Parfém: Příběh vraha

Tykwer jakoby se snažil místy posunout film do atmosféry Burtonovského "nereálna", ale zůstane někde napůl cesty (absence této stylizace je nejvíce cítit právě v onom konci). Nahrubo otesaný scénář odvádí příliš pozornosti různými směry a kamera se spíš než v krásných záběrech vyžívá v laciných (a někdy samoúčelně nechutných) efektech. I když onen pokus zachytit nezachytilné se místy opravdu daří navodit. Režie je pro mě zajímavá v určitých momentech (první vražda a její reminiscence, učení u Baldiniho), ale v celku se Tykwerovi film trochu rozpadá pod rukama. Stejně jako jeho "myšlenka". (12.12.2006)

Scénář: Andrew Birkin, Bernd Eichinger, Tom Tykwer .. Neočekávaně sugestivní zážitek. Takový, jaký jen vůně mohou dát. Okolo předešlých filmů Toma Tykwera jsem doposud chodil se značnou nedůvěrou, protože jsem se u několika jeho filmů nemile popálil, avšak tentokrát mne konečně zasáhl plně svým talentem a téměř jsem pocítil dokonalost jeho vlastnoručního filmového parfému… Emocionálně strohá ústřední postava jde chladně a systematicky za svým vysněným cílem - zachytit dokonalou vůni - z esence ženy. Celý tohle putování jde rozdělit na několik podčástí, každá s jinou intenzitou, jiným nádechem a odlišným odérem. Úvodní naturalistická, smradlavá část v Paříži je hodně sevřená a hutná, vedle ní je prostřední venkovská velmi svěží, ale rozlehlejší a táhlejší po všech stránkách. Ty finální, odehrávající se na dvou náměstích vrátí film do magických výšin dokonalosti a nezaslouží si přílišného konkretizování - jsou překvapující, pudově otevřené, snové a úžasně reálné zároveň.. Film místy malinko zakulhá po scénáristické stránce, jenže ta je zase podřízena knižní předloze, takže těžko mít k adaptací nějaké extra připomínky. Naštěstí režie je výborná, vizuálně bohatá s vynikající kamerou v makro detailech i exteriérech. Perfekcionalisticky natočené a přímo stvořené pro temný kinosál, kde vás živočišně propracovaná atmosféra snímku dokáže totálně vtáhnout do děje a dodat toliko podnětů, že se nad nimi při cestě z kina ještě rádi zamyslíte. Prosím, zhluboka se nadechněte a vnímejte... ___ ☼ FILM ROKU ☼ (30.11.2006)

V prvom rade musím povedať, že ma Parfém zabil tým ako, temným vizuálom a kamerovými hrátkami pripomína Fincherove filmy. Tykwer sa nepára s tým aby prvá polovica 18. storočia vyzerala nablýskano a vznešene, naopak vrhne diváka do tej pravej dobovej špiny, z ktorej len kde tu vykukne ženská krása, ryšavo kontrastujúca s o všetkými možnými odtieňmi špiny svojho okolia. Kompozične a obrazovo je Parfém na európsky film vskutku unikátnou a dovolím si tvrdiť a dúfať,že i prelomovou záležitosťou, ktorá vyprovokuje i ostatných európskych tvorcov k natáčaniu iných než „vedeckých“ záležitostí. Príbeh je vystavaný pomerne dynamicky, takže ani 2,5 hodinová stopáž nie je problémom. Takisto šťastný bol výber hercov. Problém parfému vidím v tom, že niektoré knihy sú asi nesfilmovateľné a i keď som Suskinda nečítal, v Tykwerovom filme vám to priam udrie do očí v scéne naprosto zásadnej pre celý film. Ak totiž pominiem logiku, ktorú by som v tomto diele radšej nehľadal ako podaktorí ostatní užívatelia (napr. keď nájdu mŕtvoly (vačšinou cudne uložené :-) ), nikomu necvakne, že je na nich tuk a jediní ktorí v meste takto pracujú s tukom sú parfuméri), pôsobí scéna Jean-Baptistovej „popravy“, akoby Tykwer zašiel do naturistického kempu a ukecal jeho návštevníkov či si nechcú zahrať v komparze jeho filmu. Nepresvedčivosť stvárnenia tohoto grupáku potom vyzerá ako scéna vystrihnutá z nemeckých erotických filmov rokov sedemdesiatych (a to nemám na mysli zarastené klíny :-) ), pôsobí oproti genialite zvyšku filmu ako keby ste do Forresta Gumpa strihli scénu z Robot Monster a zráža môj celkový dojem na 8/10 (17.01.2007)

Vykreslení atmosféry prostředí se Tykwerovi fakt povedlo, úvodní špína chudinského Paříže na diváka dolehne s opravdovou vervou. Pasáž jak hlavní hrdina vyroste mi přišla ze začátku dost komická, protože jsme asi 20 minut koukali na nesympatickýho perverta, kterej nemluví a jen ke všemu čichá. S příchodem Dustina Hoffmana se děj začal ubírat tím správným směrem a film si mne získal. Zpracování skvělé, děj slabší, ale vyvrcholení bylo opravdu nápadité, originální a potěšující. No a Ben Whishaw naprosto zazářil, stačí mu jeden pohled a vy prostě víto co a jak, opravdu pan herec. (18.08.2007)

Nemám slov. Vím, že Tom Tykwer je talent, ale žádný z jeho snímků mě ještě takhle neodrovnal a taky jsem vůbec nečekal, že na mě nějaký tak silně zapůsobí už na začátku roku 2007. Původně jsem si myslel, že mě budou rušit třeba vypravěčské monology, ale nekonec se ukázalo, že jen umně zapadnou jako kolečko do stroje režisérova záměru. Vizuální lahůdka, úžasná jízda (kterou ale musí režisér na chvíli zvolnit, jinak by se to nedalo vydržet :-), nečekané emoční a herecké orgie a ty opravdové taky. A divákovi nezbude, než s otevřenou pusou zírat na plátno, i když by chtěl několikrát svou hlavu odvrátit. (19.02.2007)