Černá kniha

Pokud je pro tolik fanoušků PV dokladem jeho mistrovství Černá kniha, tak pro mě je to zrovna film, který se mi z nechuti ani nechtělo dokoukat, jak trapně na efekt a melodramaticky jsou ty scény budované - jako by PV nějak nezaznamenal posledních 60-70 let vývoje vyprávění filmových příběhů a jel pořád podle té počáteční naivity a jednoduché opájivosti samotnou filmovostí, hraností, strojeností, a tak scénář pracuje podle měřítek a očekávání, za nichž se promítal třeba KingKong a bylo jen nutné dostrkat postavy tam, kde bude připravený divák moci udělat ách a ou a pištět hrůzou a bude si tu frašku užívat, protože to tak chce... *** Je možné, že právě tohle se snadno promine ve scénáristicky hrubších akčních bijácích, kde jemnou reflexi přebíjí pudy a vášně hnané příbojem krve a/nebo spermatu, ale v jemnějších psychodramatech, kde působivost děje stojí na předivu motivací a na přísně logickém vývoji postav a souběhu událostí, to prostě leze ven jako sláma z bot. Je jedno, jak složitě scénář vypadá, když se ho pokusíte převyprávět. Pořád je to melodramatický konstrukt předem vypočítaný na efekt, stavící se nad přirozený běh příběhu, který by člověka strhnul svým komplexním neodvratným spěním, a v obratech, zvratech a pointách místo toho vystupuje předem vykonstruovaná hra režiséra-boha příběhu, který odolává námitkám. A zatímco přirozený příběh by ohledával i jiné možnosti, on a herci pod jeho taktovkou to valí vytčeným směrem, aby se všichni v kině mohli ve správné chvíle dojímat. Jenže scénám, ve kterých si hrdina (obrazně míněno) naběhne na osudovou kulku za dojemné hudby a s dlaněmi přištitěnými na srdce, z nějž začne na bílou blůzku probublávat krvavý pramínek, a s leskem v očích padá zpomaleně k zemi, už je snad nějaké to půlstoletí odzvoněno. *** Verhoeven možná používá moderní efekty, ale nikdy se nevymanil ze starého filmového myšlení a není sám nijak moc chytrý. A to je nuda a navíc zrovna tady jde o ironii o to krutější, že scénář má vycházet ze "skutečných událostí". *** PS: Vůbec se nedivím, že Tarantino přesně kvůli takovým vykrádačům skutečnosti a velmistrům dojáků musel natočit Hanebný pancharty a zatančit tak na mrtvolách těch nacistických hajzlů i režisérských šmelinářů s nimi, čímž mohl zároveň i složit neskutečně šlechetný tribut obětem - těm historickým i těm z řad filmových diváků třeba takového Paula Verhoevena;) (28.11.2016)

Pravda je, že jsem se i přes dlouhou stopáž ani na okamžik nenudila. Ale udělat z válečných událostí takovouhle akční kovbojku bylo na můj vkus místy až příliš silné kafe. Některé dialogy jsou navíc dost přiblblé, stejně jako předvídatelnost jednotlivých zápletek i závěrečné rozuzlení. Je to krásně natočené, má to správný náboj i zajímavé postavy, ale ta mainstreamovost, kterou Verhoeven v Hollywoodu načichl, mnohdy působí značně nepatřičně. (14.05.2007)

Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 (21.02.2009)

Scénář: Gerard Soeteman, Paul Verhoeven .. Verhoeven se (zase) vyžívá v pěkných prasečinkách. Nejenom sexuální scény s nimiž si umí vyhrát jako malé dítě, ale také v naturalistických ohavnostech a zvěrstvech poblázněného davu, který vykonává posměšnou odplatu svému válečnému nepříteli (sprcha výkalů je opravdu nechutná). Mimo toho se bez debat jedná o výborné válečné drama Holandského střihu, zobrazující tamní boj s okupanty i kolaboraci za účelem vlastního obohacení se a z toho plynoucích důsledků. Díky režii dosti pestrá a výživná podívaná, plná již zmíněných nej(h)různějších hrátek s divákem. Ve zpracování není výrazná chyba, hudba ladí s obrazem a herecký ansábl bez výhrad zapadá. Á propos originalita - jak chcete být originální, když se jedná do určité míry o historickou rekonstrukci s konkrétním příběhem. Myslím, že o této válce ví snad každý něco a také už něco viděl, takže události prostě budou známé nebo povědomé asi každému. Tady bych problém určitě nehledal. Navíc je to podané poutavě a rozhodně Černá kniha nespadá pod rámec širších standardů. Mám zkrátka tohle téma druhé světové války hodně rád a každý takový film, když je všestranně zvládnutý, mi udělá velkou radost. (07.05.2007)

Válečný film v akčním podání, no nakonec proč ne, když to funguje. Herci byli skvělí, Carice van Houten velmi zajímavá, děj odsýpal, takže ani dlouhá stopáž vůbec nevadila. Ti zlí nakonec nebyli třeba ani tak špatní a ti dobří zase pěkní hajzlové. Trošku mi kazilo dojem jen to, že jsem se o hlavní hrdinku nemusela bát, protože hned od začátku víme, že ona všechno přežila. (08.08.2007)