Královna ročníku

Abych řekla pravdu začátek mě ubíjel.Neskutečný, jak rychle může něco člověka znechutit podobně jako velké množství stupidních blonďatých fiflenek vyřvávající slovo KAPPA snad 100x...Kdyby jen to..Zpívání PŘÍŠERNÝCH písní a vymývání mozků-typický zvyk američanů.Ano přesně takhle na mě působí ty jejich sesterstva a bratrstva a nebojím se říct,že je to zvrácené se takhle předvádět a manipulovat s lidmi.Časem jsem si ale trochu zvykla i na to,že Amanda - v příběhu Sydney - je vyděděná,jelikož doslova není blond-alespoň to tak vypadalo celý film.Akorát normální lidi jako je právě Sydney si našli něco lepšího než fiflenky a jakýsi žebříček oblíbenosti - přátele.Pochopila,že aby byla blíž své mámě,která jí zemřela(do teď nevím jak,jelikož to ve filmu neřekli) tak nemusí být členem pochybného sesterstva ale musí si mámu uchovat v mysli takovou jaká byla a vzít si z jejího odkazu jen to nejlepší.Samozřejmě je tento typický americký happy end až moc očividný jako ve všech céčkových filmech jako je tento a přestože je to kýč nad kýč tak za jakési to poselství svéprávnosti,zdravého rozumu a osobního kouzla si zaslouží tento film nanejvýš to průměrné ohodnocení.Je tedy třeba si uvědomit,že film není jen obrazem deb**ity některých jedinců za hranicemi našeho státu, ale je to i určité poselství,které se skrz určité dialogy snaží scénárista potažmo herec sdělit divákům a protože jsem někdo kdo miluje náznaky,podobenství a beru si z filmu jen to nejlepší tak to uznávám. (22.07.2012)

Je fajn, že si Sydney White našla přátele na celý život, ale to že mě sledování toho bude málem stát krk, to jí asi nenapadlo. Já fakt snesu téměř všechno, ale tohle bylo na mě prostě moc a ten konec, kdy zlí dostali co si zasloužili a hodný a utlačovaný loseři zase co chtěli, sice neni nic novýho a já na to byl připravenej a nevadí mi to, ale tady je to fakt chuťovka jen pro otrlý diváky. 1,5* za pár zábavných scén (02.10.2009)

Další klasické americké klišé naservírované v podobě (nečekaně!) romantické komedie na bázi toho, že od začátku je jasné, jak to všechno skončí. Zhrzená "Sněhurka" uteče před krutou "Královnou" a pomocnou ruku jí nabídne parta "7 trpaslíků", u nichž je slovo rozum cizí. A pak ji zachrání princ (bílý kůň už bohužel nebyl) a oni spolu žijí šťastně až navěky. No a takhle by se dala pojmout tato moderní "pohádka" alias tuctový film s nevýraznými herci, výraznou hudbou a sem tam vtipnou scénou. (03.08.2010)

Tak na tyhle filmy asi fakt nejsem stavěnej a co horšího, nedostal sem ani psychycké uklidnění a vyrovnání duše, před začátkem filmu. Jediný co bylo ve filmu hezký byli vysokoškolačky z koleje... Jediný co mě zaujalo byl životní styl lidí na kolejích. Otázkou je jestli to tam v USA takhle opravdu chodí. Jestli zjistim, že ano.... Začnu se učit =) (08.08.2010)

Ukázkový příklad filmu, kde se pokazilo, co se pokazit dalo. Od začátku velmi předvídatelný děj, chybí jakýkoliv náznak akce či pokus o zaujetí a vtáhnutí diváka „na scénu“ (sledoval jsem to již v nočních hodinách a místy jsem skoro usínal). Největší problém těchto snímků je ta falešná iluze, kterou vyvolávají v mladých a životem nezkušených teenagerech, že se všem „outsiderům“ v životě objeví ona „zázračná princezna“ a jejich život pak nabere, jako mávnutím kouzelného proutku, jiný směr (obdobný motiv je v American Pie 7). Řekl bych typické, prostoduché uvažování americké mládeže. Když bych měl uvést ten jediný důvod, proč jsem se rozhodl tento film shlédnout (protože už po přečtení scénáře mi bylo nad slunce jasné, že to nebude žádná sláva), byl to právě onen, pro nás netypický, vysokoškolský život. I zde mě ale čekalo zklamání. Velice nesympatické herecké obsazení (v určitých případech samozřejmě záměrné), ale už z principu nemůžu souhlasit třeba s tím „škatulkováním“ celé školy na „barbínky“ & „playboye“ a zbytek (šprty). Opravdu, každá druhá dívka, hlavní představitelky nevyjímaje, je 24/7 zmalovaná jak mýval (a to jim ještě přidávám), vážně nechápu také jejich styl uvažování – to je pro každého Američana vysoká škola pouze sérií nekonečných večírků, soutěží o „královnu krásy“ (v tomto případě spíše královny nevkusu) a tak? Jestli ano, tak to potěš Bůh (ta dnešní mládež v nejvyspělejší zemi naší planety vážně upadá, pokud tohle berou jako „zábavu na úrovni“ a co hůř, pokud v tom vidí i jistý náznak své životní šablony). Závěrem alespoň jedna pozitivní věc a to je docela povedený soundtrack, za který si tento snímek vysloužil jednu hvězdičku. Zbytek nestojí za nic, promiňte, ale je to tak. (25.03.2011)