Noc v muzeu

Ústřední postavou je Larry, který je vcelku na dně a hledá si práci, aby mu soud povolil navštěvovat svého syna. Nakonec se dostane na pozici nočního hlídače v muzeu. Po první noci však zjistí, že to zas tak nudná a lehká práce nebude. Všechny exponáty totiž ožívají. Jednoduchá zábava pro ratolesti nižšího věku, které jistě ocení slabší vtípky z kategorie trapnějších. Sympatické herecké obsazení a průměrný scénář neurazí. Zkrátka oddychový rodinný film, kterým zaplácnete nudné odpoledne či večer. 60% (15.06.2013)

Velkodušně infantilní, přímočaré a truhlíkovské, ale takovým tím milým a neškodným způsobem, co si ani na nic megaextraultraskvělého nehraje. Hlava z toho nebolí, do týdne a bez následků vyšumí jakékoliv případné rozpaky + Silvestri se navíc postaral o docela fajn hudbu, ač se tedy povážlivě naklání k rodu průměrnějších prací. Tak proč ne, že? (01.11.2008)

Po vlažnějším rozjezdu se spolu s dobrosrdečným smolařem (jak jinak taky – a jak jinak než to, že je předurčen získat si divákovy sympatie) Benem Stillerem ocitáme ve společnosti oživlých muzejních exponátů, přesto to skončí jako oddychová zábava pro dvanáctileté, dobře možná třináctileté, s NAPROSTO nevyužitým potenciálem!! Až mi bylo těžko od žaludku. Vždyť přeci exponáty v muzeu skýtají díky rozmanitosti charakterů i vlastní historii tolik možností, jak zapřáhnout i trošku náročnějšího diváka. I když je zápletka dosti průhledná a už otravně tradiční, nechybí Stillerovo „dvojče“ Owen Wilson, který svým typicky svérázným šarmem tu a tam alespoň (spolu se Stevem "Octaviem" Cooganem) vykřesá nějakou tu zábavu. Tentokrát se navíc obešli i bez fekálního humoru, ostatně cílovou skupinou tvoří především rodiny s dětmi. Režisér naprostých omylů jako byly Líbánky a Růžový panter se snažil předvést v kapánek jiném světle, nicméně v mých očích je a zřejmě i zůstane jako talentem nepolíbený prznitel možných filmových laskomin. Někomu to mohlo splnit dávný dětský sen, mě to necelé dvě hodiny nehorázně otravovalo!! (08.04.2008)

Film na maximalne jedno použitie, ktorý žiadnu dieru do sveta kinematografie neurobí, ale pôjde naň do kín drvivá väčšina teenagerov... Žáner komerčný, ktorý ťaží akurát tak z jednoduchého námetu a snaží sa zaujať vtipom. A presne takto film vnímam a podľa toho ho aj hodnotím. Rozvíja fantáziu, pobaví (aj keď lacno a povrchne), pár scén bolo vydarených, neobišlo sa to ani bez ošúchaných stokrát obohraných komediálnych prvkov. Priamočiary dej vstrebete aj bez veľkého sústredenia. (08.01.2008)

Tahle velkolepá digitální taškařice pobaví leda tak na poli dvouminutového traileru, který dokázal jednotlivé gagy díky fajnovému střihu zkoncentrovat do podoby funkčního humoru. Celovečerní podoba je - vzhledem k tématu - neúnosně roztahané tajtrlíkování oživlých exponátů, s trefnými cameo rolemi pánů z Frat Packu, v němž mě doopravdy pobavila pouze vyvedená partička hunských bojovníků v čele s ultracool Attilou. V součtu se ale jedná o stejně vlezlou „rodinnou zábavu“ na úrovni Beethovena či třetího Shreka. Ani můj 11-letý brácha se u toho nebavil! (21.01.2008)