Po svatbě

Upoutala mě do kin vstupující americká verze a zvolila jsem tu původní a s lepším hodnocením. Byla pro mě plná kontrastů a vím, že americká bude jednodušší a líbivější, vidět ji proto nepotřebuji. Kontrasty se projevovaly v mnoha oblastech. Je tu např. rozvojová pomoc, které se věnují někteří a pomoci přitom nedovedou ani sobě ani nejbližším. Oproti tomu tu je vlastně pro mě taky celkem exotický svět Dánska a nerada to říkám, předpokládám, že tohle číst nebudou a že se jich nedotknu, oba hlavní mužští představitelé byli velmi oškliví. To by se v americkém filmu stát nemohlo. Taky jsou nám představeny zajímavé detaily, které filmu přidávají na kouzlu a originalitě, opakováním ale ztrácí a působí fádně. Pak tu jsou detaily z manželského života. Jsou zahrány nenuceně, ale příliš osobní a intimní. A samotná záplatka? Vlastně ani nevím, zda mě víc dostává či znechucuje... (23.08.2019)

V podstatě velmi banální až přihlouplý příběh, místy malinko skřípající a nemálo kýčovitý, naprosto ideální pro hollywoodské céčko, ovšem v podání Bierové a především charismatického Mikkelsona zatraceně silný zážitek, velmi intimní a niterný, svou neupovídaností a silou pohledů a vnitřních dramat...U mě plný počet. (02.09.2008)

Skvělý film, skvělý herci a skvělý příběh. Co dodat... , snad jen, že severská kinematografie je stále úžasná. (09.01.2009)

jestli se severská tvorba vyznačuje svou syrovostí podanou s lehkou grácií a především humorem, v tomhle případě se jedná o těžkotonážní červenou knihovnu, jejíž největší křeč spočívá v tom, že se bere smrtelně vážně. jestli máte rádi filmy, které umí dojmout drobnými detaily a nevysloveným na úkor patetických řečí, tak se tomuto slzotvornému bagrovi radši vyhněte. (06.08.2009)

bravurny vykon hercov,vyborny dej,nie je co vytknut tomuto filmu. (12.12.2009)

Parádní neamerický film, skvělá režije, herci, scénář, zamotaný děj = jasné plné hodnocení. (08.03.2010)

Pre mna to bol najlepsi film roku. Neuveritelne realny a citlivy film. Zo zaciatku som nevedel co cakat...V strede som nevedel co cakat a na konci som tiez nevedel co mam cakat. Film ako zivot sam...Hotova basen! (09.09.2011)

Zatímco Otevřená srdce měla aspoň uvěřitelné postavy a Lepší svět skvostné vizuály a parádního malého bastarda, Po svatbě sází na dost těžko uvěřitelnou výchozí situaci, přičemž jediné, čím na nás dokáže útočit jsou levné slzy. - 60 % (14.04.2012)

Trefa jako hrom. Ponechme stranou že se v základu jedná vlastně jen o velmi vkusně podanou červenou knihovnu, After the Wedding je absolutně dospělý film se vším co k tomu patří. Susanne Bier v tomto svém opusu opět zanechala notný kus své kumštýřské duše a tentokrát i s pomocí obvyklých moderních, ale opět i tradičních a svébytných vyjadřovacích prostředků dosáhla pomálu až k nebesům filmového universa. I tentokrát se nejedná o příběh nikoliv nutně vyjímečný nebo zdrcující svým koncem. Ale už jen tím jak mohutně rozeznívá onu rodinnou strunu, pro kterou ve světě filmu budu mít vždy slabost, se pro mě stal vrcholným nejen duševním, ale i emocionálním prožitkem. No a ten nájezd i dojezd v podání Sigur Rós? Prostě nádhera! (13.08.2013)

Môžme zauvažovať nad prílišnou zidealizovanosťou príbehu, no samotné spracovanie a výkon Mikkelsena s Lassgårdom preklopili moje hodnotenie na maximum. Mads sa skrátka stal značkou kvality.. (01.03.2014)

Když srovnám pohled na kinematografii Susanne Bier a jejích Dánských kolegů, nemůžu se ubránit pocitu, že trocha ženské mazlivosti do větrem ošlehané, syrové, severské tvorby, je přesně to, co dělá její filmy tak výjimečnými. Herecké obsazení snímku je skutečně labužnické a provedení typicky seversky opravdové. Suzanne vstoupily zásady Dogme 95 hluboko do krve a tak opět oslovuje jen tu část publika, která ocení scénář, precizní prokreslení charakterů a opravdu poctivou filmařinu. Vy, kteří potřebujete akční hrdiny a milionové digitální efekty, zůstaňte u svých komiksových superhrdinů a hloupoučkých tarantinovek... (12.06.2014)

Neobvyklý proslov nevěsty před svatební hostinou mění životy mnoha lidí. Vyjádří v něm jeden důležitý fakt a věci se dávají do pohybu. Mistrovský kousek paní režisérky pozdějšího "Lepšího světa". Doufal jsem, že dostanu alespoň to co ve výše uvedeném díle, ale já dostal ještě o chlup víc. Je to totiž ze skutečného života a je to věrohodné! Ke konci se sice hodně útočí na divákovy city, ale i tak je to u mne za pět hvězd. Pro nás, milovníky pěnivého moku má navíc režisérka Susanne velice sympatické příjmení. (28.07.2015)

Příjemně zahraný niterní snímek plný uvěřitelných postav a děje, který se na konci logicky uzavře. Uz dlouhou dobu sem neměl z charakterů pocit opravdovosti a skutečnosti. (21.08.2008)

hodne silne 4 hvezdicky. nebyt nekolika chybicek tak plnych 5 (11.09.2008)

Jediné, co si z toho filmu pamatuji je to, že se to až neskutečně, nekonečně vleklo (30.11.2008)

I přes jistou předvídatelnost několika zvratů perfektně natočený a napsaný film. Nemám k němu žádnou podstatnou výhradu, takže nemůžu jinak. (07.07.2010)

Úžasný příběh s vypjatými emocemi střídá expresivní scény, při kterých se bývalí milenci posílají do horoucích pekel, se scénami dojemnými, ze kterých až mrazí. Takové filmy rozhodně můžu. (22.09.2011)

(Poezie zastavení (srdce)...) Něco v tom filmu je posvátné. Je to vepsáno do pohledu očí a zastavených obrazů. Nevyslovené žije v nás. (25.10.2011)

A já myslel, že vyjadřování emocí prostřednictvím detailních záběrů na hercovo oko/ucho/malíček je doména nezávisláren. Tolik k tomu, co mě ve filmu otravovalo. Všechno ostatní není vůbec špatné, ani teď pořádně nerozumím, jak si to s takovou kadencí "osudových" setkání, rozchodů a jiných smrtelně vážných peripetií v každém záběru dokázalo uchovat vážnou tvář(u diváka). Říkal jsem si - ale úplně pořád - teď už to přijde, teď už se jim všem vysměju...ehm...tak nic. I když je pointa odhadnutelná po jednom konkrétním záběru sotva ve třetině filmu (těžko říct, zda je to záměr), konec mě rozhodně zarazil do sesle a závěrečný střich před...jednou konkrétní smrtelně vážnou peripetií:) je jednou z nejtvrdších facek, jaké jsem kdy ve filmu dostal. Možná by se snesla i ta pátá za vtip se Švédskem, ale necháme to tak:) (01.08.2012)

Tak to mne tedy dostalo. Jak jsem alergická na filmy, které útočí na city a nesnáším, když mne snímek donutí brečet, tak tomuhle jsem to bůhví proč odpustila. Situace city rvoucí měly totiž v řádu posloupnosti věcí své místo a svůj smysl. Umírání není legrace a tady je podáno takové, jaké je. I silný jedinec se s ním musí srovnat a nikdy to nejde tak úplně, zvláště pak, jestliže život je ještě zaplněný a dává smysl. Vývrtky osudu, do kterého dostane smrtelně nemocný milionář své blízké a celou řadu dalších osob, stává se jen obrazem k zamyšlení nad mocí peněz a její dočasnosti. Upřímná výpověď a sofistikovaná úvaha o štěstí, jehož cenu zná malé indické dítě mnohem lépe, než 90 procent západní společnosti. A to všechno člověku dojde mezi řádky. Žádné velké drama, prostý příběh... (06.04.2017)