Danger Close: The Battle of Long Tan

Opět mě nalákal poster. Další z mnoha, ale fakt mnoha filmů, kde tam rádoby "drsný" týpečci řvoucí a pobíhající s kvérama v lese si hrajou na vojáčky (tím myslím samozřejmě herce, který se na svoje role vůbec nehodili). Tohle bylo pasé už v osmdesátkách.. film kterej naprosto, ALE NAPROSTO nic novýho nepřináší.. a když už točim tak otřepaný téma, tak aspoň máknu na scénáři nebo aspoň na nějakých sympatičtějších hercích né? kurva hergotfix. Vdyť se na to nedalo dívat. Nemužu si pomoct, ale dávám co tomu patří. Tohle nebylo natočený z úcty, ale z nudy. Nazdar. (15.02.2020)

Xtá variance na válku ve Vietnamu, tentokrát z pohledu australské armády, se zapojením australských tvůrců a herců. Vizuál OK, ale o žádném průkopnickém stylu natáčení nemůže být řeč. Krásně zde vynikne preciznost a režijní virtuozita Mendese (1917), oproti rutinní střihové skladbě a limitovaným rozpočtem Danger Close. Fandové válečných filmů se na to podívají a to je tak všechno. (25.03.2020)

(70%) DANGER CLOSE je po dlouhé době další válečný přírůstek mapující válku ve Vietnamu. Přečetl jsem si všelijaké ohlasy, celkově se shoduji se solidním nadprůměrným hodnocením, ty 4* jsem nakonec s přivřením očí dal, neobsahovalo tam nic, co by mi výrazně vadilo. Spoustu lidí si tu stěžuje na slabě pojaté postavy, přímočarý příběh a až sterilní akci, která později začne nudit? Většinu toho bych mohl, byť jen asi subjektivně vyvrátit. Příběh byl opravdu jednoduchý, ale s ohledem na toto téma mi to přišlo zcela dostačující. Akce byla dobře natočena, i když je pravda, že měla pouze svůj jeden styl a víc zajímavého nenabídla, ale co – mě to nevadilo a ani mě to nijak zvlášť nenudilo, ke konci už to bylo takové klasické heroické se spousty trochu přehnanými nápady. Jako jsou zpomalovačky, zachránění skupinky vojáků na poslední chvíli apod. A postavy? Je pravda, že jsem se k nim také pořádně nedostal, na to, abych si je plně oblíbil. Jenže problémem je, že jich bylo dost, a kdyby byl film aspoň o cca 20 min delší + kdyby to mělo ve finále tak o 1 až 2 emotivní momenty navíc, hned by to bylo lepší. Takže výtky k postavám – to jedině chápu. Celé to mohlo být od každého něco lepší, ale i tak jsem spokojen, nenudilo mě to, úvodní cca 30 minutovka byla trochu vleklá a nezáživná, jenže pak se vše rozjelo a bavilo mě to až do finále. Krvavost a podobné aspekty v tomto válečném žánru – to vše je utlumené, ale tak, že mi to nevadilo. Neobsahuje to tu zde dlouhé minuty momentů, kdy je voják smrtelně zraněn, umírá apod. Celé je to takové urychlené, ale nemám s tím větší problém. Hudba byla taková optimální. Znám lepší válečné filmy, tohle bylo takové menší, komornější, ale i taky horší provedení mohlo vzniknout. Nemůžu si pomoci, já se bavil a ještě si to někdy jednou při správné náladě pustím. (29.12.2019)

Travis Fimmel ( Ragnar z Vikingů) velí 108 nezkušeným Australským a Novo Zélandským vojákům proti celému Vietnamskému battalionu a je to slušná válečná řež po delší době. Po krátkém úvodu akce téměř nesešlápne z plynu a byť nejde o velkou produkci, tak to vypadá velmi dobře, postavy si divák oblíbí a fungují také emoce především v závěru. Jediné, co mě trochu mrzí, že tvůrci nenašli odvahu přidat Gore, tedy extra syrových scén jako v Hacksaw Ridge se zde divák nedočká, ale i tak je to poutavá a zábavná podívaná pro fanoušky válečných filmů, kterých je jako šafránů takřka povinnost. 75% (07.11.2019)

Dramatizace bitvy o Bánh chưng připomíná umaštěné ťamanské hladové okno pro socky, kde vám na rok nemyté pánvi a na ojetém motorovém oleji připraví ušlechtilý gurmánský zážitek v podobě Gà luộc z nefalšovaného kanálového kuřete za pouhých tědeťátči, povětšinou velmi účinné přírodní projímadlo. To v tom lepším případě. V tom horším vás po návratu z toho výživného a lehce stravitelného oběda s křečemi v břichu ještě navíc pohryže váš teriér. Asi to tenkrát, když u Mekongu narazila četa Aboridžinců na kompletní prapor Wutangklanu, nebyla žádná hậu môn a pro dramatické situace nebylo dozajista kam plivnout. Proto se domnívám, že vizualizovat onu událost tak, že deset polen zalehlých v mechu a kapradí, v čele s vrchním Vikingem, který zjevně v jakékoliv roli zvládá jedinou mimickou polohu, a sice culit se jak Ragnar do Valhally, ať se kolem děje cokoliv, dvě hodiny unyle pifá a metá zábavní pyrotechnikou na siluety rýžožroutů v oparu, přičemž se asi tak co deset minut jen převalí k jinému keři, to je přinejmenším režisérský, producentský a dramaturgický amatérismus a přinejvětším výsměch. (25.11.2019)