Tess z rodu D'Urbervillů

4/4 Díky obsazení Gemmy Arterton, Eddieho Redmayne a Hanse Mathesona se příběh Tess stává velmi aktuálním, protože tyhle tváře jsou ty, které patří k dnešku. Svět Thomase Hardyho nikdy nebyl snadný na porozumění a už vůbec ne na souznění. Je proto velmi důležité stavět se opakovaně k výzvám, které představují adaptace jeho děl. Tato BBC mini série není poskvrněna tragédií Polanskiho života, je pouze velmi věrná. Naštěstí. Ten závěr ve Stonehenge byl epický. Ráda bych se dočkala podobně zdařilé adaptace také Neblahého Judy. #bbc (25.03.2019)

Zahrané je to sice dobře, ale Tess je naivní, až to bolí a zasloužila by trochu proplesknout, aby se probrala. Všeho se bojí a hledá problémy a katastrofy tam, kde nejsou, jen aby si ještě ztížila život. Jako by se prostě nemohla smířit i s faktem, že bude žít šťastně. Tess vyloženě chce žít deprimující život, jinak by se v tom tak nepitvala. Ono by mi ani tak nevadilo, že je tak naivní, stydlivá a vůbec taková, ale jsou nějaké hranice. (01.05.2013)

Neměla jsem slov, když jsem sérii dokoukala, teď už to snad zvládnu. Geniální. Někteří tu trefně varovali úslovím, že kdo nesnese pomyšlení Lizzie bez pana Darcyho, nemůže se dívat na tento film. Jenže ruku na srdce, stalo se něco drsného Lizzie? Ne, a proto když dobračka Tess byla tak surově zneuctěna, věděla jsem hned, že to dobrý konec mít nebude, nesla si stigma a osud jí dopřál jen pár šťastných dní, než její život předčasně skončil. Přes ne-happy-end to je skvostné dílo, rovné tragédii Romea a Julie, prodchnuté tvrdostí doby a rychlému odsouzení člověka společností. Celé sérii nemám co vytknout, vše bylo přirozené- Tessina naivita, dobrotivost, Angelovo přesvědčení a neústupnost, Alecova zkaženost, snaha Tessiny matky zajistit rodinu. Obzvlášť bych vyzdvihla herecké obsazení a anglickou scenérii. Bez chyby. Tleskám. Brečím. (24.02.2011)

SPOILEROIDNÍ vstupní otázka: hnusí se vám představa, že by Lizzy nikdy nedostala svého pana Darcyho? Pak se tomuto seriálu raději obloukem vyhněte. Na poli tragiky a deprese mám sice načtené nějaké kalibry, ale přesto bez uzardění prohlašuju, že Hardyho „Tess“ je tou nejsmutnější, nejtragičtější a nejdepresivnější lovestory, o jakou mé oko kdy zavadilo. A to platí i pro seriál (tedy snad s výjimkou Titanicu, heh). Adaptace je to nesmírně svěží, ve stylu nejnovější Pýchy a předsudku, a nesmírně věrná, a to nemám na mysli pouze postavy, které jako by vystoupily ze stránek, ale i filozofující úvahy o sepěttí s přírodou a čistotě a nevinnosti člověka, které se románem táhnou jako červená nit. Pro ty, co se už stačili vyděsit, tyhle úvahy tady nejsou v podobě intelektuálních promluv a dialogů, ale pouze a jednoduše v podobě záběrů na překrásnou přírodu a dětský úsměv Gemmy Arterton. Je to sice vynikající, ale už to nikdy nechci vidět, stejně jako knihu už nikdy nechci číst, neb i já depresář bych si ráda zachovala taky trošku naděje a víry v dobro, které mě snad zítra čeká. (10.03.2009)

Polanskeho Tess bola deptajúcejšia, tragickejšia. Tu mi to prišlo pomerne ešte pozitívne. Dielo o žene, ktorá sa v živote dočkala len nespravodlivosti, ale za svoj osud si paradoxne mohla aj sama, nevidel som dôvod jej fandiť. Ten záver pri Stonehenge ale nebol podľa mňa dobrý. Polanski to zachytil oveľa lepšie. A aj Nastassja Kinski bola lepšia než Gemma. (16.01.2022)