Cadillac Records

Obvyklá rutina, která už tu byla provedena mnohem lépe v podobě Raye a Walk the line. Film ale celkem odsípá, a tak se aspoň člověk při té neuspořádané změti několika hudebních osudů nenudí. Herci se snaží, ale Adrien Brody má na lepší, než na tyhle průměrné životopisy, které z člověka po pár minutách vyšumí. (28.12.2008)

Filmy o hudbe mojej mladosti ma automaticky zaujímajú, aj keď spravidla neprinesú nič prevratného, čo je prípad tohto filmu. Som v nej zorientovaný a tak mám možnosť si vychutnávať zaujímavé detaily a neznáme fakty. Teda, ak tam sú. A v tomto filme ich bolo pomenej. Ale hlavný motív vzostupov a pádov v showbiznise a Cadillac, ako symbol úspechu stačia na mierny nadpriemer. (19.04.2010)

Méně známé ale slušně natočené biografické drama o nahrávací společnosti, která zrodila hvězdy jako Chuck Berry, Etta James nebo Muddy Waterse. Film doprovází stylová dobová hudba, slušní herci ale zbytečně obyčejná režie, která do žánru nepřináší vůbec nic nového. Lepší režisér by si s tak bohatou látkou určitě poradil o mnoho lépe, přesto se jedná o velice slušný snímek, převážně pro nadšence, kterým nejsou jména postav cizí. (14.08.2011)

Čekal jsem něco jako Walk The Line ale Darnell Martin to prostě to nezvládla. A to je na téma vzniku Rock'n'rollu velká škoda. Poslední minuta mě donutila snížit hodnocení o další *. 60% (24.09.2012)

Návrat do 40. let, kdy se jen několik jedinců snažilo propagovat nový hudební styl - blues, rhytm and soul, a naráželi na zeď nepochopení. Hrdiny jsou jeden rolník tmavé pleti a jeden chudý chlápek, který by se rád oženil, resp. jeho dívka na tom trvá, ale když on nemá v kapse skoro ani dolar. Když se však seznámí s novým stylem černošské hudby, rozhodne se ji podpořit a vznikne tak Chess Records, které uvede na americký trh spoustu do té doby neznámých zpěváků - Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Ettu James, Howlin' Wolfa. Ve chvíli, kdy s tímto žánrem prorazí, musejí však oba zakladatelé řešit problémy s konkurencí, často nekalou a bohatší než oni. Film natočila režisérka a autorka scénáře Darnell Martin a nevím, jestli je to k dobru věci. Celý film je takový nakašírovaný, chudoba není tak zlá, všichni vypadají pořád jako ze škatulky, což nějaké důvěryhodnosti nesvědčí. Maně jsem si vybavil prvního Rockyho, který v autentičnosti předčil nejen tento film. Zkrátka, celá story je podána možná autenticky, ale tak uhlazeně, že mizí jakékoliv náznaky konfliktů, postavy působí hrozně schematicky a loutkově, a je to škoda, že to tak plave po povrchu, protože hudba samotná je moc hezká. Jenže to vám bude stačit pustit si ji na CD nebo nějaký záznam videa z koncertu. (29.05.2009)

Emočně ploché, odtažité, nudné..tak bohužel tyto slova mě napadají po zhlédnutí Cadillac Record a navrch příliš dlouhá stopáž a hudba, kterou opravdu nemusím(hned několikrát se jí podařilo mě uspat), takže jsem neustále přetáčel a vracel se jestli mi neuteklo něco zajímavého, důležitého a neuteklo. Film jsem si původně pořídil, díky účasti Emmanuelle Chriqui, ovšem její příliš malá a téměř epizodní role(hrála ženu Leonarda Chesse) rovněž neměla možnost mě nějak výrazněji zasáhnout. Prostě film, který mi jen tak prošumí hlavou a za pár dní(spíše minut) nebudu vědět o čem, že vlastně byl a že jsem ho viděl. (28.08.2009)

Vyhoupnout se z životní bídy mezi hvězdy populární hudby chce talent, píli, dřinu a taky něco umět více, než ti druzí. Udržet se na vrcholu je ale asi přece jenom těžší. Nejenom proto, že nás mohou "převálcovat" jiné nové hvězdy a náš styl je už poněkud zaprášený, ale i proto, že mnozí neumějí se svou slávou a rychle nabytým bohatstvím zacházet. V tomto filmovém příběhu se vypráví, jak je to v životě někdy jako na houpačce. Chvíli dole, na nejnižších příčkách společnosti, pak nečekaně nahoře, v tom zázračném nebi popularity a pak zase dole, aby bylo kam se opět šplhat. Toto je nádherný příběh, který zaznamenává vzestupnou kariéru a následné osudy některých vynikajících hudebníků šedesátých let, let nádherného černošského amerického blues, které zasáhne srdce každého milovníka rytmické hudby. Celkový dojem ze sledování filmu mi bohužel kazil CZ dabing ze společnosti LS productions dabing z roku 2009. Přestože dávám ve většině filmů CZ dabingu přednost, tentokrát by snad bylo lépe přepnout na původní jazyk s CZ titulkama. Výtku mám ke zvukově nevyváženým pasážím, kdy Petr Oliva promlouvá na pozadí příliš silné hudební produkce a jeho slova se v hudbě často vytrácejí. Tohle je ale bohužel častá chyba dnešních CZ dabingů. CZ dabing v současné době už není tím, čím býval. Bohužel. (09.01.2010)

Jen krátce. Milovníci Muddyho a Howlin' Wolfa budou mít z filmu opravdový požitek. Komu kytarové blues let 50.-60. nic neříká, těm nic nedá ani Martinové snímek. (09.08.2010)

CR je pro mě velkým zklamáním. Filmy tohoto žánru patří mezi ty, které mám poměrně rád, ale tento se nevydařil. Příběh mi přišel opravdu obyčejně zpracovaný, bez emocí, a tak celkově pro mě vyzněl nezáživně. Pozitivem byla pro mě Beyoncé, ale té nadržuji:) Toť vše. (12.03.2009)

Ta pátá je za téma a za to, že teď na modrý notě frčim. (31.08.2016)

Tady nemůžu jinak než za 5. Chuck Berry, Etta james, Willie Jackson, to je muzika, co MÁ KOULE a dala základ celosvětovému fenoménu R&B a také mnoha hitům, které posloucháme a milujeme až dodnes. Příjemně plynoucí film, který vám nenásilně nastíní všechna ta plodná léta, která začala v malém hudebním vydavatelství Chess Records. Při scénách z nahrávání mi naskakovala husí kůže stejně tak, jako když se herci proháněli v nádherných Cadillacích. A když na vás ani to nezabere, tak přesvědčivý a překvapivý herecký a dechberoucí pěvecký výkon Beyoncé rozhodně ano. (03.01.2014)

Ale áno. Až na skutočnosť, že Beyoncé NIE JE herečka a NEVIE hrať (ale zas - vykompenzovala to výborným spevom) celý film fungoval presne tak ako mal. Hodinka a pol zábavno-edukatívneho výkladu toho, ako to vyzeralo v počiatkoch R´n´B a rock and rollu. Keďže sa radím medzi fanúšikov tohto obdobia hudobnej histórie a navyše zbožňujem Adriena Brodyho, tento film mi rozhodne sadol. Mierne výhrady mám akurát voči niektorým strihom a spomínanej Knowless. Inak príjemný hudobný film, nič excelentné, ale rozhodne veľmi dobré. 7/10 (24.11.2011)

Zajímavá část hudební historie, natočená nějak... divně. Vlastně jsem ani moc nechápal to jejich pošťuchování a rozbroje. Známá jména se objevovala a mizela a najednou byl konec. Jak sestříhané z několika příběhových kraťasů, ale nepodařilo se ty příběhy správně a koukatelně sestříhat dohromady. Škoda. (29.09.2013)

Pohodičkový, ničím vybočujúci film z radu hudobno-životopisných...dobré pesničky, doba sa mi moc nepáčila..ale ako oddýchnutie od mainstreamu..fajn (26.05.2009)

Poprvé a naposledy jsem ocenila Beyoncé za to, že nedala průchod svému manýru, a to je spustit velmi řezavý a nepříjemný hlas (Husquarna při odstraňování polomu), nýbrž dala do zpěvu srdce a bylo to někde jinde:-) A Adrianovy psí oči.....jinak film spíš průměr. (03.01.2014)

Prosté, jednoduché, až primitivní! Ale co naplat, když už to slovo (BLUES) budí takové emoce! Víření kolem Chess Records (založeno 1950, Leonard Chess zemřel 1969) dobře podtrhuje nejen manio-depresivní charakter významných bluesmanů té doby (chybí především Bo Diddley - bájný vynálezce rokenrolu): hudební nadšení, rozhazování peněz, libování s v přepychu, pýcha / existenční úzkost, strach z neúspěchu, závislost na vnějším prostředí a únik do omamných prostředků, ale také popularizaci této hudby (městské chicagské blues, rhythm and blues, rock and roll), na které se dalo dobře vydělat. Název fimu "Cadillac Records" je případný. Ještě před pár lety prohlásil John Lee Hooker (zemřel 2001) před natáčením poslední desky (parafráze): Natočím tu desku, a za to si koupím buď další kadylak nebo další barák. Pořadem (filmem) nás provází Willie Dixon (ta nejlepší volba), zřejmě nejúspěšnější bluesový skladatel (autor např. "Little Red Rooster", "Spoonful", "My Babe" a nesčetně dalších písní, které se mylně považují za tradicionály)... Blues po Lennyho smrti samozřejmě není mrtvou kapitolou, jeho další obohacení bílými hudebníky je nesporné (možná v rozporu s jiným míněním), vzpomeňme si jen na tři kytaristy, skladatele a zpěváky ze skupiny Fleetwood Mac (Peter Green, Jeremy Spencer, Danny Kirwan), kteří mají (v takové síle) v černém světě sotva obdoby - také jednou z mých nejoblíbenějších písní je "Something Inside Of Me" od tehdy mladičkého Dannyho Kirwana - a o něm (nich) nelze říct, že si to nastudovali u černochů, ne, ti to měli v krvi... (16.08.2014)

Kamarátka, ktorá je celá horúca do muzikálov mi povedala, že je to také vlažné.A mala paravdu, pretože na to ako to v skutočnosti bolo horúce, tak film je veľmi vlažný, ale keď zaspievala Etta James stačilo zavrieť oči a pustiť uzdu fantázii... (20.07.2009)

Film dobrý,-hudba pro dospělý. Nadprůměrná radost pro mě. (14.03.2010)

Jsem velký a nadšený hudební fanoušek .. přiznávám ale, že bez dokonalého hudebního sluchu .. takže všechny ty odkazy mých oblíbenců, že začínali na kořenech černošského blues mi až tak moc neříkají .. já slyším jen klasický rock´n´roll a hlavně pozdější rock, takže film pro mě vlastně začal až příchodem postav : Chuck Berry a Etta James .. do té doby to bylo ode mě tak na dvě, maximálně možná tři * ... závěr, to už bylo něco úplně jiného .. ti dva jmenovaní, tomu dali tu správnou hudební šťávu dle mého gusta, to už je ta má krevní skupina, takže jsem byl zralý na kapesník, protože upřímné dojetí mnou cloumalo opravdu víc než silně …. zaráží mě ten nevděk černých hudebníků .. ve své době, by bez bílých vizionářů jako byl Leonard Chess, mohli hrát akorát tak v nějakým pajzlu pro černý, nebo možná na chodníku na okraji velkoměsta, ale rozhodně ne pro miliony posluchačů bez rozdílu barvy pleti .. a že to nikdo pro ně nedělal zadarmo? .. a oni by to snad zadarmo dělali? .. že neudrželi korunu .. pardon dolar, je jejich blbost a vlastně i typická vlastnost, takže .. co si tak dnes stěžují (viz. několik dokumentů z TV, kde si strašně stěžují na bílý, vlastně na ty, co jim otevřeli cestu k vrcholu ...) … (11.10.2010)

Velmi dobré. To tenkrát byly časy panečku. Dneska už asi ani nepředstavitelné, aby se afroameričan musel takhle protrápit k úspěchu. Film zabírá dobu moc pěkně. Jen mu chybí nějaká vůdčí postava. Jeffrey Wright je hodně věrný, ale celkově je pozornost rozdělená na moc osobností, takže ve výsledku působí každá trošku nevýrazně. Blues doba ještě ani nebyla koncertová, takže rozjetý vystoupení chybí. Celkově mi v tom tedy chyběla trošku šťáva, ale kvůli tomu si stěžovat nebudu, protože hudba byla úžasná. -"The new craze sweeping the nation for young white boys and girls, surfing. I've provided them the soundtrack, unbeknownst to myself. I'm very ready to make more songs for the Beach Boys and all other manner of white folks to steal." (07.07.2009)