Majestic

„Jsem na černý listině? Tak jsem sakra na černý listině?!“ - „Žádná černá listina není.“ - „Ovšem. Žádná není. Studio se k tobě jenom nechce znát.“ Když si klidně žijete v 50. letech v USA a najednou se dozvíte, že jste se znelíbili Výboru pro neamerickou činnost, může se vám během chvilky zbortit celý svět. Začít někde jinde pod novou identitou je pak tajným přáním…Líbil se mi už úvod s „dominantním“ Peterem, ale hned po příchodu do Lawsonu začne film bavit naplno a dlouho se na něj moc příjemně dívá (i za přispění soundtracku, zvláště těch boogie-woogie písniček, díky čemuž je třeba perfektní klavírní pasáž vůbec nejlepší v celém filmu). Samozřejmě je jasné, že tahle idyla nevydrží věčně. Horší je, že od čtení dopisu ve vlaku začne postupně přibývat patosu, konec je pak sentimentální a dojemný až běda. A pak záleží na vaší míře přeslazení, jak moc vám to pokazí celkový zážitek. Ale ač jde pro mě o nejslabší Darabontův film, stále je to ještě na slušné 4*. „Adele?“ - „Ano?“ - „Možná se mi to jen zdá, ale mám pocit, že tu nejsme sami.“ (22.03.2020)

Jak jsem tak předevčírem sledovala "Majestic", připadala jsem si, jako bych sežrala obrovský krémový zákusek, spláchla to colou, jako nášup si dala mléčnou Milku, požvýkala pytlík karamelů a navrch pochroupala hrst kostkového cukru. Mám ráda sladké, ale všeho moc škodí a v tomhle filmu je skoro všeho moc - moc vlídnosti, moc lásky, moc blbosti na straně zla, moc patriotismu a hlavně moc patetických projevů, potlesku, transparentů, pochodové hudby a freneticky šťastných výkřiků. Je to tak sladké a milé a plné ideálů, až by životem otřískaný Evropan blil. Na druhou stranu je dobré se občas nechat dojmout pohádkou, připomenout si, co je správné a jak by vypadal ráj, kdyby existoval: jako americké maloměsto plné přátelských, usměvavých lidí, vždy ochotných podat pomocnou ruku. Pro mě nejslabší Darabont (měl by se nadále věnovat pouze předlohám Stephena Kinga) a nejsilnější Carrey (on umí hrát i bez tlemení, pitvoření, ksichtění a celé té mimicky přemrštěné gymnastiky, volejme hallellujah!). Čtvrtou hvězdičku dávám se značným sebezapřením - chtělo to najmout zdatného střihače, co by ušmiknul tak 45 minut natahování (to by se nechalo sebemrskačům pro director's cut). 70% (14.05.2012)

Dopredu som bol pripraveny na to, ze Majestic uz nebude mat take velke kvality, ake mali filmy od rezisera Darabonta VYKOUPENI Z VEZNICE SHAWSHANK (1994) alebo ZELENA MILE (1999) a dobre som urobil, pretoze asi v strede filmu bol dej trosicku rozvlacnejsi a to by som bol trosku sklamany, ale nebol som. Mozno by to chcelo par scen skratit, ale zaverecny prihovor Jima Carreyho a uplny zaver nemali chybu a opät som bol nadseny skvelym scenarom ako aj vaznou Carreyho ulohou, ktoru podla mna zvladol na jednotku, pretoze som uplne zabudol na toho blazniveho komika, ktoreho som spoznal v komediach ACE VENTURA: ZVIRECI DETEKTIV, MASKA alebo BLBY A BLBEJSI, vsetky z roku 1994 a este v mnohych dalsich komediach... 15.04.2010 ________ Jim Carrey - (Peter Appleton) +++ Bob Balaban - (Elvyn Clyde) +++ Jeffrey DeMunn - (Ernie Cole) +++ Hal Holbrook - (Kongresman Doyle) +++ Martin Landau - (Harry Trimble) +++ Laurie Holden - (Adele Stanton) +++ Produkcia: Frank Darabont, Michael Sloane +++ Hudba: Mark Isham +++ (15.04.2010)

Jeden z filmů, který za svou načančaností skrývá mnohem závažnější záměr. Někteří naivkové si myslí, že Darabot vybočil z řady, ale není tomu tak. Pomalu plynoucí epická freska o jedné osudové události, která změnila život pár lidičkám je příjemná na pohled a vyvolává pocit sladkého nevědomí. Taky jsem se nechala nachytat skvělým výkonem Jimyho co umí okouzlit nejen širokým americkým úsměvem. Do této zdánlivé idylky režisér umně zakomponoval historickou podstatu fungování mašinérie politické zvůle. Ona symbolika perzekuce a manipulace, které krásně nahrává pokrytecké davové šílenství, jsou motory k udržení moci stejně silné jako čistá a nehynoucí láska, která je tou pravou svobodou a smyslem života. Protože ta jediná je opravdová (snad). Nejlepší scéna - vroucné objetí hlavních hrdinů v kině s kulisou krvavého válečného konfliktu. (13.05.2012)

6 / 10 Jediné, čo mi tento film dal, bolo uistenie, že Jim Carey má na viac, ako na panáka pobehujúceho po pľace a robiaceho grimasy do kamery. Čo ma ale zaráža je réžia Franka Darabonta, ktorá je možno technicky brilantná, ale občas som mal pocit, ako keby to natáčal robot, a nie človek - jednotlivé obrazy sú až príliš dokonalé a tempo je až príliš pomalé, čo až príliš odhaľuje príliš sentimentálny scenár. Proste a jednoducho, celý film je až príliš dokonalý - až tak, že to lezie na nervy. (15.11.2005)