Strom života

Musím říci, že toto je ten nejrozporuplnější snímek ze všech, co jsem kdy viděla. První polovinu jsem se dá se říci nudila a chtěla jsem ho vypnout, jelikož děj pouze pár minut a zbytek záběry z přírody a života, což mi nepřišlo zrovna nějak záživné, strhující, napínavé nebo zábavné. Oproti tomu v druhé polovině filmu se těch pár minut skvělé zápletky rozvinul a ukázal svoji pravou tvář a rozhodně skvělou, pochmurnou, napínavou a nečekanou tvář. Brad Pitt je zde pro mě za odporného, arogantního a namyšleného otce, což mi k němu příliš nesedí, ale své role se zhostil dokonale. Ostatní herci podali samozřejmě také skvělé výkony. Škoda jen, že se zde příliš nemluví a vážně hodně mě zklamalo namíchání skvělého příběhu do nehodících se sem záběrů, tím u mě tento snímek opravdu spadl z vyšších příček hodně nízko a ani doprovodná hudba, bez které by to bylo ještě horší to nezachránila. Takže 1. hvězda - herecké výkony, 2. hvězda - příběh, 1/2 3. hvězdy - atmosféra a pocit, který tento film v člověku zanechá a nakonec 2/2 3. hvězdy - obdivuji pana režiséra za natočení takto chaotického filmu. (04.04.2012)

Film pro otrlé. Netřeba více rozebírat. Ovšem co mě obzvlášť potěšilo? Rozhodně poslechnout českou hudební rozkoš v americkém filmu! Konkrétně šlo o Bedřicha Smetanu a jeho fenomenální Vltavu. (17.12.2015)

English cinema Haydn, Viden, 20.7.2011. Po Novem svete a Tenke cervene linii se da rict, ze jsem si Malickuv styl oblibil a na Strom zivota se dost tesil. Bohuzel. Styl zustal stejne uzasny jako drive, prace kamery, vizualni slozka a predevsim hudebni podkres je uzasny (po Rheingoldu z Noveho sveta pro mne Malick objevil Lacrimosu 2 od dvorniho skladatele Kislowskeho, Preisnera). Bohuzel se nekde ztratil pribeh. To uz bych radsi pres dve hodiny koukal na stvoreni vesmiru a na dinosaury (heh, proc ho sakra nezakousl), ale story o tom, jak tri kluci vyrustaji na predmesti s lehce problemovym fotrem Pittem a jak na to Penn jako dospely vzpomina, me prilis nevzala. Skoda, snad to priste dopadne tak, aby k uzasnemu stylu zase pribyl i dobry pribeh. A ted Lacrimosa, Lacrimosa. (20.07.2011)

Před tím než se rozpustím z daného uměleckého díla, bych chtěl napsat... Milující táta, co už neví, co by pro svou rodinu udělal se snaží vychovávat své syni. Ty malí spratci si to absolutně neváží, pochybují, nadávají, přemýšlejí bla bla. Do toho Malick (táta v nem zanechal bezesporu kus srdce) poušti záběry z Animal Planet a ať to má grady vezme do huby i samotného Smetanu (ten se v tom hrobě na 100pro otočil). Podobenství, které trvalo celých 33 kristových let, pseudoprudilové vidíte to číslo? "třicet tři", jak symbolické. Nebýt Pitta dám bez váhaní odpad. No takhle uděluji jednu hvězdu, no není to ledajaká hvězda, je to severka a pevně doufám, že ukáže Terrencovi konečně ten správný směr! 1severská/10 (25.12.2011)

Malicka nemusím, ale jeho poetiku mu nemůžu odepřít. Skvělá hudba (Vltava mě opravdu vždy dostane), nádherné obrazy, geniální herecké výkony.. a to nemluvím ani tak o Pittovi a Pennovi (ti jsou výborní defaultně), ale především o ústředních dvou dětských hercích, Hunterovi McCrackenovi a Laramieovi Epplerovi. Ti velice přirozenou cestou předali divákovi myšlenku, záblesk - a ne ten onanistický pseudoumělecký jurský park. :P Snad si na rádobyintelektuály nebudou hrát akademici, protože tohle Oscara (za film či režii) spatřit nesmí. Přesto pro mě nejlepší Malickův film, překvapilo mě popření Boha ve filmu proloženém vírou.. (07.02.2012)

Strom života je opravdu pozoruhodným filmem, ale vůbec není tak nestravitelný, jak by se z některých komentářů mohlo zdát. Malick režíruje s neskutečnou lehkostí a emoce jdou cítit snad z každé scény. Jeho vedení herců je mistrné a výkon každého z nich(jak dětí, tak dopělých) je křehký jako porcelán. Trochu mě mrzí pasáž se vznikem Země, která tu sice extrémně nevadí, ale vůbec nic by se nestalo, kdyby ji Malick vystřihnul. Na druhou stranu je část se skladbou Lacrimosa fenomenální. Přesto je pro mě celý příběh natolik silný a s citem zrežírovaný, až jsem se musela občas pousmát nad tím, jak jsem s některými detaily ztotožnila. 4,5* PS: Nikdo v polovině filmu neodešel a nikdo se nesmál. Díky bohu, že ještě existují slušní diváci. (23.07.2011)

No co to proboha bylo? Audiovizuální výstřik do kopřiv aneb těsně vedle princi. Čekal jsem tedy ledacos, ale takovouhle slátaninu Vesmírné Odysei, Fontány, Jména růže a Kroku za krokem nikoliv. Věřím, že dvě hodiny u youtube se zapnutým spořičem z Woken by bylo srovnatelné představení. Skoro se stydím, že jsem utratil za lístek v kině tolik. Dvě hodiny spánku by mi prospěly víc a dalo by se říct, že jsem měl co dělat, abych neusnul. Pokud jste příznivci davové hypnózy, vymývání mozku katolickými bláboly a teambuildingových prezentací v americkém duchu, pak je to snímek pro vás. Ostatní ruce pryč. 45% (04.08.2011)

Perfektní herecké výkony a pořádné chrochtáníčko pro vaše >50" zobrazovací zařízení. Tedy hlavně ze začátku, kdy nahlédneme do vizuálně úžasných her barev a světel nekonečného vesmíru, přírodních živlů a do biologických pochodů. The Tree of Life je dělen do dvou rovin. Reálné, zachycující ranné dětství tří bratrů a především vliv jejich až pedantského otce a rovinu snění, proseb, odpuštění a odevzdání se bohu. Občas jsem měl nutkání si decentně zdřímnout, jindy je atmosféra vyšpičkovaná do závratných výšin. Ale jen u málokterých dílek si zapřemýšlíte tak, jako u Stromu života! 60% (04.10.2011)

Strom života je lákavá "plechovka" na filmovom trhu od T. Malicka s peknou nálepkou v podobe B.Pitta, ktorý ma nalákať všetkých zvedavcov, ale keď ju otvoríte obklopia vás zmiešané pocity. Na jednej strane veci pri, ktorých pomaly odpadnete od úžasu (výborné umiestnenie kamery, ktorá ponúkla krásne, detailné a výstižne snímky, ktorých bolo toľko, že by vystačili minimálne na ďalšie tri filmy, zachytenie harmónie medzi človekom a prírodou ako aj prírody samotnej) a na druhej strane prehnané a nezmyselné veci, ktoré vôbec nezapadali do kontextu (“obraz boží“- fanatické vyznávanie kresťanstva v kruhu chudobnejšej rodiny, ktorá sa z tejto ideológie nenajedla, skôr naopak, priviedla pani Brienovu k zblázneniu, astronomická prehliadka vesmírom a prírodopisný dokument z doby dinosaurov). Všetky spomenuté faktory zatienili výkony hercov, takže som sa nedočkal očakávaného vystúpenia od B.Pitta ani od J.Chastain. Dráma bola naplnená, ale poetické prevedenie na mňa nezapôsobilo, takže slabších 50%. (30.04.2012)

Velká filmová symfonie, plná nádherných obrazů podkreslených silnými hudebními motivy. Poezie plná emocí, otázek a polemiky o životě i bohu. V některých okamžicích nádherná a dech beroucí. Bohužel v jiných prázdná, klopýtající od ničeho k ničemu a zdlouhavě rozvlekle, někdy celé minuty, naznačující něco, co je patrné z jediného obrazu. V některých okamžicích ohromuje hloubkou a niterností, v jiných se jen prázdně natřásá a předvádí. Dovedl bych si to celé představit jako vizuální báseň složenou jen z obrazů beze slov, stejně jako syrové rodinné drama. Smíchány dohromady však ani báseň ani drama nefungují tak dobře. Překřikují se a jedno ruší druhé, jak se neustále přetahují o pozornost. Ve výsledku se tak ve mně jako divákovi sváří úžas a nadšení s otráveností. Každopádně je to filmové rozjímání, které vyžaduje ochotu naslouchat, bezvýhradné přijetí formy, a také maximální a ničím nerozptylované napojení. Ticho, tmu a žádného spoludiváka. (07.08.2015)

Chvilkama jsem si myslel, že z toho vyrostu. Místama se tam objevila i nějaká hezká myšlenka, nad kterou jsem se na chvíli zamyslel (ale nakonec jsem si řekl, že na to seru a to samé si myslím i o celém filmu). Milujte se a množte se. (17.07.2011)

Jako bytostný ateista bych měl mít s Malickovou filmovou modlitbou zřejmý problém. Leč, teorie se nepotvrdila. Samozřejmě, ve filmu jsou mraky symbolů, z nichž jsem jich spoustu nepochopil, ale kupodivu mi to nijak zásadně nevadilo. Malick totiž evidentně ví, co dělá, a závada bude na mém přijímači. Nemusí se přece všechny filmy točit tak, aby je pochopil každý blbec. Ostatně, stačí se soustředit a nechat se filmem unášet. Kromě režie je perfektní také kamera a hudba, z hereckých výkonů si největší poklonu zasluhují Hunter McCracken jako mladá verze Seana Penna a andělská Jessica Chastain, jako lepidlo, které drží rodinu pohromadě. Po prvním shlédnutí 90%, těším se, až film uvidím znovu... (10.12.2011)

Dost náročný snímek, u kterého se vyplatí přečkat ty nudné pasáže, které by se dali hodnotit maximálně 1 hvězdičkou, a počkat si na výborné výkony zejména Pitta, Penna a Chastain, na které naopak ani 5 hvězdiček nestačí.. Čekala jsem úplně něco jiného, překvapilo mě to velmi (ani vlastně nevím jestli pozitivně či negativně..) (30.09.2011)

Co k tomuto filmu napsat? Diváci neznalí předchozí režisérovi tvorby, film odsoudí pro přílišnou pomalost a nesmyslné obrazy nedávající smysl, diváci znalí a obdivující Terrence Malicka si opět vychutnají famózní hudbu a nevídané obrazy, -kdy je ve filmu asi tak 1000 obrázků, kterými bych si vytapetoval pokoj- a partička intelektuálů si bude čvachtat blahem nad hlubokými myšlenkami, které film provázejí. Malickovu tvorbu mám rád a na "Strom života" jsem se díky úžasnému traileru, těšil jako dítě na Vánoce ale výsledný dojem je rozporuplný. Již zmíněná vizuální stránka nemá obdoby a Lubezki si snad po debaklu s "Potomky lidí" Oskara konečně odnese ale je zde řada až moc tichých, pomalých a zbytečných scén, které možná mají nějakou myšlenku ale příběh dál neposouvají a naopak ho zbytečně protahují a zdržují a kdyby se film o takových 30 minut zkrátil, nemyslím, že by to bylo na škodu. Přestože film nesplnil má očekávání jsem rád, že jsem ho viděl a rád se na něj podívám znovu, bohužel si ale vždycky řeknu, že by mohl být lepší. A jen malé upozornění pro komerční diváky: není to film s Bradem Pittem ale film Terrence Malicka. (27.08.2011)

Nejhorší, co můžete udělat u filmů jako je Strom života, je přistupovat k nim racionálně. Je to totiž film, který značně omezené hranice racionálna přesahuje a vydává se do končin, která nejsou slovy popsatelná (a proto je poměrně těžké o něm psát). Stejně tak jeho tématem není vyrovnávání se se smrtí potomka nebo popsání života v Americe 50. let, jeho témata jsou mnohem širší a univerzálnější. Vztah člověka k životu, vztah člověka k Bohu nebo smysl lidského bytí. Je to film, který klade filozofické otázky a metafyzickým způsobem na ně hledá odpovědi. Přestože v mnohém s kolegou Lavranem souhlasím (například v tom, že pro tento film není důležité konkrétní náboženství, jako spíše obecně víra), tak si nemyslím, že Malick "uspěl při vyjasnění odpovědi na otázku po bytí" a to prostě proto, že na tuto otázku nelze najít odpověď. Důležité je však už samotné kladení otázek a proces hledání odpovědí. Pokud je na Malickově opusu něco opravdu jedinečného, tak je to propojování různých prostorů, časů a práce s nimi. Podařilo se mu propojit mikrokosmos jednoho předměstí s všeobjímajícím kosmem naprosto přirozeným a nerušivým způsobem. Mezi záběry na koruny stromů, trávu ve větru nebo poletující prach ve slunečním světle lze hledat nečekané vizuální souvislosti se záběry vesmírných mlhovin a všemožných chemických procesů v kosmu. Kamera ve Stromě života létá prostorem a zachycuje zdánlivě náhodně jednotlivé okamžiky a situace. Malickův postup by se tedy zjednodušeně dal nazvat synekdochickým vyjádřením veškerého koloběhu života na našem světě. Podobně jako například v poslední době filmy Apichatponga Weerasethakula, i Malickův Strom života je film, který v divákovi ještě dlouho rezonuje. Nezaměstnává však ani tak mozek/rozum, jako spíše srdce/city. (29.09.2011)

Úžasná kamera, o jejímž oskarovém ohodnocení snad nemůže být sporu. A ano, báječná Vltava Bedřicha Smetany, nejlepší skladba celého OST. Jako celek je ovšem Strom života nestravitelný, a pokud nestudujete filmovou režii nebo nejste kameramani amatéři, pak tohle horko těžko rozdýcháte. Můj respekt všem externím kritikům, kteří film (asi) viděli a neusnuli u něj a co víc, dokázali mu nadělit vysoké body. Protože kromě skvěle sestříhaných a natočených záběrů je to setsakramentská nuda, která nemá v nominaci hlavní kategorie (Film roku) vůbec co dělat. (02.02.2012)

Kravina. (02.02.2012)

Malick si splnil sen a natočil film, kterým nám chce říct vše. Jenže v tak krátké (a přitom dlouhé, záleží, jak to berete) stopáži nám nemá jeho dílo šanci ukázat víc než sled náhodných momentů ze života, které dokáží jen velmi banálně načrtnout to, co opravdu chtějí vystihnout. Proto jej milovníci "inteligentní" podívané nazývají neředěným prázdným kýčem, který se zmůže jen na vlající bílá prostěradla a západy slunce, ale nic víc nám neřekne. Pro normálního diváka je zas snímek bez vyprávění a dějové kostry upřímným utrpením roku. Tak pro koho je tedy výsledek určen? Především pro samotného Malicka, my ostatní můžeme jen tiše přihlížet a dumat, co tím chtěl vlastně říct. Hlavně, že se na to ve výsledku tak krásně kouká a dá se unést i na pouhých emocích, které pramení čistě z jeho audiovizuální stránky. Samotný film vám toho pak řekne tolik, že ani nebudete vědět, co si z něj odnést. P.S. Malick je opravdu jinde než 99% amerických režisérů. Dokonalá technická stránka a hlavně kamera by zasloužila bezesporu Oscara. (25.07.2011)

4,5*/5...Film z úplne inej dimenzie, inej hĺbky a rozmerov ako všetko ostatné, čo bolo v poslednej dobe natočené. Film vo svojej komplexnosti aj v detailoch rovnako "uchopiteľný" ako Kubrickova Vesmírna Odysea alebo Tarkovského filmy. Aký majú tie dej? Je potreba deja a hĺbka divákovho porozumenia deju definujúca kvalitu filmu??? Film uchopiteľný najmä cez zmysly, pocity, myšlienky, tu rácio hrá až druhé husle a potreba "rozumieť všetkému" môže byť veľmi frustrujúca. Potrebujeme vždy všetkému rozumieť, nestačí to cítiť? Napr. posledné scény pri vode som "nepochopil",ale nemohol som od toho odtrhnúť oči. Malickov symbolizmus je dohnaný do extrému, no nemyslím to v negatívnom slova zmysle (aj keď tie dinosaury..ehm...). Tree of Life je lyrickým a poetickým Malickovým mikrosvetom (alebo makrosvetom?), ktorý si (aspoň si to myslím) natočil v prvom rade pre seba. Symbol strieda symbol a divák v tom môže tápať alebo ostáva sám so svojimi myšlienkami a asociáciami. Malickove filmy chcú čas, odstup a hlavne ešte minimálne jedno pozretie (tento asi najviac). Hudobný podmaz bol správne dramatický a najviac zo všetkého mi použitie vážnej (aj hymnickej) hudby pripomenulo Kubrickov "vesmírny" Opus Magnum. Hodnotiť kameru a jej kvality považujem u Malicka za nosenie dreva do hory. Intímny, krehký a krásny film, ktorý si vyžaduje veľký divácky vklad, toleranciu a trpezlivosť..tak ako život...:) (07.11.2011)

Zvyšujem hodnotenie za úprimnosť a zrejme i dobrý zámer tvorcu (narozdiel od pána Reyagadasa). ... Posledná veta Vitexovho komentáru obsahuje skvelý postreh. Napriek snahe o velikášstvo Strom života nič nové neprináša (obsahovo). (04.02.2013)