Tobruk

Zííív.....strááášná nuda. Dejme tomu ještě první půl hodiny bylo povedené, ale potom filmu vládlo ticho, písek, nic neříkající prázdné obličeje, které asi měly vyjadřovat nějaké hlubší zamyšlení nad nesmyslností války a zbytečných životů, kdy se v nich asi bijí pocity, nenávisti k veliteli, ale zároveň jakési soudružnosti. No tak to tam asi mělo být, já to ale neviděla. Je pravda, že tento film rozhodně na první pohled nevypadá, jako český, zvláště bych to přičetla výborné kameře, i herci jsou vcelku dobří, co si budem povídat. Ale to pomalé tempo, kdy v podstatě třeba 10 minut pozorujeme mouchu u oka vojáka, jež zdrhl...no...nuda. Takže 2*, víc ani ň. (13.10.2012)

Český válečný film. Tak není to něco, co by bylo úplně neuvěřitelné, ale v posledních letech těch válečných filmů zase tolik není. Jsme spíše ten národ, který se bude zabývat spíše životem obyčejných lidí za války, než aby se zajímal o život vojáků. Nejsme stát, jehož filmografie by se vyznačovala přemírou akčních filmů. "Tobruk" je po "Tmavomodrém světě" dalším filmem, který se zabývá přímo válkou na frontě. Dostáváme se do Severní Afriky, konkrétně do Libye a blízkosti města Tobruk. Sledujeme českou jednotku, která se snaží v nepříliš laskavých podmínkách žít a nakonec i bojovat. I když se jedná o válečný film, na akční stránku se - jak už to tak v našem případě bývá - tolik nehledí. Důležité jsou vztahy mezi vojáky a to, jak se tyto vztahy v průběhu bojů a čekání mění. Chvílemi to připomíná méně drsnou "Olověnou vestu", chvílemi zase "Zachraňte vojína Ryana" v poušti. Postavy jsou vykresleny celkem dobře a nakonec jsou to právě vztahy mezi jednotlivými vojáky, které dělají film alespoň trochu jedinečným. Některé vztahy jsou zajímavé, některé méně, ale nic moc jiného film nad hladinou nedrží. Prostředí má na postavy vliv, ale nemá až takový vliv na film. Jako válečný film mi to jednoduše přijde trochu malé, skoro až komorní. Nechci říkat, že je to film špatný, ale když už se o tom tolik mluvilo, asi bych čekal, že snímek bude trochu... větší. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/tobruk-valcik-s-basirem-2-dny-v-new.html (04.03.2013)

Po profesionální stránce na český poměry rozhodně skvělej počin. Pokud ale účelem filmu je zobrazovat, že válka je nejen svině, ale i strašná nuda, tak se filmu bohužel daří hlavně to druhý. Je to tejden, co jsem to viděl, a už si nepamatuju ani jak to skončilo, natož nějakou postavu. Možná Nebřeskýho, i když nevim, jak se mu to povedlo, nýbrž to je ten nejšablonovitější archetyp, co si dokážete představit. Tak třeba právě kvůli tomu nebo to je tim jeho ksichtem, nevim... K dobru budiž připočteno, že je to krátký, takže případní zájemci směle do toho. (13.04.2009)

Naprosto nezajímavý film. Oko i ucho diváka se sice občas kochá, ale mozek zcela odmítá umolousaný děj o partičce kluků v pouštních zákopech. Někdo tady psal, že válka není o příbězích, v tom případě ať si zůstane jen na válečném poli a neleze nám do kin. Jako pocta československým legionářům ale dobrý. Takže zakonzervovat a alou do muzea. (31.08.2011)

Nudně natočeno, drsná mluva, která měla z herců udělat na dvě hodiny vojáky to nezachránila. (27.05.2014)

Tak, jako u tohoto filmu, jsem se dlouho nenudil. Po celou dobu trvání filmu jsem se neustále koukal na hodiny a pořád jsem zjištoval, že ten film utíka neskutečně pomalu. Na tomto snímku mě nic nezaujalo. Opravdu nudná kamera, která nám sice ukazuje pouštní scenérie ale to je vše. Nepřítel je vidět jen jednou a to jsem čekal neustále boje a ne jen obstřelování zákopu s vojáky československými. Dialogy herců stojí velký kulový. K tomuto snímku se nevrátim........nikdy (11.09.2008)

Co se mi vybaví, když se řekne „Tobruk“? Asi odvaha. Odvážní českoslovenští vojáci nasazující své životy ve válce v neznámé zemi. Ale i odvážný režisér, jenž se pustil do vysněného projektu, který se nejen zpracovaným tématem vymyká tuzemskému standardu. Výsledek je však rozporuplný. Co filmu chybí? Neúcta k památce, nedostatek obdivu či lásky k armádě, nebo snad žádná snaha o autentičnost? Ne, to není za situace, kdy je režisér zároveň největším fanouškem, opravdu možné. Scénář se pečlivě věnuje české jednotce ve výcviku, české jednotce v zákopu a dokonce i české jednotce na záchodě. Život čety je doplněn sérií „pocitových“ záběrů pouštní krajiny, asi jen na ten napínavý příběh nezbylo místo. Tenhle film je hlavně o pocitech, ale je dost možné, že divák nabude trochu jiných pocitů, než režisér zamýšlel. 70% (16.02.2009)

"Pozor na miny, nechci tu po tobě zametat." Česko-slovenský válečný film, který je po technické stránce opravdu dokonalý. Je opravdu radost, dívat se na všechny ty technické maličkosti, se kterými si dali tvůrci práci. Prostředí je nádherné - písečné duny, nekonečné množství písku a především nepřítel, který může být se svým kulometem schován kdekoliv a ani si ho nevšimnete. Bohužel co mi po celou dobu jaksi vadilo, bylo, že Tobruk postrádá jakýkoliv lepší scénář, a tak se ve filmu něco stane, střih a jsme úplně někde jinde. Vím, že tento snímek měl být o hrdinství československých vojáků, ale proč se nepokusit napsat nějaký slušný scénář, který by snímek vyhoupl ještě výše, než tam, kde je. Ale jinak se jednalo o slušnou podívanou, které k úplné dokonalosti chyběl lepší scénář a nějaká pořádná akce. Po technické stránce jeden z nejlepších česko-slovenských filmů. (24.02.2009)

Každá válka je krutá svině a Marhoul nám to parádně natřel. Po prvním zhlédnutí filmu jsem byla nadšená. Podruhé přišlo mírné rozčarování, které mi silnou čtyřku snižuje na velmi slabou čtyřku, přece jen si ale myslím, že obyčejný průměr si tento film nezaslouží. Natočený je po všech stránkách precizně, to se musí nechat, ale něco mi tam sakra vadilo. Je možné, že to byla hudba, která byla na můj vkus trochu moc rozvleklá a sentimentální. Uvítala bych větší syrovost. Jinak si ale pan Marhoul a spol. zaslouží můj velký obdiv. (28.08.2011)

Když šel tento válečný film do kin, čekal jsem od toho něco, jiného, něco neokoukaného, co jsme neměli možnost vidět v naší kinematografii. Že to bude válečný film podobný spíše evropským. A Tobruk toto očekávání splnil z větší části. Jedná se o film natočený v našich krajích dosud nevídaným způsobem. Ukazuje perfektně život československých vojáků na africkém bojišti bez přikrášlení a přesně tak, jak mohli vypadat bězné válečné dny na frontě. Už to, že se natáčelo v krutých afrických podmínkách a jak si herci museli prodělat vojenský výcvik, to zančí, že Tobruk není obyčejný. Poutavý příběh má ale pár moušek. Hlavní je, že ve filmu neuvidíte žádnou bitvu tváří v tvář, která by povzdnesla tento snímek k dokonalosti. Z toho také vyplývá, že zde neuvidíte jediného německého vojáka. A to je trošku škoda. Mě toto trošku mrzelo. Na druhou stranu by to mohlo připomínat americké snímky se spoustou vřavy. Václav Marhoul chtěl ale zůstat Čechem a tak to pojal, není to na škodu, naopak, ale ta bitva tam prostě chyběla. Proto "pouze" silná čtverka. (15.01.2013)

Pět hvězd dávám ne snad proto, že by si to Tobruk bez pochyb zasloužil, ale protože bez pochyb představuje revoluci v české posametové kinematografii. Snad vůbec poprvé u nás vzniká opravdu solidní žánrový film, tzn. takový, v němž nejde výhradně či alespoň primárně o vztahy mezi lidmi (proto jím nebyly ani Svěrákovy pokusy jako Akumulátor či Tmavomodrý svět, což byly vztahovky se žánrovými prvky, ani třeba předchozí Marhoulův počin Mazaný Filip, který byl sice žánrovka, ovšem značně mizerná). Za to má u mě režisér první poklonu. Už v Mazaném Filipovi všímavý kritik seznal, že Marhoul má doslova orlí oko na pravidla a triky žánru, ale teprve v Tobruku je dokázal nejen odpozorovat, ale také velmi úspěšně zkopírovat. A to prosím aniž by se dopustil přemíry klišé a sýrovitosti. Navíc si pro svou povedenou formu vybral i tak zoufale potřebný a dlouho "overdue" obsah, tedy české vojáky. To je po všech těch spektáklech plných buď gerojských soldátů krásné armády, fanatických nácků nebo modrookých širokobradých Amíků a neustále povlávajících hvězd a pruhů fakt příjemná změna (kéž by tak někdo u nás chtěl and/or uměl natočit něco podobného o chlapech v Afghanistánu nebo Iráku). Za to se mu klaním podruhé. A to, že se Marhoul s takto světovou řemeslnou know-how nerozhodl z Tobruku udělat dobře prodejný válečno-limonádový produkt, je důkazem jeho odvahy a umělecké hrdosti. Třetí poklona. Zkrátka a dobře Tobruk mi po dvaceti depresivních letech zvedl náladu a navnadil na optimistickou vlnu. Snad to už teď nebude trvat moc dlouho a znovu si budeme moct říct - jo, Češi už zase umí točit filmy, za které se ve světě nemusejí stydět. (14.09.2008)

Byli mladí, byli plni ideálů a setkali se ne u Kolína ale u Tobruku v roce 1941. Někteří, jako vojín Pospíchal (Jan Meduna), byli čestní, naivní a plni ideálů, někteří naopak protřelí až krutí, prostě válkou tak nějak otupělí jako Kohák (Robert Nebřenský). Žádná válka není procházkou růžovým sadem a tady, daleko od domova, v cizí zemi a doslova zahrabaní v písku, čekají muži na akci, ze které se možná nevrátí. Režisér Marhoul využívá skoro naplno potenciál, který nabízí knižní předloha, jejímž autorem je Stephen Crane. Filmové pojetí značně připomíná stavbu amerického Mariňáka (Jarhead) Sama Mendese. Co ale hodně chybí, je prokreslení charakterů jednotlivých postav. Takhle jsou to jenom figurky náhodně vhozené mezi zrnka písku libyjské pouště. Ale pořád v kontexu naší kinematografie se jedná o ojedinělý počin. "Tobruk" je důstojným připomenutím historických událostí profesionálně natočený v krásném exotickém prostředí, kde se odehrávala jedna z krutých epizod II. světové války. Čest památce těm, kteří tam tehdy byli. (15.04.2009)

Já jsem se u toho dost nudil. Dávám 1 hvězdu za to, že tu nehrajou herci, který jsou vlezlý ve všech nových českých filmech. A zbylé 2 hvězdy za ty dvě nohy... ale udělaly by líp, kdyby těch 80 milionů daly někam na charitu. (18.04.2009)

Marhoul má evidentně nakoukáno hodně hollywoodských válečných filmů, což je znát. Tobruk má něco z Vojína Ryana, Mariňáka, Hlavy XXII, Čety. Nejde srovnávat, to rozhodně ne, ale je to hodně sympatický počin. Scénář je sice nepříliš dotažený, postav hodně, k žádné nemáme blíž. Na druhou stranu po technické stránce je film takřka dokonalý, triky nepůsobí směšně, zvuk je kvalitní, hudba výborná, kamera krásná. Film je dělaný pro radost, tak se to musí brát a svým způsobem je to podle mého důstojná pocta všem vojákům. O Africe a československých vojácích se moc nemluví. (08.07.2009)

Tobruk a jeho hrdinové nezůstanou zapomenuti. Jediná a dost podstatná výtka k Marhoulovi a jeho výtvoru je taková: První polovina filmu která v nás má vymezit jisté soucítění k vojákům je ohromně neosobní. Jednotlivé střípky událostí ve výcvikovém táboře jsou přeběhnuty hrozně rychle a divák se jen dívá na bandu chlapů kteří se snaží vtipkovat a přežívat čekání na smrt. Možná by filmu samotnému slušela dvojnásobná stopáž, abychom se mohli vcítit do hrůz které válka samotná přináší. Je hloupé očekávat od válečného filmu jenom bombastické bitvy na pozadí mezinárodních románků a hrdinské činy každého jednotlivého pěšáka. Tak to opravdu není. Nu Marhoule, pouč se a vrhni se na "nejzbytečnější" Duklu. (26.08.2009)

Jo Vašek Marhoul má něco v ruce, jelikož co dílo tak žádný průser se nenarodí, což je v českých podmínkách dost výkon. Díky filmu jsem si opět o trochu více rozšířil obzory nejen o historii, ale také o chování příslušníků československé armády. Primární co mě vtáhlo do děje a drželo v něm, je atmosféra a také zvědavost co české hlavičky opět vytvořili a byl jsem na závěr příjemně překvapenej. Nemohu jinak než doporučit. (06.11.2021)

Převažují rozporuplné pocity. Relativní nedějovost (nikoliv nudnost) působí na úkor vykreslení postav, atmosféru filmu odepřít nelze, ale při závěrečných titulcích nezbývá než přemýšlet nad tím, co chtěl vlastně autor filmem sdělit, žádná větší myšlenka, jen střípek ze života českých vojáků v Africe a několik velmi vydařených záběrů (rád bych řekl scén). Dialogy občas zaskřípaly, ale možná právě z toho důvodu, že jich bylo ve výsledku tak málo, místy bylo mlčení až příliš násilné, o některých "hláškách" nemluvě. 5/10 za mírné zklamání. (12.09.2008)

Povedený film, ve kterém mě zaujal především sympatický Jan Meduna jako vojín Pospíchal. Kdo má dojem, že v československé armádě těch časů neexistovala šikana, ponižování, nevraživost vůči Židům a morální úpadek, přijde při sledování TOBRUKU o iluze. Film na mě hluboce zapůsobil především díky dobrým hercům, realistickému podání a absenci uvědomělých soudruhů či demokratů. Přesto se i zde vyskytují nějaká ta klišé (záporák-desátník). Celkový dojem ale některé drobné nedostatky přebíjí a navíc se u nás tyhle filmy prakticky netočí, takže čtyři hvězdičky. "Vy si myslíte, že se z vás posereme, nebo co?" (397.) (11.10.2008)

dobře našlápnuto, ale vyznívá do prázdna. škoda. (31.08.2009)

I když mi ten film přišel takový nějaký nedotažený, přesto se mi dost líbil. Po formální stránce velmi dobré. Scénář to asi chtělo víc propracovat a taky jaksi nekopírovat, protože kdo viděl víc válečných filmů, neubrání se pocitu déjà vu. Nevědět prakticky nic o jednotlivých postavách byl nejspíš Marhoulův záměr, ale nepřišlo mi to moc šťastné. Na druhou stranu ale pořád lepší než sračkoidní kecy a uslzené pohledy nad fotkami v náprsních taškách. (18.01.2010)