Nikdy to nevzdávej

Jop, takovejhle malej akční filmek jsem asi potřeboval. Příběh je sice originální jako rozcvička kickboxera v patnáctém roce tréninku, ale nevadí, protože důležitý je způsob podání. Ačkoliv má snímek téměř 110 minut, ani jednou jsem se nestihl nudit. Hlavní hrdina jasnej sympaťák, působil na mě jako mix Christiana Ronalda, Sashy Mitchella a Lorena Avedona, možná má od každého trochu, každopádně byste měli vědět, že se jmenuje Sean Faris. V cestě za finálním roundkickem jej provází charizmatický Djimon "Nabušenec První" Hounson, namachrovaný Cam Gigandet, potoky potu, spousta technik brazilského jiu-jitsu či izraelského krav maga a několik vedlejších postav. Zrežírováno dynamicky. Závěrečný Beatdown měl trochu nečekaný průběh (to gesto v semifinále se mi líbilo), souboje vcelku ok, hodně škrtících hmatů či pákových technik, jen ten poslední duel mohl být o trochu delší nebo ještě víc "vytunningovaný". 70% Užil jsem si to náramně. P.S.: malá výtka tvůrcům - capoeira neznamená jen efektní horizontální vrut, salto dozadu nebo stoj na jedné ruce... a pak inkasovat jedno dělo do ksichtu a šmitec (viz zde Craig Raboteau nebo v The Quest Cesar Carneiro)... capoeira umí být hodně kontaktní, tvrdá a nevypočitatelná. Snad vám to Lateef Crowder coby Eddy Gorgdo v Tekkenovi předvede... (28.07.2008)

Zápas skončí odklepnutím nebo knockoutem…. Sympatičtí (mladí) lidé, dobrá muzika a holky, jediná věc lepší než rvačky. Proč ne, v této společnosti se necítím špatně a to je mi o pár let víc. Líbí se mi i snaha o myšlenku, větší než jen dokázat vykrýt údery bradou. Každá generace má nárok na svého Karate Kida či Krvavý sport. A je fajn, že to vypadá čím dál lépe. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? 1988 – Krvavý sport, 2008 – Nikdy to nevzdávej, 2028 – Dlažební kostka (???) (21.02.2009)

Takovouhle teenagerskou oddychovku čas od času potřebuju a tahle má všechny potřebné ingredience. Je to hloupé a naivní, ale ví to o sobě a pokouší se z toho vydolovat (nebo v tomhle případě spíš vykopat) co nejvíc. A daří se to. Ti dva rváči sice vypadají jak hezouni z bravíčka, záda jim ale kryje mega cool Djimon Hounsou a půvabná Amber Heard. Bitky mají ty správný grády, hraje k tomu ta správná hudba a celý to opravdu připomíná ty starý dobrý 80ky, protože to má všechny ty klišé. Akorát je to celý více videoklipovější. Ale na mě to prostě fungovalo. (11.09.2008)

Never back down mi připadá jako snímek pro teenagery. Objevuje se tu řada otřepaných klišé, které jsme již v akčním žánru viděli nespočetněkrát a v mnohem lepší podobě. Mladé divačky budou učůrávat z postav hlavních hrdinů (toho kladného i záporného) a vizáže Jake Tylera a mladí diváci se budou kochat choreografií bojů a tajně budou po zhlédnutí cvičit, aby se v mnohém vyrovnali postavám z filmu. Příběh sám o sobě mi ale připadal poměrně jednoduchý, přímočarý a naivní. Potěšila však zmíněná choreografie a také semifinálové gesto hlavního hrdiny. Průměrná podívaná za 3*. (15.09.2013)

Povedený mix Karate Kida, Rockyho s lehkým šmrncem Krvavého Sportu pro teenagery. Dějová linie taková, jaká se dá čekat od tohoto filmu. Ale o to tam nejde, jde tam o údery a kopy. Boje jsou tam dobře natočené i zahrané. Djimou Hounsou jako trenér tam opravdu sedí, je tam obrovský:) I ten hlavní týpek je zajímavý, takový machírek, ten se mě tam líbil asi nejvíc. Film má docela zajímavě namíchaný ost, potěšil mě skoro u konce supr remix od Daft Punku. A není to žádný odpad, jak tady rádoby pisálci hodnotí nebo píší. Netvrdím, že jsem nadšením skákal sto metrů do výšky ale dostal jsem to, co jsem čekal. (15.07.2008)