Reklama

Reklama

Podivuhodný případ Benjamina Buttona

  • USA The Curious Case of Benjamin Button (více)

V nemocnici začíná Caroline Buttonová číst své umírající matce zápisky jejího přítele Benjamina. Zápisky začínají vyprávěním, jak slepý hodinář sestrojil hodiny, které šly pozpátku. Při jejich slavnostním zprovoznění v budově nádraží pak lidem vysvětlil, že to udělal kvůli tomu, aby se mrtví vojáci mohli vrátit domů a znovu prožít své životy. Hodinář však netušil, že tím připravil poněkud zvláštní osud pro jedno ještě nenarozené dítě. Vlastní příběh pak začíná narozením zapisovatele, Benjamina, v den, kdy oficiálně skončila 1. světová válka. Benjaminova matka zemřela těsně po té, co porodila Benjamina. Ten byl ale tak ošklivý, že ho jeho otec, Thomas Button, odnesl do tamního starobince, kde ho nechal ležet. Benjamina tady našla paní Queenie. Ta se chlapce ujala a považovala ho za boží dar. Chlapec vyrostl do podoby senilního starce, kterého trápila těžká artritida a šedý zákal. Tak, jak chlapci ale přibývaly roky, jeho stav se zlepšoval. Queenie to přisuzovala boží přízni, o kterou Boha požádal místní reverend. Benjamin na jeho mši totiž vstal z pojízdného křesla a začal chodit. Zanedlouho se do starobince přistěhoval černý vypravěč a bývalý exponát ze zoologické zahrady, rodilý Pygmej, Ngunda Oti. Ten ho vzal poprvé s sebou do města. Pro Benjamina, který se za Otim belhal o berlích, to byl neskutečný zážitek. Na Den díkůvzdání v roce 1930 přijela do starobince malá dívka Daisy za svou babičkou. Daisy se ihned Benjaminovi zalíbila a zamiloval se do ní. Hrál si s ní, nicméně její babička to neviděla ráda. Jednoho dne se Benjamin nechal v přístavu najmout kapitánem Mikem Clarkem na místní říční loď. Práci, kterou nikdo nechtěl dělat, Benjamin za pár dolarů rád udělal. To už Benjamin přestal chodit o dvou berlích a začal chodit o holi. Kapitán ho také poprvé v Benjaminově životě vzal do místního nevěstince mezi prostitutky. Tam se Benjamin nevědomky potkal se svým skutečným otcem, Buttonem. Thomas Button svého syna okamžitě poznal. Daisy začala o víkendech jezdit za svou babičkou a Benjamin ji jednoho dne vzal s sebou na loď. Sedmnáctiletý Benjamin odchází ze starobince a nastupuje na plný úvazek na loď kapitána Clarka. Spolu s ním a jeho upravenou lodí vozí zboží mezi ruským Murmanskem a americkou pevninou. S Daisy však Benjamin stále udržuje kontakt pomocí dopisů. Dívka se dostává na taneční newyorskou konzervatoř a začne tančit jako sborová baletka. Jednoho dne v Murmansku v hotelu, kde posádka pravidelně bydlí, narazí Bejamin na Elizabeth Abbottovou, manželku místního britského obchodního atašé a tajného britského špióna. Benjamin a Elizabeth mají mezi sebou tajný poměr. Když dojde k napadení Pearl Harboru, dává kapitán Mike Clark svou loď i s posádkou k dispozici námořnictvu. I když má Benjamin možnost z lodě odejít, zůstává a války se účastní. Benjamin stále mládne a teď už žádnou hůl nepotřebuje. Na lodi slouží v kuchyni. Jednoho dne loď narazí na německou ponorku. Ponorka loď v boji potopí, nicméně Benjamin je zachráněn jinou vojenskou lodí. Potopení své lodi přežil jako jediný. Válka končí a on se vrací do New Orleans. Ve starobinci se opět setkává s Daisy, která stále dojíždí za svou babičkou. Benjamin Daisy stále miluje a když mu dívka nabídne se s ní vyspat, on to z úcty k ní odmítne. Objeví se Benjaminův skutečný otec, majitel továrny na knoflíky, Button, a Benjaminovi přizná své otcovství. Vzápětí Button umírá a celý svůj majetek odkazuje Benjaminovi. Ten odjede do New Yorku, kde se snaží získat Daisy. Ta však žije svou baletní kariérou a Benjamina odmítne. Benjamin je několik let sám, až jednoho dne dostane telegram. Daisy si při autonehodě ošklivě zlomila nohu. Benjamin se za ní ihned vypraví. Dívka ho teď však znovu odmítne. Benjamin se stáhne do ústraní. Na jaře 1962 se však Daisy objeví u jeho dveří a chce s ním žít. Benjamin rád přijímá. Zatímco ona stárne, on mládne. Benjamin si s Daisy udělá výlet na Floridu. Když se vrátí, dozvídá se, že nevlastní matka Benjamina, Queenie, zemřela… (TV Prima)

(více)

Videa (14)

Recenze (2 006)

Matty 

všechny recenze uživatele

Způsob, jakým Fincher z diváka snímá obrannou cynickou masku, bych v žádném případě nenazval laciným. Nejmelodramatičtější momenty dokáže včas lehce shodit a navíc společně s výtvarníky, kameramanem a Desplatovou minimalistickou hudbou všechny scény filmu podbarvil neveselým vědomím lidské smrtelnosti. Beze spěchu, zato s využitím zkratky, která hodně pomohla také Zodiakovi, postupuje od malého k velkému a zpět. Uvedené v mnoha rovinách odráží také osud hlavního hrdiny, nuceného držet se hesla „žij s lidmi, zemři sám“. Každá z postaviček, až na lightning-mana vlastně plnohodnotných postav, využívá čas jí svěřený jinak a zůstává na vás, čí životní teorii shledáte nejsympatičtější. Pěknou ukázkou teorie chaosu je scéna „co kdyby…“, jedna z mála možností poznat, jak mystérium jménem život chápe samotný Benjamin, v daném okamžiku nejpravděpodobnější vypravěč, jinak paradoxně pouze jakýsi pasivní „spojovatel" (starý dobrý knoflík, nikoliv moderní zip) všeho ostatního a všech ostatních. I díky jeho pojetí film bez vážnějších zádrhelů (v konečném součtu nadbytečná mi přišla akorát epizoda s Elizabeth) funguje nejen jako rozmáchlá romance s neskrývanými Oscarovými ambicemi, ale též jako nadčasové podobenství představující v kostce řadu filozofických přístupů k lidské existenci a především zlomovému momentu, kdy existovat přestáváme. Ve výsledku obojí splývá v nádherně rozmáchlou, (nejen přímo citovanými) staršími filmovými mistry poučenou a slovy těžko popsatelnou podívanou. 90% Zajímavé komentáře: imf, Marius, tron, genetique, Sobis87, Desperado Phillo, Pussycat18, Revanx, gejzuško, Zandelee ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Majstrovsky vysústružený, ale príliš rovno a PRÍLIŠ DLHO do cieľa letiaci šíp, navyše vyrobený z ingrediencií, ktoré už dávno poznáme. Benjamin Button ma pohladil po srdci kúzelnou prvou tretinou, plnou úprimnej láskavosti a úchvatných trikov, ktoré tu z digitálneho Brada Pitta robia lepšieho herca, než akým je neskôr ten reálny. Ale zvyšok je tak trochu naťahovaná vata, ktorá buď nemá moc čo ponúknuť, alebo ponúka to, čo Benjaminov príbeh nepotrebuje. Celkovo pekný film, ale nie film roka. Na takýto vlezdoprdelkový mainstream je Davida Finchera škoda. Paradoxne jeho najmenej zaujímavé a diskutovateľné dielo. ()

Reklama

Blizzard 

všechny recenze uživatele

Po delší době spojené s nekonečnými odklady jsme se i my (já + přítelkyně) konečně dostali do kina na poslední dosud neviděný oscarový film, kterým byl právě neuvěřitelný Benjamin Button. Vyzbrojeni nutnou dávkou M&M’s na 166 min stopáž jsme usedli do horní řady a tak započalo naše sledování Benjaminova podivuhodného příběhu. Zpět tedy k tématu - filmu. Na úvod bych rád poznamenal, že tohle sice není 100% záležitost, ostatně jen málo filmů této hodnoty dosahuje, zato se ale rozhodně jedná o silný nadprůměr. Netřeba opakovat, že Fincher je zručný režisér, ale rád znovu pochválím obsahovou + vizuální stránku a samozřejmě nesmím zapomenout ani na výtečnou práci maskérů. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni, i když se jedná především o Pittovo sólo, později přeměněné na duo Pitt + Blanchett. Co bych ale trochu zdrbnul je hudební doprovod, Desplat je sice zkušený skladatel a neříkám, že se mi to po této stránce vůbec nelíbilo, spíše to mohlo být o dost výraznější a hudba tak mohla znatelněji podtrhnout určité momenty. Konec ale balastu a přejděme k věci. Fincher u mě zabodoval především dvěma věcmi: 1) Benjaminův příběh mi trochu připomněl Burtonovky, tentokrát ale bohužel bez znatelného nádechu fantasy a 2) Při tak dlouhé stopáži dokázal film udržet po celou dobu mou pozornost a ani jednou jsem se nepodíval na hodinky, což se mi jednou stalo i u snímku trvajícího pouhých 80 minut. Když Buttona zhodnotím jako trochu delší celek, působí jistě obstojně, výraznější hluchá místa tam nejsou a nejvíce se mi líbila ta část, kde Benjamin sloužil na lodi. Osobně jsem čekal sice více zážitků z Benjaminových cest, které byly velice zestručněny, ale tohle příjemné dílo přeci jen není nafukovací. Společně se Slumdog Millionaire je tak The Curious Case of Benjamin Button tím nejlepším, co může oscarové klání letos nabídnout. (9/10) ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Napodruhé toto dojímavé rozjímání o životě a umírání plně doceněno. Jenom se mi potvrdila známá pravda, že velké filmy se mají vychutnávat v přítmí kinosálu, s kvalitní reprodukcí a že právě kvůli filmům, jako je tento, se ta velká plátna staví :o) Film mi utekl tak, že ty 2 a půl hodiny byly pro mě jako půlhodina, ztratil jsem pojem o čase a vychutnával si tu hypnoticky podmanivou symbiózu obrazu a hudby. Pak i ty emoce přirozeně vyplavaly na povrch, spoustu tam vyřčených myšlenek bych tesal do kamene a asi je pravda, že čím více máte prožito a čím více si uvědomujete pomíjivost času, tím více vás film vnitřně osloví (moje maminka u toho bulela jako želva :o). Filmová magie, díky za ní, Davide…. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Řemeslně poctivý kus práce, do kterého Fincher vložil množství svých nezaměnitelných nápadů, které však nijak zásadně nepoutají pozornost, tudíž nechávají dostatek místa příběhu. Ten sám by ale šel odvyprávět během chvilky. Ne že bych se nudil, na to umí režisér vyprávět dostatečně poutavě, ale je to jeho první film, který mě emocionálně absolutně minul. Možná i díky tomu, že Cate Blanchett mi tam prostě nějak ‚nesedí‘ a za vynikajícím Pittem notně vlaje, a taky díky košaté stopáži, která je vzhledem k množství děje prostě příliš. No, dokonalý styl evidentně utáhne mnohé, jak koukám na hodnocení kolem. Slabší čtyřka. ()

Galerie (91)

Zajímavosti (35)

  • Celosvětová premiéra proběhla 10. prosince 2008 v australském Sydney. (Varan)
  • Brad Pitt (Benjamin) se ve filmu bez mejkapových úprav, které by měnily jeho věk, nebo bez toho, že by byl jeho obličej digitálně převeden na cizí tělo, objeví jen necelých 20 minut. (montana_cz)
  • Režisér najskôr uvažoval o tom, že by Benjamina (Brad Pitt) hral v jednotlivých vekových kategóriách vždy iný herec. (Amityville)

Reklama

Reklama