Rambo: Do pekla a zpět

Transgresivnější než cokoliv od Cronenberga, adrenalinovější než celá bourneovská trilogie. Poslední půlhodinu jsem i kvůli jednoduché, ale o to funkčnější fabuli a práci se zvukovými efekty výskal nadšením. Pro fanouška 80. let splněný sen, který po Rockym Balboovi, filmu o simulacích a simulakrách, dává pocítit realitu v její nejryzejší podobě a tentokrát to není prohra se vztyčenou hlavou, vypořádání se s vnitřními démony, ale freudovské vytěsnění vytěsněného, v nichž RAMBO dá pocítit aktuálnost dané problematiky. A nepotřebuje k tomu ani "montáž". Fuck Yeah!_____ Napodruhé, spolu s předchozími díly, je to ještě výrazně lepší: vyloženě mě baví, jak celá série pracuje s fabulí westernů (jednička: jak psanec přišel do městečka, dvojka: jak kovboj jede zachránit bělochy před zlými Indiány...) a uzpůsobuje ji syžetům akčních, popř. exploatačních podívaných. Tenhle díl RAMBA: DO PEKLA A ZPĚT by se Reaganovi nelíbil (byl by živ), protože neužívá comicsovou nadsázku a nedává tak pocítit pravičákům, že když nevyhráli ve skutečnosti, docílili toho alespoň ve fikci. Přestože se děj odehrává v Barmě-Asii, jedná se o přenesení Vietnamu a vietnamského syndromu z džunglí do města (RAMBO I: PRVNÍ KREV) a zpátky na místo původního dění (RAMBO II a III) do džungle (RAMBO: DO PEKLA A ZPĚT). I když zde nepadne ani jedna narážka na 9/11, teroristické organizace apod., je jasné, že přiběh o navrácení pravých, křesťanských hodnot pomocí rozesračkování východňářů na hnůj komentuje právě tuhle bushovskou politickou rétoriku._____ Rambo tak zažil "regeneraci skrze násilí" a přestože boří pravidla sedmdesátek a osmdesátek (homosexualita mezi naolejovanými muži se zde změnila v homofóbii, protože homosexuální je pouze vedoucí záporáků, žena zde slouží jako základní zdroj konfliktů), závěrečným uzavřením jak jednoho kinematografického období, tak série dává najevo, že se konečně po letech "vrací domů". A s ním i divák. P.S. Nechápu, proč se na poslední díl série kouká nékdo, kdo neviděl předchozí díly a k akčním filmům se staví jako snob. Takoví by zasloužili vytrhnout zaživa ohryzek z krku... Viď, Silásku? P.P.S. Plakal jsem. (06.02.2008)

„Čo tam idete robiť?“ – „Zmeniť svet.“ – „Máte zbrane?“ – „Samozrejme, že nie.“ – „Tak nič nezmeníte. Choďte domov.“ S hnevom na svet a s problémami nezadržateľného starnutia nebojuje len Rambo, ale aj jeho herecký predstaviteľ: režisér, scenárista a producent Stallone. Ak niečo tejto krásne a hladko zrežírovanej snímke zbytočne ubližuje, tak paradoxne krátžka stopáž. Kvôli nej totiž nemajú kedy naplno rozoznieť vojnové zverstvá a rozvinúť sa prekvapivo výrazné postavy (Sarah, plešatý Lewis, odstreľovač), čo je škoda. Paradoxne zároveň ale práve oná skratkovitosť, rázna hláškarská úprimnosť („Nikdy si nezabíjal kvôli krajine. Zabíjal si kvôli sebe.“) a istá forma nedopovedanosti (titulný zlosyn takmer nič nepovie!) ho robia zvláštne mnohoznačným, ba až strhujúcim. Keď som na tom bol v kine, neveril som vlastným očiam, keď som videl, aký bitúnok Slyovi štúdio povolilo natočiť. Diváci boli nadšení, celosvetová tržba 113 miliónov síce nepatrí k najväčším favoritom desaťročia, ale pri skromnom rozpočte 5O miliónov fakt nebola zlá. Kino Považan NMnV 2008 (18.05.2008)

„Live for nothing, or die for something.“ Slye sice za každého zabitého Vietnamce dostal včelí žihadlo, za každého zabitého Rusa ho píchla vosa a steroidy se stihnul opíchat sám, nicméně musím uznat, že formu má skoro jako za časů First Blood. Vše začne nutným zlem v podobě rádoby hlubokých řečí a pak konečně přijde to, co akční film dělá akčním filmem. Divák i hrdina je přinucen nenávidět zločinné zrůdy (masakr ve vesnici), aby nemilosrdná vendeta i její brutální prostředky získaly opodstatnění (závěrečný výživný přísun čerstvého mletého masa pro barmský McDonald za pomoci Browning M2 .50 calibre). Čím má Rambův film starší datum výroby, tím větší motivaci vidím za tím, co v něm stroj na zabíjení činí, ale čert to vem. Nejdůležitější je přece urvat padouchovi kus krku a narvat mu ho do čéšky, protože nejen každý ovocnář ví, že ohryzek je nedílnou součástí jablka.. Snad ten konec značí, že John James Rambo z Bowie v Arizoně konečně našel klid, protože vzhledem k prostorové výraznosti jeho představitele by ho mohli v dalším díle už jen tak leda vyhodit svázaného do kozelce z bombardéru nad Severní Koreou. Cíl: Kim Čong-il.. (22.04.2010)

Sylvester Stallone vzkřísil po Rocky Balboovi i jeho druhou životní postavu, Johna Ramba. Sly nás tentokrát zavede do nehostinné Barmy, kde probíhá již nekolik desetiletí občanská válka. Několik lidí z Ameriky se rozhodne jet do Barmy, aby zde pomáhali a poprosí Ramba, který zde vede samotářský život, aby je odvezl na místo určení. Po jejich zajmutí se Rambo s pomocí několika vojáku rozhodne pro jejich vysvobození. Při hodně syrovém, krutém a smutném pohledu na těžký život v Barmě určitě každému přejede mráz po zádech. Za pochvalu stojí i hodně kvalitní exteriéry, slušně natočené akční scény, střih a v neposlední řadě hudba a samotná režie. Ať už je to s herectvím Sylvestra jakkoliv, tak svými postavami Ramba a Rockyho se navždy nesmazatelně zapsal do filmové historie........ (03.02.2008)

Masakr, kterému lze vytknout jen něco nablblých misionářských keců adresovaných zasmušilému lodníkovi a relativně krátkou stopáž, poněvadž jakmile vyskočí lodník na barmskou pevninu s bandou žoldáků, film postupně nabere rychlost splašeného vlaku a zastaví se, když je ještě hlaveň lodníkova kulometu rozžhavená do běla a svedla by rozšmelcovat na krvavé flákoty další prapor vojáků. Všechna čest, Rambův čvrtý nástup na scénu se nese ve velkém stylu a všechny ty soudobé akční krváky proti němu vyhlížejí jako neviňátka. Když už se střílí, chuchvalce krve cákají na všechny strany, barmští zlosyni vraždí, znásilňují, usekávájí mačetami končetiny a nahánějí domorodce na miny... V akci je také Sly-režisér jako doma. Navzdory pekelnému tempu v závěrečné půlhodinovce je řež přehledná a nechutně detailní. Na nějaké vizuální finesy se tu nehraje, tohle je poctivý oldschool s jedním digitálním úletem (sniper). 9/10 (02.02.2008)