Proboha!

Bill Maher v podstatě využívá naprosto stejné prostředky jako ti, které likviduje (samotný dokument je neuvěřitelně manipulativně sestříhaný). Je velmi radikální a s velkou částí jeho názorů nesouhlasím. Nicméně sranda je to obrovská a člověku to dá dost námětů k přemýšlení a úvahám. Říká se "všeho s mírou", toho se však v Religulous nedočkáte. 8/10 (02.12.2015)

Učinit z tohoto povinnou součást školských osnov, prosím pěkně. Děkuji, Pán Bůh vám to oplatí na dětech. Maher se vyblbnul, sem tam se i na něco přeptal a výsledek byl prakticky vzato předem dán. Svobodný duch s kritickým přístupem k ,,faktům", jedinec schopný dedukce i indukce, si vyrazil na pokec se spirituálními zoufalci. Jak to asi tak mohlo dopadnout. Zjevná imbecilita veškerého opia lidstva vyplyne na povrch nejlépe při srovnání myšlenek člověka, který se dobrovolně zbavil oné berličky věčné naděje s někým, kdo trvá za každou cenu na sebevětších hovadinách, protože jinak by nemohl vydržet onu zodpovědnost absolutní svobody a absenci záchranné čety před nicotou. Jedinou výčitkou bych si dovolil metnout směrem k hlavnímu protagonistovi. Kreacionismus popírá snad až příliš směle, já mám totiž pocit, že souseda nevycizelovala evoluce, alebrž byl stvořen Mufem z produktu hovniválova, mentál přičinlivej, otravnej. (15.07.2012)

Tohle je něco tak zcestného, že to ani nejde nazvat dokumentem. Velmi silné nepochopení daného stavu. Víra v boha je duchovní proces, který je v přímém sepětí s rozumem. Bohužel to není to, co je na Religulous nejslabší. Je jím způsob konfrontace ateismu s vírou od Billa Mahera, kde namyšlenost a hloupost vítězí. (13.03.2015)

Doufal jsem ve spoustu nadhledu a dostal jsem demagoga z druhé strany barikády. Je škoda, kolik účelovosti Bill Maher nabídl. Celé to na mě působilo, jako když poměrně inteligentnímu dítěti seberete hračku a ono se vám za to rozhodne šeredně pomstít. Podobného závěru, který dokument nabízí, mohl autor s tupějšími hranami dosáhnout i bez toho, aby na hloupé a nepřipravené lidi sypal promyšlené a účelové otázky. Vytýká nepravdu a dovolí si jako fakt položit jeden úhel pohledu. (Gen homosexuality mě vyloženě nasral.) Tady máte jednu pravdu, tu správnou. Prdíme na to jak je ten závěr kontroverzní, což je u racionalisty dost smutný. Ne že by o tom nevěděl, ale prostě by jeho prodávaný pohled na věc nebyl tak ,,čirý a jednoznačný''. Říká, že mu jde o to pochybovat, zbořit jistotu. Většinu dokumentu se toho absolutně nedržel a jen se posmíval a odsuzoval, účelově. Ten pán ani nechtěl poslouchat, jinak by si nevybíral tak tupé oponenty, kterým věčně skákal akorát do řeči. On šel do tohohle mokumentu aby sám soudil. O to víc mě rozčiluje, že jeho pohled na věc vlastně, umírněněji, zastávám. Ale stydím se za způsob jeho argumentace. Nehodnotí duši náboženství, nezmiňuje vše podstatné ani pozitivní. To bych si v diskuzi prostě nedovolil. Vyděluje pouze nesmyslnosti, faktologické blbosti a chyby. Hodnotí organizaci, instituce. Vytýká lidem lidství a říká tomu náboženství, což je špatně. Jedinej, kdo měl hlavu na svém místě byl ten kněz-samorost ve Vatikánu. K tomu by si měl Bill Maher přihlásit jako padavan a přestat k tématu přistupovat jako uražený dítě co dostalo mokrý vysvědčení a rozšlápl mu ho kněz. Jsem více méně ateista, lidi, které zapojil do snímku můžu šmahem skoro všechny odsoudit. Ale na tu drzost, kterou si dovolil shrnout na konci a to stylem, že to vyplývá z předchozího nabídnutého materiálu, tak na tu se zhnusením plivu. Každej není takovej silák, Bille. A nebezpečnejch hlupáku je všude spousta i bez náboženství. Čim víc nad tím zpětně přemýšlím, tim víc mě jeho manipulace připomíná kosmos, proti kterýmu tak brojil. Navíc etnocentrismus jako prase. (27.05.2011)

Jako dokument je Religulous slabý, protože je povrchní, zabývá se velmi malým výsekem reality a zobrazuje jen to, co se mu takříkajíc hodí do krámu. Jako komedie ovšem obstojí a po většinu stopáže je to zábava opravdu královská, a to zvlášť v těch místech, kdy si Mahler dělá srandu z jednotlivých, konkrétních hloupých lidí. Když si začne brát na paškál náboženství jako takové, začíná to trochu skřípat - a to ne proto, že by jeho postřehy byly liché, ale proto, že když se řekne A, mělo by se říct i B ... a to se v tomhle snímku nenosí. Zábavné a "dobré" to každopádně je, a to až do závěru, který sklouzne k naprosto stejné zjednodušující, verbální agresivitě (ateistické), z níž si tvůrci předtím celou dobu dělali srandu (v náboženském podání). Výsledná poučka je pak ale tak jako tak přínosná - nezáleží na tom, je-li člověk ateista nebo věřící, záleží ne jeho povaze, nitru a míře a agresivitě jeho přesvědčení. Soudě dle většiny místních nadšeně antiklerikálních komentářů ale tuším, že většina diváků si při sledování vystačila se sebepotvrzením svých nálad. PS: Jsem ateista. (08.05.2013)