Marley a já

Z větší části se jedná o pohodový rodinný film (i když ten konec pro děti přeci jen nebude, kdo je má pak utěšovat a vysvětlovat jim, že se to vlastně nestalo) a jak už je poznat z plakátu, je určen především milovníkům zvířat. Marley je celkem realistickým životním příběhem páru Wilson + Aniston, který po chvilce doplní nezbedný psí aktér, jehož dámskou verzi máme doma. Vše, co jsem viděl v tomto snímku, mě tak vůbec nepřekvapilo a místy to bylo s naší skoro dvouletou labradořicí ještě horší. Kromě závěru samotného, který se pro tento druh filmu příliš nehodí, se mi vůbec celá druhá polovina zdála trochu odfláknutá. Nejdříve se buduje příběh spolu s charaktery, přidá se domácí mazlíček, započnou hrátky, na scéně se objeví děti, hrátky pokračují a pak přijde ten nešťastný konec. Navíc je tu pár nejasností, nedozvíme se např., jak Marley ovlivnil členy rodiny a především jejich život a pohled na svět, co se nakonec stalo s psí pláží, proč šel Marley na výcvik psů až jako skoro dospělý a nakonec proč postavy alespoň trochu viditelně nezestárly. (6/10) (21.03.2009)

Ďalší, veľmi hrejivý snímok s tématikou lásky zvieraťa k človeku. Príjemne humorne ladené a k záveru aj pekne emotívne podfarbené. Škoda toho pomalšieho rozjazdu, trocha trvalo, kým sa mi podarilo do príbehu ponoriť a priľnúť k postavám, no potom to už stálo za to. Krásny film a aj napriek smutnému koncu s veľkou dávkou pozitivizmu. 80/100 (08.05.2017)

Bohužel nemohu hodnotit více hvězdičkami, protože ty závěrečné ataky na srdíčka diváků a nejen těch nejmenších mi přišly hrozně prvoplánované a trošku vyčůrané. Kdo má doma psa tak dobře ví, že pes jednou zestárne a nebude tady navěky. Uznávám že tvůrci tyhle stárnoucí melancholické scény natočili velice vkusně a moc hezky s patřičným hudebním doprovodem. Jinak film působí jako komedie možná jen ze začátku a to ještě velice lehce. Snad by se film termínem komedie nemusel ani označovat. Salva smíchu mě tedy rozhodně nepotkala. Owen Wilson předvádí tu svou klasiku a na Jennifer Aniston se krásně kouká. Trošku mi to připomínalo dějově jak jde čas ve filmu Click: Život na dálkové ovládání s tím rozdílem že tady nenechávali tvůrci herce zestárnout. A tak ve scéně kdy Jennifer vleze do bazénu skýtá se nám obrázek na mega krásku na které se nepodepsaly ani tři děti a čtyřicítka na krku :) 60% (05.08.2009)

Označení komedie moc nechápu. Život hlavních (lidských) postav se mi naprosto hnusil. Sice mam luxusně vyhlížející barák z papundeklu ve snobský čtvrti, ale v práci dělám něco, co jsem nikdy dělat nechtěl, jenže šéf mi za to nabídnul vyšší plat, tak držim hubu a dělám to, abych dokázal uživit svou na první pohled "dokonalou" rodinu. V tuhle chvíli bych si dokázal představit nějakej zlom, kdy se Owen Wilson nasere a třeba celou rodinu umlátí tupou stranou sekery. To by byl příběh :-) Ale ničeho podobnýho se tady fakt nedočkáte. On prostě přežívá dál... Život psa v hlavní roli taky nebyl zrovna ideální. Jeho majitelé se o něj moc nestarali a dokonce se ho chtěli v jednu chvíli zbavit, protože jim překážel. Takovejm lidem pes do ruky vůbec nepatří. V podstatě se o toho psa začali starat až úplně ke konci života, kdy jim najednou docvaklo, že pes neni plyšová hračka, ale živej tvor, kterej stárne a jednoho dne umře. Já měl stafordku, která se dožila bez pár tejdnů 14 let a tak mi film nějak připomněl to psí stárnutí a ten konec na mě aspoň trochu zapůsobil. Taky jsem si prožil tyhle situace, kdy pes najednou má problém vyjít schody, pak návštěvy veterinářů a nakonec i to "uspání". Jako film o lidech je to fakt o hovně. Jako film o psovi aspoň ten konec za něco stojí. Podruhý to rozhodně vidět nemusim. Podívejte se radši na You, me & Marley :-) (12.02.2011)

Tomuhle filmu jsem dal přednost před českým Normalem, a kupodivu jsem se upřímně bavil, ačkoliv jsem to příliš nečekal. I když je pravda že Owena Wilsona a Jennifer Aniston mám hodně rád, tak jsem spíše doufal, že to nebude další z řady průměrných komedií. Co mě ale překvapilo, byl fakt, že komedie se z velké části skládá z hlubokých pravd, a občas i polopravd, ale hlavně nádherně vypráví příběh soužití člověka se zvířetem, nebo dejme tomu domácím mazlíčkem, a teď už je uplně jedno jestli je to pes, kočka, morče nebo křeček, tady jde o tu podstatu, se kterou si tvůrci pohráli pěkně a opravdu hodně hezky se mi na to koukalo, i když jsem tušil jak to dopadne. (31.03.2009)