Dvanáct

Výborný remake so zaujímavou atmosférou šírej rusi, ktorý nerobí hanbu svojmu americkému originálu. Ale ako to už býva, originál je len jeden a ten z roku 1957 patrí aj naďalej medzi mojich top 20 filmových zážitkov. (20.12.2008)

Vinen či nevinen? Ve hře je doživotí. Dvanáct porotců se „přesouvá“ z Ameriky do Ruska a Michalkov se pouští do opravdu odvážného pokusu – remake geniální klasiky z 50. let. A nebere si servítky. Schéma je zachováno – 12 lidí, jedna místnost, lidské osudy. Postup příběhu velmi podobný. Co mě ale vážně překvapilo je způsob, jakým se k tomu Michalkov postavil. Nadsázka až parodie je znát na každém kroku a na rozdíl od původního snímku jsem se čas od času i zasmál. Na škodu to rozhodně nebylo. Co mi vadilo, bylo obsazení několika hlavních postav – zatímco v původní verzi platilo co postava, to osobnost, tady to tak slavné nebylo. Překvapilo mě, jak nenápadnou roli dostal sám Michalkov. Co jde ale filmu na škodu nejvíce je přetažená stopáž způsobená místy zbytečnými detaily a slabšími dialogy. Uznávám ale, že všechny dílčí nedostatky pramení z nadšení, které mnou opanovalo po zhlédnutí původního snímku. Nebýt toho asi bych neřekl jediného křivého slova – v každém případě to Michalkov zvládl více než dobře a zase po čase ukázal sílu ruské kinematografie. (24.01.2012)

Stará tělocvična jako názorová aréna a dvanáct rozhněvaných (tentokrát ruských) mužů v ní. Samozřejmě každý zcela jiné povahy, každý se svým osobním příběhem a pouze jeden s jasnou vizí, cílem. Jen jeden celé tohle až divadelní představení režíruje a je tou skutečnou zásadní dvanáctkou. Cestou k pointě jsou sice situace, ve kterých se děj doslova zakecá až příliš, přesto nenudí a těchto částí není mnoho. Každopádně být místo nich například ještě více z chlapcova života, ještě více z výborných válečných scén, je to celé o třídu výše. Dění v tělocvičně má i díky hereckým výkonům až tajemnou atmosféru, obzvlášť působivé jsou právě ty osobní příběhy. Samozřejmě své do toho řekne i nasvícení jednotlivých scén, tváří a kamera s hudbou. To naopak chlapcův příběh přináší více drsnosti, svým způsobem reality... Aby se v závěru tyto dvě linie spojily v jednu. 80% (01.08.2021)

Působivě natočené, ale dramaturgicky to kulhá na obě nohy. 12 mužů sedí v místnosti a pomalu se rozvzpomíná na to, co kdy zažili, což jim umožňuje měnit rozhodnutí. A Michalkov jako předseda poroty je největší kladný hrdina, který to všechno dopředu věděl... A symbol s ptáčkem je taky možná až moc pro pochopení. Na druhou stranu rekonstrukce vraždy v bytu za pomocí nářadí je ohromně vtipná. A atmosféru to taky má. (20.09.2008)

Nikdy bych nevěřil, že napíšu to, co se chystám napsat. Lepší než americký originál. (Myslel jsem to všeobecně. On se totiž originál tohoto filmu moc nepovedl. Když jsem o té staré verzi kdysi uvažoval se známými, tak nám došlo, že osvobodili vraha :-) ) (07.12.2008)

12 je to pribeh, ktorý ide viac do hĺbky ako tomu bolo v americkej verzii dvanásť rozhevaných mužov . Príbeh sa odohráva na pozadí partizánskej vojny s čečenskom. Každá postava je silným charakterom a reprezentuje určitú sociologickú skupinu. Silná atmosféra výborná kamera a herecké výkony sú dôvodom pre ktorý sa určite oplatí ísť do kina. 13.12.2008 Europa cinemas BB . (15.12.2008)

Stejně jako je Felliniho Amarcord přesným vykreslením italské duše, je i 12 tíživým vypodobněním duše ruské. Otázka povedenosti remaku je tak postavena na vedlejší kolej. (26.02.2009)

Rusko, země neomezených možností. Vezmete klasický americký film, který po svém řeší problémy své doby, ale neustále obhajuje svou víru v právo a spravedlnost, a převedete ho do Moskvy počátku 21. století. Do Moskvy a do Ruska. Do země, která se nedokázala vyrovnat s minulostí ani s přítomnosti, která neví, co má dělat, ale jejíž obyvatelé neustále tuší, že oni, jeden každý, má pravdu. Netuším, jestli mají v Rusku porotní soudy, mám dojem, že tohle je největší vada. Samotné provedení je ovšem bezchybné, na začátku je ten mladý Čečenec prostě primitivní divoch v lidské podobě, a pak se z pochybností rodí poznání. Ne pravda, jen poznání. Věci nejsou tak, jak se zdají, a tady v Rusku je to ještě horší. Nevím, jestli má film nějaké poselství, které je obecně platné i mimo matičku Rus, ale myslím, že nemá. Film je ruský do morku kostí. Ruská literatura se jen hemží díly, které zobrazují, ale nevysvětlují a nenabízejí řešení. Jako by to bylo mimo možnosti ruské mentality. A tento film také. Popisuje, zobrazuje. Korupce, která vraždí, podplácí a vydírá. A ten, kdo vydírá, se vykupuje opravou kaple, a podporou školy 1000 verst daleko. Další vypráví těžko pochopitelný, ale rusky znějící příběh o strýcí, který přepadne účtárnu, pak popije s velitelem zásahu a pohoda. Ruská pohoda. Širá ruská duše... K hereckým výkonům všech zůčastněných nelze dodat skoro nic, ani režie scén v tělocvičně nemá chybu. Michalkov dokáže skvěle i na tak malém prostoru pracovat s atmosférou a změnou nálad. Co mi dost vadilo, byly všechny ty scény z minulosti čečenského chlapce. Rušily a odváděly pozornost. (26.10.2009)

Aneb jak snadno se z čečenského bastarda může stát Čečenek. Michalkovova verze se od originálu zdá trochu moc divadelní. Zajímavé je, že všechny postavy odhalují nějaké bolístky sočasného či bývalého Ruska. Počínaje vědcem, který v komunistickém Rusku nemohl najít uplatnění, přes žida se vzpomínkami na Druhou světovou válku, šovinistického taxikáře, zhýčkaného novodobého magnáta, a bývalým sovětským důstojníkem s čečenským klukem konče. Další z dvanácti svými slovy geniálně vystihuje ruského člověka: "Ruský člověk nikdy nebude žít podle zákona. Zákon ho nudí, není v něm nic osobního a ruský člověk je bez osobního vztahu zbytečný člověk." (05.07.2010)

Podivní lidé (příjdou a hrabou se v šatnách atd..), nereální, podivná tělocvična (šipky, podprsenka, stříkačka), podivné rychlé odsouhlasené, ač každý zjišťoval spousty důkazů a dal si s tím práci. Spletice vyprávěných příběhů, přehrávaných, avšak celkově dosti atmosferických. Stejně jako celý příběh. Film skutečně zaujme, proto, ač bych snad i chtěl nemohu dát za 3 hvězdy. Celkově myslím přehodnoceno, na to, že jde pouze a re-make. 7/10 (20.07.2010)

Tohle je ukázka krásné filmařiny a herectví jako umnění. (23.10.2010)

Senzace! Tenhle film mě opravdu uchvátil. Ačkoli se prakticky celý odehrává v jedné školní tělocvičně, napětí by se v něm dalo krájet. Každý z aktérů, dvanácti porotců, odvypráví nenuceně svůj životní příběh, a přispěje svou troškou do mlýna, či spíše neuvěřitelného soukolí, kdy rozhodují o osudu čečenského kluka, o jehož nevině nejsou zdaleka všichni skálopevně přesvědčeni. Experimentují, hypotetisují, vymýšlejí a konfabulují, jak se vražda mohla odehrát, a jak se zaručeně odehrála. Zatímco na samém počátku berou své jednání jako otravnou povinnost, a čekají, že bude během chvíle ukončeno, nečekaně se díky jednomu z nich zvrátí do neuvěřitelného maratonu, kdy se jazýček vah vychýlí tu na jednu, tu na druhou stranu. Ve filmu nejde vlastně ani o to, jestli je kluk vinen nebo ne, spíše o to, jak porotci srovnávají svoje osudy a pocity s vraždou, což nemusí vést nutně k pravdivému závěru. Jinak snímku dominují perfektní herecké výkony, málokdo z protagonistů byl vyloženě charakterním hercem, snad až na Michalkova :), ale zatraceně dobře jsem s nimi soucítil. Dobrá práce. Velmi dobrá! (26.02.2011)

Budu upřímný - tohle je naprosto zbytečný film !!! Nejen, že jeden originál 12 Angry Men už tady máme, ale tento film postavený na zcela totožném principu absolutně nedosahuje úrovně originálu. V porotě sedí banda primitivních troubů, která je 100% přesvědčena o vině obžalovaného a na základě trapně dojímacích osobních příběhů postupně a nelogicky mění své stanovisko. Na tomto principu je samozřejmě celý film postaven, ale zde to na mě působilo nevěrohodným a naivním dojmem. V tomto případě rozhodně doporučuji sahnout po originálu. Pokud nebudu srovnávat s originálem, pak to zas takový provar není a proto dávám za 3. (01.02.2012)

Tak tady mě zůstává rozum stát. Proč bych měl být hotový z přetočené verze famózních Dvanácti rozhněvaných mužů? Zmiňovaný snímek je nadčasový a remake rozhodně nepotřebuje, zvláště ne takhle ruský. No a umění herců v originále opravdu nesnese srovnání. Stejně je na tom i atmosféra. (06.09.2012)

Když vás dvanáct ošklivých mužů, pobývajících za zamčenými dveřmi jedné staré tělocvičny, dokáže připoutat k obrazovce téměř na tři hodiny, stojí to přinejmenším za zbystření pozornosti a v lepším případě k rozhodnutí na vlastní oči zjistit, čím to asi je. Čaroděj Nikita Michalkov rozehrává svých Dvanáct porotců způsobem hypnotizéra a divák jakoby v transu naslouchá příběhům neobyčejně obyčejných lidí, v jejichž rukou leží svoboda či smrt mladého čečenského chlapce obviněného ze zabití. Zpočátku je vše jasné a dvanáct mužů odskočivších si na půl hodinky ze svého všedního života lhostejně odhlasuje „vinen“. Až na jednu výjimku, pochybnost, která neuvěřitelným způsobem rozehraje kolem jednoho stolu dramatická hnutí všech přítomných, rozkryje jejich charaktery a obnaží staré rány ve vynikajícím provedení dialogů a herců, jejichž výkon je ve filmu zásadní. Neznámý kavkazský chlapec ve víru tance nožů čečensko - ruských vztahů stává se pro tyto muže jakýmsi klíčem k odemknutí jejich srdce a divákovi k zamyšlení. (11.01.2014)

Film byl samozřejmě remakem slavných Dvanácti rozhněvaných mužů, přenesených do ruského prostředí a doby čečenské války. Film je pro nás aktuální v dnešní době, kdy Evropa začíná být nebránící se obětí hrůz, který vyvolává islámský terorismus, takže se naskýtá řada otázek, které často slýcháme od lidí, které v tomto filmu vyjadřuje "rasistický taxikář". Zdá se, že i zde budeme čelit stejným problémům, o níž tento muž mluvil před deseti lety jako o problému Moskvy, kde se přestává cítit jako doma. Potud dost o politice. Mým problémem je, že jsem dobrou polovinu tohoto zbytečně předlouhého filmu, než se vypovídali všichni porotci, prospal, protože jejich povídání bylo nudné a únavné. Aspoň pro mne, možná, že kdyby to byl román, psal bych jinak. Takhle se dlouho děj nikam neposouval. Jinak se jelo podle šablony americké předlohy, kdy postupně přibývá obhájců chlapcovy neviny až nakonec se zdá, že film přece jen může přinést něco víc, když se nám předkládá otázka, co bude s chlapcem, jenž dostane svobodu a jehož si zřejmě vyhlédnou skuteční vrazi... Ale to bylo vše, snad kromě zajímavých hereckých výkonů. Na remaky zásadně nekoukám, neměly by se točit, protože kazí vzpomínky na původní klasiku. Michalkov se pokusil to aspoň trochu očerstvit, pro mě to ale zůstávají jen tři hvězdičky. (29.07.2017)

Tak každý snad ví, že když máš někoho bodnout, tak jedině zespodu...Za mě 90% (21.10.2019)

12 rozhněvaných mužů byl zazitek hlavne z kazde minuty protoze kazda minuta presipala pomyslne vahy pribehu mnoihem vetsi silou nez tento remake, tnto je mnohem vice roztahany a hlavne obrazy mimo telocivcnu pribeh neobohacuji ale uspavaji...melo zustat vse mezi 4 stenami a chlapec zustat znovu anonymni. Prislo me ze padnost dukazu...ktere byli skoro navlas stejne jak v puvodnim snimku..tak presvedcivost jejich podani nebyla takova, abych uveril prerod procesu v takove mire:) (11.11.2008)

...no ešteže je to len v Rusku. 12 chlapov, ktorých najlepšie roky prešli ako vodka ruským hrdlom, dostali za úlohu rozhodnúť o živote (skôr smrti) mladej čečenskej opice (z filmu ludia, z filmu!), ktorá brutálnym spôsobom poslala na večnosť svojho nevlastného otca, lenže v Rusku je všetko možné a 5 minútová záležitosť sa komplikuje..........Nikita Michalkov je pán režisér, keby sa niekto iný pokúsil sfilmovať túto látku s podobnou stopážou pravdepodobne by ho zahádzali bicyklami značky Liberta a už by sme o ňom nepočuli. Napriek nabublanej stopáži vo mne držal akú-takú hladinu pozornosti (taktiež pomohla cikpauza počas jedného z 15minútových monológov). Remeselne perfektne zvládnutý majstrštyk...............Herci famózny. Mr. režisér vypreparoval vzorku moderného ruského národa a zasadil do uzavretého prostredia, nám, na skúmanie. 12 chlapov kričiacich, zaháňajúcich sa všetkým čim sa zaháňať dá, od srdca sa smejúcich, vášnivo argumentujúcich...na interakciu postáv je (z väčšej časti) radosť pozerať a na nej, spolu s odkrývaním ich charakteru, celý film stojí...no a to je tak všetko...Na druhej strane stojí nanajvýš podivná argumentácia pozostávajúca z príbehov zo života strýca Andera z Košíc a buď bolo v tých chrumkách čo som chrúmal vela kokaínu, alebo mali fakt s prejednávaným prípadom pramálo spoločné...ďalej klúč, podla ktorého jednotlivé postavy menili svoje presvedčenie o vine/nevine je mi nanajvýš záhadný - "No on sa ten právnik tváril tak nejak divno, ani ho moc neobhajúval....PODĽA MNA JE TEN CHLAPEC NEVINNÝ!" Skutočne netuším, či bolo zámerom vykresliť rusov ako národ jednajúci srdéčkom namiesto mozgu, ale pochopiť dôvody niektorých pánov na zmenu názoru je pre mňa veľmi ťažké.....stále mám pocit, že v divadle by som mal väčší zážitok. (25.11.2008)

12 angry men a 12 razgnevannych mužščin - dva filmy na jednej strane takmer na vlas podobné a na druhej úplne odlišné. V druhom menovanom chýba dramatickosť niektorých situácií, u ktorých som v Lumetovej verzii ani okom nemrkol. Na druhej strane, v Michalkovom remaku je množstvo pridaných prvkov, symbolov, ktorými sa dokonale odlišuje od snímku z roku 1957, kde napríklad dusnú atmosféru vytvorili ďaždivým vlhkým počasím, tu sa ju zase snažia dokresliť vypadávaním elektrického prúdu striedajúc svetla a tmy a mnoho ďalších faktorov kriticky zazerajúcich aj na pomery tej obrovskej tamojšími pomermi však obdivuhodnej krajiny Rusko. V dnešnej dobe mi len hŕstka filmov dokáže otvoriť oči a tu, len desať minút pred koncom, vyslovená myšlienka mi úplne zmenila pohľad na život a svet okolo nás (ako to však pravidelne býva u mňa, len na pár hodín). Za takú vážnejšiu výčitku považujem azda len to množstvo príbehov, ktoré sa zúčastnení snažili vyrozprávať. Myslím, že aj samotnú vetu položenú z osadenstva "Prepáčte ale prečo nám toto rozprávate?" som počul vo filme viackrát. No nič vážení, najlepší remake aký som kedy videl! (12.04.2009)