Hana zakari no kimitači e: Ikemen paradise

I přes velkou oblíbenost jsem se trochu bála se na seriál podívat, neboť zdejší komentáře slibovaly obrovskou podobnost s mangou a díky mému nepříliš kladnému postoji k japonským komiksům jsem se tedy docela dlouho vyhýbala i tomuto seriálu. Když jsem to riskla, do několika prvních dílů jsem se skutečně musela nutit, protože mi nějakou dobu trvalo, než jsem si zvykla na specifický šílený humor a oblíbila si postavy. Když se mi to však podařilo, pak jsem na seriál nedala dopustit a druhou polovinu si velmi užila. Námět se nezdá nic moc a podle mě ani skutečně není nic moc, osobně se mi moc nelíbí myšlenka, že Ašija Mizuki přestoupila na školu jen proto, aby prakticky neznámého člověka přivedla zpět na skok vysoký. Čeho si však cením nejvíc, je forma. Seriál bych v první řadě zařadila mezi komedie, jelikož komedií je každým coulem a to svým specifickým způsobem, ne takovým, jaký známe z řad jiných japonských hraných seriál, ale naprosto šíleným. Mnohým tedy nepadne do noty, ale druzí si jej zamilují. Jsem ráda, že se mi povedlo to druhé, ač po nějaké době, protože mi dílo přineslo spoustu smíchu a někdy mě ten smích dokonce dohnal až k slzám. Nejvíce se na tom podílejí postavy, protože škola je unikátní sbírkou těch nejšílenějších a nejnerealističtějších charakterů, které jsem si však po nějaké době oblíbila a nepřestávala žasnout a zároveň obdivovat herečky/herce, s jakou ochotou ze sebe dělají před miliony lidí blázny. Skvělé postavy a humor doplňuje výborná hudba. Několik scén sice bylo trochu mimo můj vkus, ale ty se bez problému ztratí v těch geniálních. Na Hanazakari no kimitači he budu určitě ráda vzpomínat. (21.04.2011)

Nakatsu jako dokonalý komik, Sano lamač dívčích srdcí (což samozřejmě dělá jen tak mimochodem a vůůůbec o to nestojí) a naprosto nevěrohodná Maki Horikita. Kdo by téhle krásce věřil, že je kluk? Naštěstí se v japonských středoškolských bláznivých romancí na věrohodnost nehraje. Vsází se spíš na šílený humor, ulítlé nápady a "nečekané" zvraty. A to téhle partičce z Ósacké střední vychází. (03.04.2013)

U mě třetí setkání s doramou a první s Ikutou. Po tom, co jsem si zvykla na japonský humor, jsem se už jenom bavila. Monologům které měl Nakatsu (právě Ikuta Toma) jsem se smála vždycky ještě hodinu po skončení (kecám, když si vzpomenu na jeho oslavnou píseň, že není homosexuál tak se směju ještě teď) a vůbec se nedivím, že za roli dostal v Japonsku ocenění. Tak nenucený (nejen) komediální talent jsem už dlouho neviděla. Seriál není možné brát vážně a ani to nikomu nedoporučuju. Když ho budete brát s rezervou, tak se můžete jen a jen bavit. (13.09.2011)

Jojo, tohle je ten správný příklad toho, co se mi na japonské kinematografii líbí, jejich humor je tak hodně ujetej, ale japonským způsobem, né americkým ( vulgárním), že jsem z toho byl fakt nadšen. Tohle mi prostě sedlo, 90% herců mi tu bylo sympatických, někteří (Tóma Ikuta) dokonce jsou adepti na oblíbené herce, pokud zaujmou i v jiných titulech. Nejsem typ člověka, který by měl rád komedie, ale Japonsko mi dokazuje, že nakonec stejně je určitý typ humoru, který mě potěší, zlepší náladu. (15.11.2015)

Výborná série. Mizuki (Horikita Maki) se vydává na chlapeckou školu, aby pomohla jednomu sportovci znovu začít skákat do výšky. Tento sportovec Sano, však nejeví o nic zájem a nebude vůbec snadné ho k něčemu dokopat. Přesto člověk nemůže odolat a držet Mizuki palce, je vážně roztomilá kdo by pro ní nepadl. Sano (Shun Oguri) se ale přece jen začne měnit k lepšímu. Čekejte výbornou srandu, trhlé charaktery, nejvíce vyniká Ikuta Toma jako Nakatsu Shuichi. Ale i ostatní stojí za to. Je to hodně divoké někdy a slovo kýč zde dostává vskutku nový rozměr, jak zmínila zdenicka, ale nedejte se odradit. Budete odměneni dobrou kombinací komedie a dramatu. Maki Horikita je ve své roli vážně skvělá, stejně tak Shun Oguri, který musel nyní ze začátku hrát nepříjemného a "chladného" týpka, což nevím proč když v manze se takhle Sano nechová,ale čert to vem, stojí to právě na trojici hlavních herců, ale mé větší sympatie má prostě Maki a Shun. Pět hvězd si to v rámci sériálů asijských vážně zaslouží, tohle dorama mě přikovalo k obrazovce na pár dní v kuse. Všichni tři hlavní herci si za svůj výkon odnesli různá ocenění, stejně tak série, takže to patří ke špičce žánru. (16.02.2009)