Alita: Bojový Anděl

Alita má výhodu underdoga, kdy jí cestu v posledních letech "vydláždilo" tolik tématicky spřízněných propadáků (Jupiter vychází, Valerian, Země zítřka, Smrtelné stroje, Ghost in the Shell), že málokdo čekal víc než další k uzoufání nudný generický digifest. Platilo by to nebýt skutečnosti, že zdejší triky slouží precizně vystavěným akčním scénám a relativně tradiční příběh má hned několik překvapivých momentů (jakkoli se s nimi vyrovnává možná až moc rychle). Hodně to také táhne skvělé obsazení, přičemž největší výhrou je sama Alita. Může říkat sebevětší naivní cancy a přesto jí to díky roztomilosti člověk žere i s navijákem. Ona zkratkovitost (hlavně v první půli) a naivita jsou ve výsledku to jediné, co lze vnímat jako extrémní slabiny. Zbytek je vypiplaná, dynamická a nápaditá podívaná, která mi dala osobně to, co jsem čekal od Ready Player One - zase mi bylo 12 let. Roberte a Jime, díky za to. To jsem v kině nepocítil dobrou dekádu! 90% (24.02.2019)

Je to takové načančané nic, na které se pěkně kouká. Vizuální stránka nepřekvapivě výtečná, Rodriguezova režie překvapivě solidní a soustředěná, hlavní robotická / počítačová hrdinka velmi sympatická. Kolem a kolem bych s tím neměl problém, kdybych si někdy v polovině stopáže neuvědomil, že snímek k ústřednímu střetu nejenže vůbec nesměřuje, ale že se mu zcela ladně vyhýbá. Pokračování zkrátka příště. (08.02.2019)

No vida. I z dementního ťamanského manga pro otoky mozků se dá vydlabat kulantní hybrid Robocajta a Čepelobežce. Vilnévovi bych naordinoval tak milión povinných zhlédnutí, aby se konečně přiučil, jak točit zábavné filmy, a ne nekrotizující ufoporno pro pozérské masturbanty. Robert, mohutně gaučovaný šrajtoflí a softem avatarového lenocha, je po všech těch sračkovitých Špiónských paznehtech zase ve formě a přihasil si to s nabušeným, dějově svižným a vskutku spektakulárním digitálním mrdníkem. Jen je trochu škoda, že kluci zase dementálně cílili do řad nezletilých Hangrgejů a linie o tom, jaxi chce pubertální bojová roboštěrbina mezi trháním mechanických končetin rozličným kyberzrůdám kompulzivně nechat vyprcat konektory úchylně robofilním cigánským fešákem, je pro dospělého heterosexuálního diváka přinejmenším rušivá. A taky mi není až tak úplně jasné, proč vyhodili tolik mrtvých prezidentů za animaci xichtu toho Jelita. Pokud to má být nějaký odkaz, jakože je to vymačkané z plesnivého manga, pak měli mít hnusně patologicky vypoulené oči, jako by se usilovně snažili vysrat přes zácpu, úplně všichni. Jinak škoda peněz! Takže doufejme, že si Éda Norton ve dvojce štěkne víc, ten kaktus z prdele naší juvenilní bojovnice vytáhne a ta nabude neděsivě standardizovaného rozměru očnic. (18.02.2019)

Svižně vyprávěná akční sci-fi pohádka se srdcem. Jejím tahounem je digitální Alita, překvapivě nejživější z postav. Supercute! Hodný tatínek Waltz taky moc fajn. Ostatním postavám bych věnoval více času, filmu by to pomohlo v komplexnosti, která mu malinko chybí. A nemyslím jen prohloubení charakteru super-milf Connelly a obdobně důležitých postav, ale i prostor pro vtipné vedlejšáky jako kovboj Fahey. Ve scénáři měl určitě více prostoru. Každopádně, emoce film střídá jako na horské dráze s efektní akcí, a bitky s přerodem křehkého děvčátka v ultimátní bojovkyni berou dech. Za mě spokojenost a v Atmosu nebo IMAXu klidně opakovačka. Japonci budou nadšení. (08.02.2019)

Alita posunuje počítačové herectví na novou úroveň. S pomocí příběhu, jehož přímočarost a naivita (nejbolestivěji vyvstávající do popředí při rozvíjení extrémně jalové romantické podzápletky) mají své kouzlo, které ale na dvě hodiny nevystačí. Předlohu bych spíš než na japonský cyberpunkový manga komiks tipoval na young adult román amerického autora, který má hodně rád japonskou kulturu a filmy Jamese Camerona (minimálně to druhé na Jamese Camerona, který napsal scénář, vlastně nejspíš sedí). Christoph Waltz s krumpáčem na raketový pohon, popisování bojového umění jménem Panzerkunst, filozofování o tom, zda může člověk milovat kyborga a Mahershala Ali jako Blade moc nepomáhají. Rodriguez nicméně už dlouho nevyprávěl tak soustředěně. Ještě lépe než na trpělivém budování (resp. odkrývání) světa od nejnižšího patra je to vidět na přehledných akčních sekvencích s hodně komplexní choreografií (nebál bych se srovnání s Ready Player One). Nepřekvapí mě, pokud to bude takový propadák, že už se dalšího dílu nedočkáme, ale zároveň bych byl rád, kdyby pokračování vzniklo. 65% (08.02.2019)