Pravidla lži

Jungmanová, Langmajer, Budař, Chmela, Švehlík, Novotný, Sedláček ***** Děkuju, povedlo se (26.04.2011)

Film jsem shlédnul včera podruhé asi po roce a ještě více mě nadchnul. Všichni herci skvělí, dokonce i Langmajer umí hrát, o čemž jsem do teď poměrně pochyboval. (27.04.2011)

Neuvěřitelně vyzrálý režijní i scénáristický debut, skvělé herecké výkony (hlavně Langmajer s Novotným), propracované postavy, výborná pointa. Skoro se mi nechce věřit, že Muži v říji pocházejí ze stejné dílny. (14.05.2011)

Všechno šlape tak nějak napůl. Herci, zápletka (podobně jako Tosim, i já mám za to, že je podružná), atmosféra. Dozajista je to, v rámci českého kinematografického jezírka, slušná práce, ale subjektivní spotřebitel nad celkovou stavbou rozpačitě rozhazuje rukama. V reálných situacích aktéři fungují věrohodně a patřičně (leporela osudů jsou složena vcelku umně), horší je to s reminiscenční/retrospektivní částí. Většina návratek tahá za kratší konce, prostřihy zpět jsou syrové, ale neumělé (záměr?). Člověk se dokáže do těch podělanejch, životních fragmentů vžít a koexistovat s nimi, ale nejednou nastane problém s těžkopádností, často se pak vkrádá do hlavy dojem prvoplánovosti. I tak, Upřímnej průměr. (plus Dulava) (29.08.2011)

Scénář až moc filmově přehnaný, spousta náhod, osud či co. Trochu mi vadil i Jirka Langmajer. Jeho charisma spočívající v dlouhých pohledech bez mrknutí očí začíná v posledních letech dělat z jeho postav jedno a to samé - zas a znovu stejnýho Jirku Langmajera. Načesaný a uhlazený David Švehlík taky jako feťák zrovna nepůsobí a nepomůže tomu ani viditelně falešná kérka. Přesto jde pořád o mnohem vyšší level, než je běžná česká tvorba současnosti. (13.12.2013)

Shlédl jsem nedávno po několika letech a už mě to nechalo emočně docela chladným, proto jsem sundal jednu hvězdu. Přesto stále 70% (17.04.2014)

Ma z toho takovy pocit neurcita. Moc se me to nedotklo. (27.04.2014)

Kdyby to mělo alespoň normální délku, ale toto, to se fakt nedalo. No, ale musel jsem, a tak jsem se u toho trápil až do konce. Dialogy v komunitě byla tak na spaní, nebo přes hubu, a to je vlastně celý film. I když se tam autoři snažili vpašovat jakýs takýs děj se střelbou na Romana, bylo toho uboze málo. Co dál napsat k filmu, který mne vůbec neoslovil? Nic. A také tak hodnotím. Nic. (10.07.2018)

Není nic hroznějšího v životě lidském, co si může člověk přivodit sám, než jsou drogy. Film názorně ukazuje, jaké všemožné typy se do zařízení mohou dostat, byť dobrovolně. Bohužel běžní lidé na lidi doplácejí. Zařízení totiž spolknou nemalé finanční prostředky a je třeba říct, že strava, ubytování a další z větší části financuje stát z peněz daňových poplatníků. Samy postavy přiznávají, že se do zařízení vracejí či vraceli opakovaně. Kromě základních povinností tam totiž mají doslova "vegáč", kdy hrají hry, poslouchají muziku a pohoda leháro. Až na to, že se samozřejmě dostávají z velmi těžkých závislostí. Netřeba házet všechny do jednoho pytle. Zrovna Igor Chmela je příkladem, že ne vždy si člověk za svůj osud může sám. Samotný příběh je zpočátku zajímavý, ale pravda je, že vnímavý divák vcelku rychle přijde na to, kdo je Jiří Langmajer. On se tak trochu odhalí sám hned v počátku. Film tedy zaujme především rozdílnými povahami, příběhy a tím, jak to vše musí společně fungovat v jednom domě, ale přitom se styčné plochy objevují pod skrytým přátelstvím. Já už jen dodám, že zpočátku jsem měl velký problém se vyznat podle jmen postav kdo je kdo. (18.01.2021)

Film sa venuje uzavretej komunite abstinujucich drogovo závislých ludi. Z veľkej časti sa skladá z epizodok o jednoliaty dej tu úplne nejde - par postáv sa pozná z minulosti, kedy údajne došlo k vražde. Je zaujímavé sledovať život v komunite aj keď viac by som chcela vidieť zo samotnej terapie - co konkrétne ľuďom pomáha nespadnut späť do závislosti. Langmajer tu vládne. (06.11.2022)

Depresívny a drsný film plný nesympatických postáv s terapeutickým tímom, ktorý pôsobí až nezdravo vyhorene a do toho nevyriešené záležitosti z minulosti. Sám som pracoval v resocializačnom stredisku, kde takmer nič nefungovalo a kde si niektorí klienti otvorene porušovali pravidlá pričom o tom zamestnanci vedeli a mlčali. Takto drsné to ale nebolo ani náhodou. (17.11.2023)

Príjemné prekvapenie a vcelku originálne prostredie robia z tohto "psychothrileru" skoro 80% podívanou. veľmi dobré výkony podali aj herci v menších roliach, škoda nerovného priestoru pre hlavné postavy... (26.08.2008)

Ačkoliv by se děj dal shrnout do deseti minut, film má rozhodně, co říci i ukázat po celou dobu svého trvání. (21.09.2008)

Film z prostředí, které dosud nebylo českými filmaři probádané. Už jen z toho vyplívá spousta zajímavých situací. Parta dospělých lidí, každý s jiným životním příběhem, přičemž všichni jeli v drogách. Každopádně všichni touží po změně k lepšímu, čehož chtějí docílit pomocí ročního pobytu v komunitě. Pravidla jsou jasná. Abstinence od drog a alkoholu, vstřícné a přátelské chování vůči ostatním a v neposlední řadě taky zákaz jakýchkoliv vztahů mezi členy komunity. Na "klienty" a dodržování pravidel dohlíží terapeuti (Klára Issová a Martin Stránský - oba vynikající). Příběh se rozvíjí pomalu a zpočátku není nic jasné. Realističnosti ale rozhodně přidává to, že se tvůrci inspirovali příběhy opravdových narkomanů. Klidné vody komunity postupně víří nález drog, vztah v komunitě a hlavně zvyšující se napětí mezi Davidem Švehlíkem a Jiřím Langmajerem. Postupně se ukazuje, že ti dva se zřejmě odněkud znají... Film rozhodně stojí za vidění, špička současné české kinematografie. (21.09.2008)

Teď když už jsem ten úžasný zážitek vstřebala, mohu přidat komentář. Mám slabost pro tyhle české filmy, i když o tom nemluvím. Líbil se mi výkon Langmajera, a klidně se přiznám, že on je jeden z mých nejoblíbenějších herců z Česka. Psychologicky působivé drama mě donutilo o tom přemýšlet ještě dva dny po tom, tudíž nemohu dát méně než je pět hvězdiček. Jako v každých filmech, i v tomto jsou chyby, ale díky úžasnému příběhu jsem ochotna je přehlížet :)) (22.09.2008)

Na české poměry velmi dobrý film. Ukázka, že i za málo peněz se dá pořídit mnoho muziky. To jsem vždycky obdivoval třeba u německého Experimentu. Tento film je úplně o něčem jiném, přesto jsem si na Experiment nejednou v průběhu filmu v této souvislosti vzpomněl. Pokud bych měl shrnout pozitiva, tak to jsou herci. Zejména Dulava a Budař mě bavili. Jiřího Langmajera nemusím. Líbily se mi dialogy, vytvoření atmosféry komunity, vtipné scény (čekání na přestávku, "máš na noze botu" a další). Nelíbily se mi prostřihy do minulosti (jednak byly laciné a jednak rušily - podle mého to šlo i bez nich). A hodně se mi nelíbil závěr. Ten tam byl jenom proto, aby tam byl. Škoda. Nebýt těchto dvou věcí, uvažoval bych možná i o plném počtu. (23.09.2008)

Na večerní program v televizi je to hodně nadprůměr, jen škoda místy nelogických, bočních a slepých uliček, které nesmyslně nabourávají jinak poměrně originální scénář. (01.02.2009)

Taková malá česká Lynchovina. Byl jsem mile překvapen, zvlášť když se jedná o debut. Další plus pro mně je, že se to natáčelo u mýho kámoše. (24.09.2009)

velmi silny a deprimujuci film poukazujuci na odvratenu stranu zivota mnohych ludi (11.10.2009)

Dal bych i plnej počet, protože režie je skvělá, atmosféra správně hustá a herci - titíž, na který se v nováckých seriálech nedá bez fyzické nevolnosti dívat - tady hrajou jako o život, je fakt radost to vidět (s výjimkou nečekaně slabé Kláry Issové). Výtky bych měl dvě: za prvé bych se obešel bez kriminální zápletky - mám dojem, že jen popis lidí a vztahů v komunitě by celý film v pohodě utáhl. A za druhé mi vadí nezvládnutý konec - obvyklá to choroba českých filmů. Ale celkově vivat Robert Sedláček a velkej respekt tomuto filmu, v českých zahnilých vodách bohužel velmi ojedinělému. (12.09.2010)