poster

Daleko od hlučícího davu

  • USA

    Far from the Madding Crowd

  • Velká Británie

    Far from the Madding Crowd

  • Slovensko

    Ďaleko od hlučného davu

Drama / Romantický

USA / Velká Británie, 2015, 119 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vědma
    *****

    Klasická a krásná dokonce moc krásná adaptace. Uživatel Legas to nazval Jane Austenovou, kterou napsal chlap. Tak to prosím ani náhodou. Jane Austenová a její hrdinky to je naprosto něco jiného. Ale přesto Thomas Hardy píše knihy, které se líbí spíš ženám. Příběh je předvídatelný a kdyby si hlavní hrdinka nehrála na nezávislost (a přitom nepodlehla prvnímu, který to s ní uměl), mohl skončit za deset minut, ale v tom to kouzlo není. Je od samého počátku v nenápadné, ale o to silnější lásce pana Oaka k Bathshebě a její k němu.(22.7.2015)

  • JitkaCardova
    **

    Každý, koho si tenhle snímek i jen trochu podmaní, by měl povinně shlédnout původní stejnojmenou adaptaci tohoto románu od Johna Schlesingera z r. 1967. Připadá mi, že Vinterberg natočil jen jeden dobrý film, hned ten první, Rodinnou oslavu, a od té doby mu rychlá sláva stoupla do hlavy a on už jen vymýšlí, jak si znovu lacino získat či udržet lásku publika, podbízí se a zkouší kdeco kromě soustředěné, smysluplné a osobně zabarvené vlastní individuální tvorby. *** Tady ale hodně nestoudně přestřelil hranici slušnosti, protože vpodstatě kompletně převzal, opsal, jako nedostačivý školák, chcete-li to jasně, Schlesingerův storyboard - knižní předlohu lze na plátno převést různými způsoby, každý režisér si musí nad knihou sám po svém lámat hlavu, promyslet, co a jak poskládat, co vyzdvihnout, jakou linku vynechat, čím začít, jaké zvolit tempo, proklady, triky k udržení pozornosti, napětí atd. Když si ale pustíte po Vinterbergovi i Schlesingerův film, zjistíte velice brzy, hned u první scény, že právě a jenom to udělal i Vinterberg - pustil si Schlesingerův film. On nepracoval po svém s knihou, jen si prohlédl cizí film a u každé scény si řekl, jak ji přetočí, nebo dokonce co úplně vynechá, protože by to bylo komplikované. Každému trochu analyticky nadanému člověku musí být jasné, s jakým zdrojem Vinterberg pracoval: že nerozvrhoval nově knihu, ale otrocky vyraboval a předělal právě tento film. Tomu se ovšem říká podvod, pustá krádež, pokud film není avizován jako čistý remake, a i v takovém případě novější počin musí mít vlastní cenu, musí v něm tkvět a být rozeznatelné, jakou novou kvalitu proti minulému dílu přináší, musí být ospravedlnitelný vydobytím něčeho, co nám i při obeznámenosti s původní prací, a dokonce právě tehdy, vyrazí dech. Ale když si oba snímky porovnáte, dojdete k závěru, že Vinterberg cizí scénář jen prokrátil a všecko znovu natočil kýčovitě, novoromanticky schematicky, upraveně a zjednodušeně - sebral dílu duši. Všecko je čistější, přehlednější, umetenější, barevnější, uhlazenější, pěkné návodné pokoukáníčko, hlavně nic složitého, aby se divákům netrávila špatně večeře. Špína a pot vždycky jen na chvilku, pro kameru v detailu, a pak už zase ne. Jen ta první scéna - ovce padající z útesu: ty Vinterbergovy nafouklé chudery leží dole tak pěkně rovnoměrně rozprostřené, všimli jste si? Statistici by se tetelili radostí. Logici by nevěděli, kam s očima. A tak je to tam se vším. *** Je to nepěkný hejskovský kousek. Než jsem viděla Schlesingera, do tohoto filmu nikoli Vinterbergovou zásluhou propsaná Hardyho genialita i vnímavost a promyšlenost původního scénáře nepřipustí, aby Vinterbergova levná obsese všechno divácky zjednodušit a zhezknout původní efekt úplně zrušila. Po odchodu z kina jsem si jen posteskla, že to nemuselo být tak naleštěné, ale vlastně jsem byla ráda, že se mi ta kniha připomněla, že se z ní do filmu tolik přelilo. Až pak se ve mně začala nad tím pseudouměleckým dánským floutkem vařit žluč, to když pohopila, co je v něm shnilého - když jsem se okouzleně a ohromeně nechala vtáhnout do Schlesingerova bravurního filmu, který nechává Hardyho nemilosrdné, ale svérázně podmaňující vyprávění jednotlivých lidských osudů zmítaných v područenství životních přeryvů, nešťastně šťastných losů, obratů i ran, v předivu soupeřících, nepředvídatelných sil, proudících jak z drsného světa lidí tak i nevlídné, necitelné a vznešeně nepodplatitelné přírody, vyniknout s veškerou virtuozitou po svém mistrovsky obsáhnutého filmového umění - a dokonce jde tak daleko, že si tu a tam dovolí jemně odtažité kousky s kamerou, které jsou nejen ústrojné a důstojné, ale působí zároveň i jako sympatické pomrkávání na diváka - zvlášť ke konci toho eposu to je, jako když se vypravěč poutavého příběhu, vědom si jeho i svých kvalit, ptá uprostřed věty trochu pobaveně, jestli mu posluchač neusnul, a přitom ví, že ne (např. ta rozkymácená a s perspektivou a poměry velikostí objektů kejklující scéna, v níž podroušený a unavený vozka přiváží rakev s Frankovou milou a novorozencem). Vinterberg vůbec nemá pro takové záležitosti cit a jeho komerční rasovina zpětně působí, asi jako by působilo upravené vydání Hardyho knihy v edici pro esteticky a rozumově nenáročné publikum: jako kdyby ho vydal Penguin pro čtenáře se slovní zásobou omezenou na dva tisíce slov. ***(12.11.2015)

  • verbal
    ***

    Hezky natočená populární prstírna viktoriánským panen, u níž je až k neuvěření, že jí napsal chlap. Ačkoliv, když se na toho Hárdyho tak dívám, kdo ví, jak to vlastně bylo… Každopádně jsem měl u toho pocit, jako bych očichával ruku čerstvě vytaženou z netknutého klína Džejn Óstenové a přitom se na mě sápal některý z věčně lačných, lidožravých bobrů sester Brontëových. A k tomu všemu jsem musel čumět na esteticky až nehumánní Kery Chuligán, navíc charakterově napřesdržku, jak je rozpolcena mezi dva bezkonkurenčně nejcharakternější a nejcharismatičtější správňáky, kteří jakoby vypadli z nejlepkavějších snů zoufale nemrdaných, otylých hospodyněk, a dokonale teploušského oficíra (patrně autobiografického). Teď byste asi vsadili na můj odpad, že? Chyba! I heterosexuální cynik totiž občas zatouží po klasice, pohladit po šulínku a ošukat škaredého babochlapa nebo pár ovcí kdesi v romanticky zelených lukách dorsetské farmy devatenáctého století, víte! Asi mi zrovna včera v nestřeženém okamžiku olíznul nějaký harlekýn hypotalamus a po tom přívalu agresivních nebo debilních braků poslední doby to bylo prostě takové uklidňující. Já vím, měl jsem se od toho hlučícího davu držet co nejdál, připadám si teď tak trochu jako feminně empatická, přechytřele užvaněná slečna Matty těsně před ovulací, ale stejně tomu napálím hezky přihřáté tři a už se o tom nechci víckrát bavit.(24.7.2015)

  • sidonka
    ****

    Znovu jsem se přesvědčila o tom jak je důležité s jakým očekáváním do kina jdete. Když jdete (z nedostatku vámi přijatelných filmů) alespoň na romanci nedoporučenou některými kritiky, kteří již měli tu výsadu toto zaláskované drama vidět,když jste připraveni na to že to bude možná jen další "nevýrazný, nevyužitý, neemotivní kousek", můžete být jedině kladně překvapeni. A jelikož jsem z důvodu úžehu v předchozím týdnu uvízla doma v křesle u televize, z důvodu toho otravného úžehu (který jsem chytla na již dva měsíce beztravnaté deštěm nezalévané zahradě) z nouze jsem koukala snad úplně na vše a stala jsem se pak následně otrlou divačkou připravenou i na kýčovité, po všech stranách odfláknuté béčka. Nyní považuji každý pokus o myšlenku za vítanou a mhouřím tak tolerantně oči, že mnohdy ani nevidím na plátno setmělého kina. Každopádně jsem zahlédla zelenou prospívající trávu, ovečky a jiné vymoženosti nanejvýš radostné a v dnešní době skoro již nevídané. Jsem spokojená jak jen nenáročná žena může být. A že film působí trošičku studeně? No, proč si nedat v tomhle tropickém vedru kousek ledu? Ne, nebojte se u tohohle vcelku příjemného filmečku příjemně zchladit. Přeji všem klimatizacím světa zdar.(9.8.2015)

  • cheyene
    ****

    V žánrovém osazení tu nějak postrádám výrazně napsáno "romantický" film, protože po většinu času mi Daleko od hlučícího davu přišlo spíše jako limonádka než nějaké drama, které jsem očekával v nepoměrně hojnější míře. Děj snímku je chytlavý, avšak snadno průhledný a čitelný, místy naivní, což není zrovna lichotivé, ovšem kompenzací jsou příjemné záběry kamery a herecké výkony hlavní dvojice či nějaký občasný zvrat v příběhu, jenž je ovšem, jak jsem již řekl, předvídatelný. Daleko od hlučícího davu je v zásadě zdařilý počin za 4*.(31.7.2015)

  • Juno Temple

  • - Belgičan Matthias Schoenaerts bol jediným zo všetkých hercov vo filme, ktorý nebol britského pôvodu. (MikaelSVK)

  • - Herečka Carey Mulligan po zhliadnutí filmu Z hrdze a kosti (2012) odporučila do roly Gabriela Oaka obsadiť Belgičana, Matthiasa Schoenaertsa, čo sa nakoniec aj stalo. (MikaelSVK)

  • - Natáčelo se převážně v Buckinghamshiru, Oxfordshiru, Somersetu a Dorsetu, kde se nachází Mapperton House, který byl ve filmu použit jako ovčí farma slečny Everdenové. Dále například Sherborne, pobřeží West Bay, Durdle Door, Bicester a Forde Abbey. (Petrasuvicka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace