バッカーノ!
Baccano!
Kamera:
Jošihiro SekijaHudba:
Jošimori MakotoHrají:
Masakazu Morita, Acuši Imaruoka, Hirojuki Jošino, Masaja Onosaka, Daisuke Namikawa, Keidži Fudžiwara, Sajaka Aoki, Kenta Mijake, Ken Narita, Miki Itó (více)Epizody(16)
-
Fukušačó wa džišin ga šujaku de aru kanósei ni cuite kataranai (E01)
-
Rófudžin no fuan o joso ni Flying Pussyfoot go wa šuppacu suru (E02)
-
Randy to Pecho wa party no džunbi de isogaší (E03)
-
Ladd Russo wa ói ni katari ói ni sacuriku o tanošimu (E04)
-
Jacuzzi Splot wa naite obiete banjú o furuu (E05)
-
Rail tracer wa šanai o anjakuši gjakusacu o kurikaesu (E06)
-
Subete wa Advenna Avis gó no sendžó kara hadžimaru (E07)
-
Isaac to Miria wa wareširazu šúi ni kófuku o makičirasu (E08)
-
Clare Stanfield wa čúdžicu no šokumu ni sukó suru (E09)
-
Czeslaw Meyer wa fušiša no kage ni obie sakurjkau o meguraseru (E10)
-
Chane Laforet wa futari no kiadžin o mae ni činmoku suru (E11)
-
Firo to Gandor sankjódai wa kjódan ni taoreru (E12)
-
Fušiša ma só de nai mono mo hitošinami ni džinsei o óka suru (E13)
-
Graham Specter no ai to heiwa (E14)
-
Kókjú džútakugai ni tadoricuita furjó šónentači wa sore de mo icumo to kawaranai (E15)
-
Monogatari no owari ga atte wa naranai koto o Carol wa satotta (E16)
Obsahy(1)
Autor novely "Baccano!", Ryohgo Narita, ju voľne preložil ako „hlúpy zmätok“ („stupid commotion“). Príbeh je rozprávaný v štýle Pulp Fiction, kde viacero príbehov postupne do seba zapadá. Píše sa rok 1711 a skupina alchymistov hľadajúca večný život sa zíde na lodi aby vyvolala „démona“, ktorý pozná toto tajomstvo. Démon im dá čo chcú - elixír života, spôsob ako ho pripraviť a ako ukončiť život nesmrteľného. Nasledujúcu noc začnú alchymisti miznúť potom, ako sú „zjedení“ jeden druhým. Keď si uvedomia akou sú pre seba hrozbou, rozpŕchnu sa po svete. O viac ako 200 rokov neskôr sa nesmrteľní opäť stretnú a začína „hlúpy zmätok“. (NeosinneR)
(více)Recenze (59)
Celý tenhle seriál byl jedním přesným tahem na mou branku. Vzhledem k tomu, že si opravdu libuji v nechronologicky vyprávěných příbězích, které do sebe postupně zapadají, a navíc ještě seriál slibuje zakomponování mysterie, fantasy, gangsterky a taky napětí, nic jiného než pětihvězdičkový zážitek jsem neočekával. Má očekávání byla do puntíku splněna. První díl byl sice pěkně zamotaný a řádně mě navnadil na sledování dalších dílů, ale od druhého dílu se začala příběhová vlákna pozvolna rozmotávat a já tak mohl přijít celému tomu příběhu nesmrtelných a jedné (větší) události na Flying Pussyfootu pomalu na kloub. A že to byla opravdu jízda! Perfektní ending i opening, který vám zpočátku pomůže zorientovat se v postavách a při každém dalším dílu vás bude nabádat k hádání jmen postav (heh, tak to fungovalo alespoň u mě), pěkná retro stylizace a nešetření krví a napětím. Největším zásahem jsou ale jednoznačně postavy a příběh. Ano, postav je sice mnoho, ale každá z nich je osobitá a věřím, že si alespoň takové tři postavy dokáže každý divák oblíbit. U mě jsou to rozhodně dvojka Isaac a Miria (od teď jedna z mých nejoblíbenějších filmových dvojic – o nich bych fakt dokázal básnit hodně dlouho) a sympaťák Firo. Sakra, ještě nikdy jsem si nepřál, aby mě někdo vykradl, ale pokud by to měli být Isaac a Miria, pak by mi to snad ani nevadilo (pokud by mi teda ukradli jenom dveře, že jo). Heh, ten samotný závěr seriálu v roce 2001 s nimi byl opravdu úsměvný. :) Co dodat na závěr? Snad jen: „Ajzakkůůůů!” – „Miriááááá!” ()
Za dvě velmi povedené postavy, Isaaca a Mirii, volím vyšší hodnocení, avšak ten samotný zmatek, který byl vytvořen neustálým přeskakováním mezi jednotlivými časovými liniemi a také množstvím nedostatečně rozlišených postav (člověk se s nimi trochu dokáže sblížit až v posledních dílech, což je hodně velké negativum), by si zasloužil hodnocení nižší. Nicméně jde o velmi zajímavý nápad, který by si zasloužil více prostoru... ()
Tohle se tak úplně nepovedlo. Problémem není příběh vyprávěný napřeskáčku v různých časových rovinách, ale příliš velké množství postav. A že některé z nich jsou velmi otravné (Izák, Mirie, Jakuzzi, Czes), tomu taky zrovna neprospívá. Naopak jsem litovala malého prostoru pro postavy, které mě zaujaly (Chane, Ennis, Firo). ()
Nelineární forma vyprávění je často dobrou volbou. Pokud tedy není použita jen kvůli násilnému zamotání děje s cílem vypadat za každou cenu hlouběji. Ruku v ruce s tím jde obrovské množství charakterů, které je v Baccanu také strašně přestřelené. Ještě horší je však to s poměrem likeable a naprosto zbytečných postav a jejich času "na plátně". To co fungovalo v knize nemusí nutně fungovat v anime. Tvůrci se však o pár let u Durarary pochlapili a tento převod se jim tam povedl takřka bez výhrad. Baccano je sice kvalitní, nicméně ani zdaleka ne tak jak jsem z jeho pověsti očekával. ()
Je rok 1930 a povedená dvojice zlodějíčků Miria a Isaac se právě chystá na další akci... Je rok 1932, gangsteři, a nejen oni, pátrají, kam zmizel jakýsi Dallas Genoard... Také je rok 1711 a na jisté lodi plující přes Atlantický oceán se schyluje k něčemu neskutečnému... Hlavně a především však je rok 1931 a transkontinentální express Flying Pussyfoot právě vyráží z Kalifornie do New Yorku. Cesta to bude dosud nevídaná, protože tolik vyšinutých i jinak zajímavých jedinců se hned tak pohromadě nevyskytne... Tempo a způsob vyprávění - Baccano v sobě nemá hluboké filozofování a do duší svých hrdinů nahlíží jen letmo. Na takové věci nemá totiž čas. Pouhých 13 dílů a mraky postav, z nichž téměř každá je zvyklá jednat a každá jedná po svém, lstivě i přímo, čestně i podle, promyšleně i impulzivně, důstojně i směšně... Tempo je vražedně rychlé a přece seriál pramálo klopýtá. Spíše poskakuje jako pobavený ďábel, tu je v roce 1930, hned zase o dva roky dále, aby se vrátil do vlaku v roce 1931 - a ani události v těchto rocích nejsou řazeny chronologicky. Způsob vyprávění je skutečně rafinovaný. Baccano rozhodí pár střípků z příběhu, pak ke každému střípku přilepí střípek další, tu se zase vrátí ke starému a nabídne jej z pohledu jiné postavy, to vše způsobem vzrušujícím a napínavým. Opravdový příběhový striptýz, který kalhotky odhodí až v úplném závěru, přesně jak to má být. Z formálního hlediska však vrchol seriálu IMHO přichází už v první polovině prvního dílu, ve které se pátrá po začátku příběhu a hlavním hrdinovi. a během níž dvě osoby stylizované do role vypravěče rozhodí střípky první, představí postavy a nadhodí mnoho záhad, po jejichž rozluštění bude divák po zbytek seriálu bažit. Seriál tak v sobě svým způsobem obsahuje vlastní trailer. Padnoucí hudba - Spád a napětí není jen dílem útržkovité formy vyprávění, ale i výborně zvoleného hudebního doprovodu, dobově laděného do 30. let. Baccano také má jeden z nejlepších openingů mezi anime seriály. A určitě opening nejužitečnější, jelikož nám představí většinu pro seriál důležitých postav a věřte, že v baccanovitém množství se to hodí. Žánr - Jak už zmínili Mandelbrot a Mantis, Baccano je žánrový mix a mezi žánry skáče stejně lehce jako časem. Jako by tenhle užásný bastard vznikl obcováním dvou těžko slučitelných postav, paní Makropulos a Al Caponeho. Výsledek je, pro nekoho možná překvapivě, velmi atraktivní. Verdikt - Po dlouhé době jsem nucen rozšířit svou TOP mezi anime seriály. Baccano sice není prosto chyb, např. v podobě ne vždy úspěšných pokusů o vtip, v určitých nejasnostech v příběhu (ale snad mi jen něco uniklo, něco co při druhém zhlédnutí chytnu), ale takhle dobře jsem se nebavil zatraceně dlouho, a to musím ocenit. ***** jak vyšitých. Bonusové díly - Tři bonusové díly 14-16 přinášejí vlastní nový příběh a také odhalí pár drobností o některých postavách. Není to už taková zábava jako díly předchozí, zápletka je velmi jednoduchá, ale na druhou stranu se člověk více nasměje, hlavně díky jednomu automechaniakálnímu gangsterovi. () (méně) (více)
Galerie (30)
Reklama