Avatar

Offline epos pro generaci online- se skvostnými ručními ilustracemi, psaný obrovským mainstreamovým fontem. Vůbec nevadí, že jde o masový/lidový spektákl, postrádám ale údiv, tajemství, skryté filozofické podhoubí či palčivé existenciální otázky. Nalézáme se v omamném, perfektně vysoustruženém světě modelových postav s přehledně umístěnými odkazy, aby je pochopil sebejednodušší divák (aVATAr působí jako ekologicko-protiválečná antikolonizační pohádka, zatímco téma paralely vztahu dvojče-dvojče, člověk-avatar, úskalí virtuální existence, proměnlivost identity a její slupky v zásadě mine, což je škoda), ale polopatické a v každé minutě předvídatelné převyprávění nejlepších filmů vašeho života je pro mě málo, nedá se zkrátka číst na víc způsobů. I když má subgeniální modrozelený obal a revoluční-totiž přirozené a nenásilné, podřízené filmu- použití 3D. Král světa je nahý, ale jeho poddaní mu aplaudují. 70% (15.12.2009)

S odstupem času a po uklidnění všech vln, které se s tímhle fenoménem rozvířili, můžu konečně napsat pár slov. Upřímně je mi u mé sedací partie celá hysterie kolem průlomového filmu. Nevidím nic, co by doslova válcovalo ostatní filmy, je to snímek jako každý jiný, jen více barevnější. Co si budeme povídat, nebýt toho krásného nápadu s 3D, kde by Avatar byl? Nic ovšem nemění na tom, že právě to 3D odvedlo největší práci. Ano, pocit oproštění se od kino sedaček a opravdu se „procházet“ tou krásnou Pandorou, proletět se na drakovi a zdřít se s Avatarem, je zážitek, který se jen tak nezažije, ale je spousta skvělých filmů, který podobný zážitek utvoří svým příběhem, který Avatar zas tak úžasný nemá. Na někoho to nefunguje, na jiné ano, škatulkuju se mezi ně. Za ten pocit děkuji, ale co teď pane Camerone? (10.08.2010)

Cameron po letech zcela po právu opětovně uchvátil titul autora technicky nejvyprecizovanějšího filmu, jaký tu kdy byl. Na vymakané obrázky on si vždycky potrpěl, a já mu to vždycky žral (až na Titanic, ehm)... ale TOHLE - až teď si, dámy a pánové, uvědomíte, na jak placaté 2D jste se až doteď dívali a zvykli si to považovat za normální. A teď nemluvím o tom, že na vás z plátna vyskočí nějaká příšerka nebo vyletí oštěp - je řeč o dvou a půl hodinách prostupných obrázků a efektech, ze kterých mi padala čelist, což mi v požehnaném roce 99 nezpůsobil ani Matrix, jehož DVD stále hýčkám ve své filmotéce. Tohle není vizionářství, tohle je zcela přelomové zpracování té někdejší vize pana Jamese Camerona o zcela novém druhu filmu. Přihoďte k tomu neskutečně přitažlivou flóru a faunu Pandory a k tamním projižďkám skvěle vyladěnou hudbu, a máte atmosféru uceleného, dýchajícího a dechberoucího ekosystému/organismu, ve kterém byste se s radostí ztratili. Je sice možné, že to na vás nezafunguje a budete se jen dívat na to, jak třímetroví modří mimozemšťani hopkají (jen tak btw daleko realističtěji než jakékoliv jiné animované postavy) dle scénáře obdařeného jen prostinkou a mnohokrát viděnou zápletkou skrz ty moc fešně vymodelované šumící bory a hučící vody, jenže Avatar redukuje skupinu svých nepříznivců ještě jedním fíglem, a na ten možná nebudete připraveni. Tím fíglem je poselství o dluhu, který si my tady u nás, na té naší pro tak velkou skupinu bezohledných dementů opravdu příliš malé planetě každý den navyšujeme. Jamesi Cameronovi za to budiž chvála, protože s Avatarem přichází ve chvíli, kdy jistý od reality zjevně odtržený paňáca neváhá v živé stand up tragedy poučovat celý národ o tom, že naše současná "svoboda" je daleko důležitější, než celá naše planeta (takže už asi ani ty neexistující globálně oteplené banány nebudeme potřebovat na něčem pěstovat), a že na svoje potomky můžeme zvysoka kašlat, protože to, v jakém světě budou následkem našeho chování nuceni žít, je přece jenom jejich problém. Pokud to snad náhodou někomu nedošlo, snažím se (ač mě to mrzí) říct, že prezident téhle republiky je latentní sociopat vymytý tak dokonale jako plukovník Quaritch, a přejít plynule k tomu, že Avatar je ekologický až za roh. Ano, sice se maskuje za sci-fi žánr a až na kost jdoucí konflikt dvou diametrálně odlišných civilizací v daleké budoucnosti, kdy budeme posílat svoje mysli na procházky v cizím těle, ale zejména skrze nezdravě přehrávajícího Giovanniho Ribisiho demonstruje zabedněnost lidské rasy vůči očividným věcem a vyzařuje svou pozitivní zelenost do světa způsobem, který musí být téměř každému srozumitelný a sympatický. Mě dokázal Avatar i přes svůj skoro až laciný příběh strhnout a pohltit - možná proto, že mě nemusel o ničem přesvědčovat. To ale vůbec nic nemění na tom, že si ode mě zaslouží 90%, a to i přes to, že mě poslech OST samostatně bez obrazu dost zklamal - ve filmu hudba funguje na výbornou. (21.02.2010)

:::::::::::::::::::::::::: Jedním slovem: NEPOPSATELNÉ ! Při filmu jsem nevěděl, jestli jsem opravdu v kině nebo jestli doma spím a sním - ten nejůžasnější sen na světě. Sen, který bych chtěl, aby nebyl jen pouhým snem, ale aby to byla realita. Ach. Tak šťastný a krásně vnitřně naplněn jsem se po skončení filmu už hodně dlouho necítil ! Můj pocit byl přesně takový, s jakým pocitem se vždy probouzím z těch nejkrásnějších snů ! Tímto filmem jsme krásně vstoupili do nového desetiletí. Buďmě na Jamese Camerona pyšní ! AVATAR není jen film, je to poselství. Je to film o našem domově, o naší planetě Zemi. Matka Země už k nám dlouhá léta mluví, ale my její zprávy zaslepeně ignurejeme a tváříme se, že je nevidíme. Honíme se jen za materialismem, zaslepeni naším egem se nad druhé povyšujeme a soutěžíme o to, kdo je nejlepší, nejchytřejší, kdo je více "cool". Je mi z toho na zvracení, když vidím, co se s lidma okolo děje. Kde je proboha láska ?!? Kam se poděla ta nevinost, ta čistota, ta radost z tvoření, radost z toho, že mužu jen bouze BÝT, DÝCHAT a SMÁT se s druhými ? Každý den chodíme jen z práce do práce a myslíme si, že žijeme naplněné životy. Ach, ta nevědomost. Ano, ano, nevědomost je sladká, což pravda. Ale tohle není to pravé žití, to je jen pohé přežívání. Upěnlivě jen pozorujeme, jak si ničíme náš domov, jak si bereme naší svobodu. Proč se jen na chvíli nezastavíme ? Proč si tohle necháme líbit ? Jedno je jasné a řeklo to už mnoho proroků a vizionářu před námi: MUSÍME SE ZMĚNIT, a to hodně rychle, nebo jestli se tak nestane, proměníme naší planetu na území Temnoty, Beznaděje a velkého Zoufalství. www.svet2012.info :::::::::::::::::::::::::::::::::: (19.12.2009)

AVATARŮV největší klad a zároveň největší slabina je, že je příliš dokonalý. Dokonalý v kladném slova smyslu tím, jak bezchybně funguje jako stroj, který je nápaditě vyprávěn ústřední postavou prostřednictvím video-logů a myšlenek, promyšlenými motivacemi (vše má své opodstatnění a vyvěrá z předchozího), svým stylem vybočujícím ze současného standardu co do záběrování i montáže (převládají velké celky, jejichž průměrná délka se pohybuje kolem pěti sekund a dechberoucně se využívá hloubka ostrosti) a důslednou prací s archetypy a klišé. Dokonalý v záporném slova smyslu tím, že osobně jsou mi bližší filmy, u nichž při dalším zhlédnutí objevuji nové věci, nepotvrzuji si "pouze" jejich preciznost. Přesto mám ale za to, že výtky k "příběhové řídkosti" a "myšlenkové prostoduchosti" směrem k ultimativnímu blockbusteru, který je vyvrcholením trendu videoherních filmů a těch využívajících efektivně, nikoliv efektně 3D efekt, je dáno aplikováním špatného modelu pro porozumění a pochopení filmu (kdyť AVATAR je ukázkovým příkladem vzorového schématu!) a neobeznámeností s náplní žánrů (antikolonizační a mírové poselství o sepjatosti s přírodou i narážky na minulost i současnost jsou komplexní a neodmyslitelně spjaté se syžetem, nemusí jít do hloubky). Naopak za zcela legitimní považuji srovnání AVATARA se vzorovými blockbustery let minulých... a pro mě z tohoto srovnání vychází jako nejlepší, protože dává zažít pocit nové tělesnosti "iniciačním" vyprávěním, kdy objevujeme nový svět spolu s hlavním hrdinou. Pro mě tak platí nejenom to, že se chci vracet na Pandoru a doufat, že ji mé smysly a rozum budou někdy schopny pojmout celou, ale že chci opakovaně vidět AVATARA, protože mu nemám co vytknout (až na jeho dokonalost). 10/10 P.S. Edgar Morin a Baudrillard by z toho filmu měli radost. (17.12.2009)