit, že by v dnešní době, kdy letí úplně jiné věci, teenagery oslovila nějaká televizní inscenace, kde navíc jsou předpotopní vynálezy. To už je opravdu těžko chtít. Tohle je prostě pro fajnšmekry. ()
Krausova adaptace jedné z klasických verneovek není jen pouhým soudním dramatem, jak se snad na první pohled může zdát, ale především vzrušujícím dobrodružstvím z období prvních vynálezů, které tehdy vzbuzovaly obdiv i nemalé rozpaky. Galerii vynikajících hereckých výkonů vévodí vedle Vlastimila Brodského, Rudolfa Hrušínského nebo Josefa Vinkláře výborný Ilja Racek v roli obhroublého kapitána Gibbsona. ()
Poctivá inscenácia z Verneovho pera, naviac veľmi dobre zahraná. Možno menej známy námet, o to realistickejšie pôsobiaci s tým, že neobsahuje (typické Verneove) sci-fi prvky, len vtedajšie moderné high-tech novinky, ktoré v tom čase asi vytvárali akýsi závoj mystérie. A myslím, že tú mystériu sa podarilo preniesť aj na obrazovku. Prilíšná televíznosť sa ukázala vlastne iba v dvoch exteriérových scénach, ktoré boli vo filme, hlavne tá so psom nebola veľmi kvalitná, ale to je prepáčiteľné. ()
Reklama