Zvonilka

Nesložitá pohádka malé holčičky srozumitelně vychovává, ať si každá (každý) váží svých schopností a nepodléhá falešným ambicím, pak bude odměněna splněním i vysokých cílů (třebaže průmyslovou manufakturou nahradí poctivou rukodělnou výrobu, aby stihla odčinit škodu, kterou způsobila :-)). Ne, scénář neustojí hlubší rozbor, ovšem barevná (béčková) animace víl a kouzelného světa cílovku určitě u(s)pokojí; melodický orchestrální soundtrack s irskými motivy pak snese i přísnější měřítka. (31.08.2021)

Páni, mať tak desať rokov a pozerať na túto animovanú nádheru, tak sa asi rozplyniem od šťastia. Veľmi pekná rozprávka plná pozitívnej atmosféry, ktorá z nej sršala celý čas za tónov príjemnej hudby. Ako na dospeláka to už samozrejme na mňa nemohlo už urobiť taký dojem, keďže je to zamerané naozaj primárne na deti, avšak oceňujem originalitu. Akurát tie animácie mohli byť ešte o niečo lepšie. Celkový dojem ale dobrý. 60 % (03.12.2014)

Poprvé jsem viděla první film o Zvonilce, před tím jsem viděla jen další pokračovaní a jiné příběhy, které mě spíše nudili a moc se mi nelíbili, tohle je ale jiný level. Moc jsem se bavila, krásná animace, bylo to kouzelné a i když se mi občas nelíbilo chování Zvonilky, film je velmi povedený a navíc Zvonilka se přeci jen takhle chová v Petru Panovi. Je prostě trochu urážlivější, takže to budu muset skousnout, nicméně mě překvapilo, jak hezká pohádka to je. (16.06.2018)

Tak takhle přišla na svět ta do zelených šatů nevhodné délky oděná okatá blondýnka, jejímž posláním je tahání penízků z kapes nás dospělých. Ne vážně, představovačka noční můry rodičovských peněženek je veselá, pestrobarevná, hravá, milá.......možná tomu chybí nějaké nosné téma, ale hádám, že čtyřleté holčičce je to celkem šumák :D (24.02.2015)

Jako u jiných soudobých filmů z Disneyových ateliérů mi i na Zvonilce vadila dvojsmyslně artikulovaná polarita mužského a ženského, která se podstatně promítla i do tělesné stylizace víl. Realističnost podání odstředila vše pohádkové, mýtické a snové, zatížila velkoryse a zajímavě komponované prostředí a v parafrázi výroku „Et in Arcadia ego“ poukázala, že banalita je i „za zrcadlem“. – Ve srovnání s filmy Tomma Moora, jenž mythologické a folklórní podněty integruje v osobité a přitažlivé světy, v nichž lze hledat odpovědi na dnešní bolesti, poskytl příběh o blonďaté „drátenici“ nejvýše příležitost k dočasnému úniku pro ty, kteří ještě unikat nemusí. (09.01.2024)