Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Poslední čtyřicetiminutovka se trochu táhne, ale Fincher je až příliš schopný na to, aby se mu Buttonův příběh roztekl do sterilní a nudné šlichty. Styčné body s Gumpem nevadí, poněvadž Fincher přistupuje k postavám jinak. Netlačí jejich prostřednictvím tolik na pilu, naopak je nechává dějem spíše proplouvat a skutečné emoce plynou z myšlenky mládnoucího efektu a potíží s ním spojených. Fincherův um by ale zřejmě nestačil. A tady přichází na scénu brilantní, první hodinu silně digitální Pitt. Pro něj bude, stejně jako pro Finchera, Button těžko nějakým milníkem, ale jeho energie z postavy jdoucí proti proudu času vyloženě čiší a je to právě Pittova jiskra v oku, která ve mně kolikrát probudila emoční fontánu. Nikoliv standardně slušná Cate Blanchett, jíž ovšem její mladší filmové verze strčí do kapsy již prvními pohledy. 9/10 a malé plus za to, že konečně někdo řekl, že je Tilda Swinton ošklivá. ;) (02.02.2009)

(1001) Kromě použití aliterace v názvu neshledávám na filmu nic zajímavého. Ba naopak, vlastně by se dalo říct, že mě tam všechno štve. A nebudu to nijak zvlášť rozvádět, stejně mi do pošty aspoň jednou za měsíc chodí nadávky, jak můžu dát takovéhle hodnocení TAK SKVĚLÉMU filmu. Mám ráda filmy, které mají koule, a tenhle má tak stěží kouličky. Nejlépe to řekl arachneuss: "Forrest Gump pro 21. století." Děkuji, nechci. (23.05.2010)

Po druhém zhlédnutí, tentokrát v kině: hrdina se zajímavým osudem, ale jinak naprosto nevýrazný, hrdinka nesympatická, film pěkný na pohled, ale emocionálně prakticky prázdný, tváření se, že jde o Velký Biják o životě, smrti a lásce, spousta průhledných metafor a symbolů. Na druhou stranu aspoň téma člověka opravdu může přivést k zajímavým úvahám. Ve výsledku přeambiciózní bublina. Fincher potřeboval hit a snad příště natočí zase něco osobitého. (22.01.2009)

Soundtrack Alexandre Desplat: 1. Postcards [2:51] ,2. Mr. Gateau [3:02] ,3. Meeting Daisy [1:22] ,4. A New Life [3:39] ,5. Love in Murmansk [3:53] ,6. Meeting Again [2:41] ,7. Mr. Button [2:05] ,8. Little Man Oti [2:02] ,9. Alone at Night [2:33] ,10. It Was Nice To Have Met You [1:43] ,11. Children's Games [4:10] ,12. Submarine Attack [2:40] ,13. The Hummingbird [2:35] ,14. Sunrise on Lake Pontchartrain [3:33] ,15. Daisy's Ballet Career [2:03] ,16. The Accident [2:38] ,17. Stay Out of My Life [1:44] ,18. Nothing Lasts [2:54] ,19. Some Things You Never Forget [1:36] ,20. Growing Younger [2:14] ,21. Dying Away [2:58] ,22. Love Returns [1:44] ,23. Benjamin and Daisy [2:32], (14.06.2011)

Fincher zase raz inak... a opäť úchvatne. Epické a zároveň veľmi, veľmi osobné. V správnych momentoch výpravné, väčšinou však prekvapivo (a príjemne) komorné. S drahými digitálnymi efektami, ale v každej chvíli absolútne sústredené na postavy. Nijako sa to nevyjadruje k politike a vlastne by sa to mohlo odohrávať v akejkoľvek historickej dobe, pretože je to... proste o ľuďoch a nadčasových témach. Plynutie času, životné premeny človeka, smrť. V celom filme sú len dve hlučné scény (Benov prvý príchod do mesta - a bordelu - a prestrelka s nemeckou ponorkou), zvyšok je citlivým a sústredeným rozjímaním nad témami jasne vytýčenými ústredným nápadom. Je fascinujúce, že si film s tou jednoduchou premisou vystačí na 2,5 hodiny, ale darí sa mu to a určite v ňom niet štipky nudy. Prečo? Pretože David Fincher. Pre niekoho možno len výstava chladnej remeselnej precíznosti, pre mňa rozhodne hrejivý a dojímavý film, ktorému (hoci tu niektorí tvrdia opak) nechýba láskavosť a humor (tešil som sa na každý ďalší zásah bleskom). Keď zo seba strasiete davovú psychózu s "odporom k filmu len preto, že má príliš zjavný oscarový ťah", rozprestrie sa pred vami atmosférické veľdielo zrelého filmára, ktorý už nepotrebuje ohurovať samoúčelnými vizuálnymi prostocvikmi (vlastne jedinou scénou, ktorá svižnejším strihom naruší jednoliate "plynutie" deja, je zrážka s taxíkom). Takéto niečo raz natočí J. P. Jeunet, keď mu doktor zakáže kofeín. (11.02.2009)