Ex Drummer

Ani se nedivím, že pan režisér sháněl peníze na tento film devět let - nebere si totiž servítky vůbec před ničím - postižení, přistěhovalci (včetně ti z "východní Evropy"), Asiati, sociálně slabí, homosexuálové, dánská královská rodina, obyvatelé města Oostende a ženy bez rozdílu barvy pleti a národnosti - ti všichni se aspon jednou v pruběhu filmu chytnou za nos - kazdopadne film je to svižný, plný šílených scén, dunivé muziky, černého humoru, vulgarit, násilí a ačkoli se mnou někteří nebudou souhlasit, celé to má hlavu a patu a nosnou myšlenku. Je to sice trochu morbidní, ale já se u tohoto filmu dobře bavil (08.07.2007)

„Už se prali?" Punková špína, jak to mají mazlíčci z ulice rádi! Zpočátku tak trochu ubíjející, jak ale začali zkoušet, příběh nabral dech a rozjel se naplno. Možná více než punk připomíná všechno to křepčení, mlácení, šoustání, řvaní, krvácení a zvracení dada. Ale anarchie tam samozřejmě je, snaha popřít i sebe sama, všichni jsou žumpa a já to lejno v ní plavající a hrajeme jen jednou, No Future. A ke všemu výborná hudba, co dělá z toho hnusu a hniloby fajnový zážitek - Mogwai, Isis, Funeral Dress, Daisy Temple, Lightning Bolt, Colonel Bastard, Ghinzu... (21.12.2020)

Tohle je maximální filmové potěšení. Ex Drummer je úplně jiný a přitom tak stejný jako Trainspotting. Už jen ty drobné odkazy (fotbal, dítě). Všem musí být jasné, jaká se tady hraje liga. Experimentální koncepce není vůbec na překážku, rytmus se mění, ale třeba závěr s výborným songem má výborné parametry. Lidé z hudební skupiny The Feminists existují všude. Život není čistý a voňavý, je nechutný jako manželka od Ivana. O to víc musím vyzdvihnout cynismus a humor, který je dotažený až do konce. 90%. (27.08.2010)

Tvrdá severská absurdita, naturalistická symfonie, která jde u většiny lidí daleko za hranice. Kromě zvrhlostí a oplzlostí ale nechybí ani lyričnost, díky čemuž bych film nejvíce přirovnal ke Kubrickově Mechanickému pomeranči. Jestli je tohle pro vás, zjistíte už na začátku, protože vězte, že bude jen "hůř". (11.06.2012)

U tohoto filmu hrozně moc záleží na tom, jak jej osobně uchopíte a kolik let vám je... Jsou lidé, na které zapůsobí díky pro někoho výborné hudbě a celém tom "okolo toho", jsou lidé, kteří film asi vůbec nepochopí a zůstane pro ně jen hnusnou oplzlostí, jsou lidé, kteří se v něm najdou a některým to neřekne nic ... Jsou lidé, kteří se možná zasmějou černému humoru, ovšem tento film mi přišel tak "černohumorný", že nahlas jsem se zasmál asi jej jednou ... jinak jsem se smál v duchu a hodně často mi bylo "smutno" ... Já se v tom filmu našel ... Neříkám, že jsem něco jako ti chudáci ve filmu ani hlavní frajerský hrdina, ale bylo v životě prostě období řady let, kdy jsem se pohyboval v podobné společnosti plné šílených, ujetých, postižených chudáků, alkoholiků a feťáků ... ale naštěstí jsem nikdy nepřepadl na jejich stranu a zachoval si normální rozum a všechno tak nějak prožil a přežil s nedocenitelnými zkušenostmi ... Tohle je život, takhle to funguje ... život většiny lidí není plný "zlatých táců a stříbrných podnosů", ale špíny, hnusu a smutku pramenícího z nikdy nesplnitelné touhy vymanit se z reality, kam je osud uvrhl ... Tak to vnímám já, i když uznávám, že film jde vnímat z mnoha úhlů... (20.08.2010)