Nikdy to nevzdávej

, Soundtrack Michael Wandmacher: 1 "Above and Below" by The Bravery 2 "Anthem for the Underdog" by 12 Stones ,3 "Teenagers" by My Chemical Romance ,4 "Someday" by Flipsyde ,5 "Wolf Like Me" by TV on the Radio ,6 "Under The Knife" by Rise Against ,7 "Time Won't Let Me Go" by The Bravery ,8 "Rock Star" by Chamillionaire & Lil Wayne ,9 "Be Safe" by The Cribs ,10 "Headstrong" by Trapt ,11 "False Pretense" by The Red Jumpsuit Apparatus ,12 "Orange Marmalade" by Mellowdrone ,13 "You Are Mine" by Mutemath ,14 "Stronger" by Kanye West ,15 "Crank That (Travis Barker Rock Remix)" by Soulja Boy Tell 'Em ,16* "The Slam" by TobyMac ,17 "…To Be Loved" by Papa Roach (Featured during Theatrical Trailer, (16.05.2011)

Nejlepší kravina posledních měsíců. A dost odvážný návrat dětí MTV k osmdesátkám. V Nikdy to nevzdávej se spolu tak dlouho perou nový Karate Kid a Klub rváčů pro diváky TRL, až jednoznačně vyhraje ten první. A vymlátí pekvapivě silnou arénovku, přenesenou do dnešní odchlupené, nagelované, odsmraděné a jinak metrosexuální doby. Wadlowův nátěr používá osvědčená klišé i postavy (mentor s bradkou, slizský záporák a jeho povolná buchta... a dojde i na rastamana), akorát v našláplé videoklipové formě. Jen houšť. (20.07.2008)

Děti YouTube kultury vzhlížejí k 80‘ létům, aby si mohli dát pořádně do držťky z intenzitou Klubu rváčů, jen se přitom nechávají okukovat holkama v bikinách a pouštějí si nejnovější fláky z MTV. Je to ‚no-brain‘ zábava na dlouhý letní večer, kde není scény bez klišé a postavy bez archetypu. 3 a ½, které drží před zaokrouhlením nahoru jenom stopáž - dvě hoďky je na takovýto biják zatraceně hodně. (17.08.2008)

|60%| Vcelku ucházející záležitost – tak na jedno pohodové shlédnutí. Jak už je tu párkrát zmíněno, děj se trochu podobá obdobným počinům, jako je Karate Kid apod. Možné to je – akorát je to pojato rádoby moderním stylem. Zezačátku mě to moc nechytlo, nedokázal jsem si utvořit dostatečný vztah k hlavní postavě, ale to časem víceméně vyprchalo. Bylo tu pár scén a věcí, které mě nebavili, ale zase to mělo na druhou stránku i své klady. Tak si to rozdělíme na klady a zápory. Začneme zápory. Pár postav mě tu moc nechytlo, třeba Amber Heard je pěkná ženská – doslova k nakousnutí, ale sem se mi moc nehodila, ta láska k hl.hrdinovi Seanu Farisovi byla prostě do filmu nuceně vložena. Evan Peters neměl špatnou postavu, ale chvílemi mi lezl na nervy. Bitky mohli být natočeny trochu lépe, ale neměl jsem s nimi velký problém, jen finální zápas mohl být delší a lepší. Klady. Celkem rychlé tempo filmu od 2/3 mě to začalo bavit. Hlavní záporák se opravdu povedl. I ta hudba (písně) – to se dalo poslouchat dobře. No, určitě se nejedná o nezapomenutelný zážitek, je to taková jednohubka, která mě ničím ale neurazila. (05.07.2016)

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)