Planina v ohni

Nezávislý americký film o jedné fatální vraždě má diskontinuální organizaci děje s dvěmi větvemi paralelního vyprávění, které tedy nejsou lineární, ale skáčou v čase do minulosti a zpět do přítomnosti, aby se následně prolnuly ve finále. Tyto postmoderní manýry nebudou vyhovovat každému, už jen proto, že není snadné se v tomto mixu orientovat a zde je navíc evidentně autorovým záměrem správně složit poslední díl této skládačky až v závěru filmu. Bez ohledu na tyto osobní preference by tento film mohl zaujmout příznivce psychologického dramatu i opravdu hodně netradiční detektivky. Produkce: 2929 Productions (29.09.2018)

klasická...nuda (02.10.2010)

Zajímavý a zvláštně poskládaný příběh zahraný skvělými herci. Zejména ti méně známí mě zaujali (JD Pardo jako mladý Santiago nebo Jennifer Lawrence jako Mariana). Vůbec ne špatný film "ze života". (29.06.2011)

Spálené životy, film, který sice vlastním, ale jestli se na něj podívám znovu, bůh ví. Přišla jsem si u toho jak nějaký detektiv. Různé časové roviny mě v počátku poněkud zmátly, ale pak jsem v podstatě za malý časový úsek odhadla další vývoj, včetně konce. Poměrně drsný zážitek, ovšem kvůli Charlize a Kim nelituji, že jsem film viděla. Tyto filmy mě znovu utvrzují v tom, že lidi by měli mezi sebou hlavně mluvit a ne si věci domýšlet, a pak dělat zoufalé činy. Ale kdyby lidé nebyli hloupí a komunikovali mezi sebou a znali pak všechny důvody pro činy druhých, asi by pak filmy o rozumných lidech byly nudné a fádní. Tady naopak těch nerozumných lidí pár bylo a film byl díky nim docela masakr. (02.12.2011)

Skvěle udělaný propletenec s inovací ve formě prolínání současnosti/minulosti od jakéhosi Arriagy. U nás to šlo, jak koukám, rovnou na DVD, což je nejen škoda, ale i hanba distributorů. Příběh + všechny tři ženské postavy, naprosto skvělé. A z nich Charlize ještě o stupínek výš. (05.07.2012)

Tak v duelu Arriaga vs Inarritu z toho vychází nakonec lépe Arriaga. Jeho scénáristický um se nepopře a jeden z mých nejoblíbenějších scénáristů si svůj příběh dokázal ohlídat i na režisérské židli. Doufám, že další počiny bude Inarritu točit opět se scénářem od Arriagy, protože se v Biutiful jasně potvrdilo, že ačkoliv je výborný vypravěč, stavby příběhu není jeho silná stránka. Spálené životy jsou krásný film se silným obsazením, uvěřitelnými výkony a atmosférou, která se line všemi příběhy od již zminovaného scénáristy a debutujícího režiséra. Jedinou výtku bych měl asi k hudbě. Nemyslím si, že je tohle druh filmů ,do kterých by se měl dnes již megalomanský Hans Zimmer cpát :) Santaolla je podle mě lepší volba. (28.08.2012)

Tenhle typ filmů se mi prostě líbí - když to navíc srovnám s dramaty, které se aktuálně objevují v kinech, níže než čtyři hvězdičky opravdu jít nemůžu. Proč se takhle obhajuji? Protože film má několik nepříjemných nedostatků. Hlavním z nich je podivné chování postav a kostrbaté dialogy - nejlepším příkladem je příběh dcery a matky, kdy se zájem/nezájem jedné nebo druhé strany přepínal jako v telenovele. Kamera, střih a hudba tradičně vynikající, plus předvídatelný, ale velmi hezky vygradovaný závěr. (27.08.2009)

Skladanka, i kdyz to tak dlouho nevypada, spis doporucuji si tu moc necist komentare, protoze se pripravite o to hlavni, o skladani skladanky. Tichy film. Nechci prilis spoilerovat... Kazdy vime, kde jsme ke svym jizvam prisli...a za jakych to bylo okolnosti. (06.09.2010)

Nemastné/neslané a naprosto bez emocí - film mě nechal naprosto chladnou po celou dobu jeho sledování. Škoda. 50% (07.09.2012)

Geniální scénárista „volné“ trilogie (kterou mám hóóódně rád) Amores Perros, 21 gramů a Babel napsal a dokonce i sám zrežíroval další neméně zajímavý, emotivní, podmanivý, ale hlavně lidský a dostatečně uvěřitelně vyznívající příběh. Opět mozaikovité vyprávění je v tomto případě vlastním klíčem k samotnému příběhu – upřímně mě první půle nijak zvlášť nenadchla a bál jsem se, že film bude pokračovat v (do té doby) neopodstatněném duchu zoufalství a prázdnoty svých postav, přičemž pointou bude nějaké neštěstí (třeba hromadná bouračka). Nicméně poté jsem byl opravdu rád, že jsem se mýlil.)) a dostal pointu jako hrom, nad kterou jsem jen nevěřícně kroutil hlavou a uznale pokyvoval scénáristickému umu Guillerma Arriagy. Jediná výtka by se snad týkala režie. Možná to vlastně není ani tak úplně výtka, spíš nutné srovnání Inarrituova režijního přístupu s Arriagovým. Ve zmíněné trilogii (Amores Perros, 21 gramů, Babel – zejména se to týká její prostřední části) dokázal totiž Inarritu především pomocí protřelé kamery a záběrů ze zdánlivě nezajímavých nebo extravagantních úhlů ještě více podtrhnout emotivní a psychologickou hloubku příběhu – v tomto ohledu je Arriaga „pouhým“ režírujícím scénáristou. Na druhou stranu lze považovat Arriagův režijní přístup za příjemně civilní, „čistý“ a se zvoleným tématem vcelku korespondující, leč možná příliš umírněný a ukolíbaný téměř jistým faktem, že o adekvátní emocionální účinek se postará samotný scénář. (26.11.2010)

Melancholické drama, kde je tragédie přímo řečena hned na začátku, takže jde spíše o psychologii postav a jejich motivů a postupné odkrývání spojitosti všech postav. Smutné, přemýšlivé, technicky výborně natočené s padnoucí hudbou. Naštěstí ne příliš temné, naopak možná s pozitivnějším závěrečném vyznění. || Režie: ****, Scénář: ****, Herci: ****, Hudba: ****, Výprava: ****, Kamera: ****; Celkový dojem: 3.8/5. (23.10.2012)

Ospravedlňujem sa, ale Kim Basinger kŕmiacu sliepky nedokážem akceptovať. (21.07.2010)

Takmer nikdy nečítam obsah k filmu, a to hlavne preto aby som bol o to viacej prekvapený, takže som nemal ani tušenie teda asi prvé 2/3 filmu že by sa jednalo o jeden príbeh na preskačku. O to viac som ten film docenil (02.02.2013)

Všichni srovnávají s Iñárritem a jeho 21 gramy. Filmy mají společného scénaristu v osobě Guillerma Arriagy a podobný styl vyprávění, resp. skládání děje do střípků a časté přecházení mezi časovými rovinami. 21 gramů byl ale geniální počin a málo co ve srovnání s tím obstojí. Tohle je jiný film, od jiného režiséra a já to srovnávám spíše s ostatními filmy podobného ražení a tenhle byl z mého pohledu povedený a patří rozhodně k těm lepším, byť třeba není nejlepší nebo dokonalý. Prázdnota hlavní postavy je ve snímku hlavně ze začátku výborně ztělesněna skvělou Charlize Theron, která mě až doteď nechávala chladným, resp. mě v žádném snímku zatím nepřesvědčila. Tady však obstála, a to jak v poloze životem mrhající Sylvie, tak i v druhé polovině filmu, kdy hledala cestu zpátky. Jinak doporučuji nečíst komentáře k tomuhle filmu předem, protože je to tady samý spoiler, prakticky v každém druhém komentáři. Já to naštěstí neudělal, takže jsem o nic nepřišel a film jsem si docela užil. (30.07.2012)

Zpočátku jsem měl trochu problém s orientací, protože film se odehrává ve třech časových rovinách, ale jakmile jsem se zorientoval, vylouplo se z toho celkem zdařilé drama, které bylo docela uvěřitelné, ale ta přílišná roztříštěnost filmu poněkud ubírala na kvalitě. (06.11.2012)

2 rodiny x 3 generace = X příběhů. V moderní době (a postmoderní o to více) je stále obtížnější najít identitu svého života, už tu nejde o "divadelní" poslání“ Wilhelma Meistera, "sedlácké poslání" Jana Cimbury, ani "tuberářské poslání" Hanse Castorpa. Individuální život se skládá spíš z množiny diskrétních bodů, z nichž každý je obalený nějakým příběhem. A "hořící pláň" je místo, kde do sebe narážejí, kde spolu souloží... Při sledování filmu jsem si připomněl, že jsem nedávno viděl člověka, který vypadal velice podobně jako já před ca. třiceti lety. Chtěl jsem se ho vyptat, abych si ujasnil něco temného a tajemného z oné doby... Jak vidět: Guillermo Arriaga není jen sofistikovaný scénárista, ale i dobrý režisér. (22.06.2016)

Vůbec ne špatný příběh, ale divně natočený. Pomalu bych dal za dvě hvězdy. (04.09.2017)

Úmorně natahovaný film se zápletkou, kterou člověk čeká od samotného začátku. Právě kvůli předvídatelnosti filmu a absenci překvapivých zvratů působí zvolená forma vyprávění příběhu alá 21 gramů zbytečně. Film postrádá náboj a diváka nestrhne. Slabé 3 hvězdy...zklamání. (04.12.2010)

Ďalší vydarený Arriagov scenár, tentokrát si však pod svoje krídla vzal aj réžiu... Asi trištvrťku filmu som rozmýšľal, čo vlastne majú tie dva príbehy spoločné - stále som očakával, že sa niekde prekrížia, no potom tesne pred koncom mi to celé došlo. Bohužiaľ, zhodu mien medzi tými príbehmi som nepostrehol skôr, takže trochu mi takmer celý film unikala pointa (a myslím, že sa to stalo aj mnohým ďalším). Napokon sa ale príbehy pekne previazali a všetko do seba zapadlo. Takýto žáner filmov, kde sa príbehy krížia alebo na seba nadväzujú v inom čase, mám veľmi rád - takže aj Burning Plain celkom zaujalo, obzvlášť pri takom slušnom hereckom obsadení. Navyše aj samotný príbeh bol dosť dramatický, hoci veľmi by ma zaujímalo aj čo sa asi dialo v tom dlhom časovom období, ktoré oba príbeh od seba delilo - ale to už zostáva zrejme len na domýšľavosti samotného diváka. (20.02.2013)

Scenarista kultoveho Amores perros Guillermo Arriaga natocil nieco na sposob kultoveho Amores. A natocil to tak, ze priemerne. Inarritu je proste Inarritu, s tym sa neda nic robit. 50 % (04.12.2013)