Užívej si, co to jde

Nemůžu si pomoct, ale mě ten Allen prostě nějak nebaví. Nihilistický Larry David a jeho suché hlášky jsou fajn, vlastně jsem se v něm i částečně docela viděl, ale na celovečerák je to trochu málo. Příběhově je to naprosto primitivní, nepříliš uvěřitelné, Evan Rachel Wood, na kterou jsem se těšil nejvíce, tu hrozně přehrává a i toho probourávání čtvrté stěny bylo na můj vkus až přehnaně moc. (28.06.2023)

Film Whatever works je jako jeho hlavní hrdina - nejdřív ho člověk nenávidí, pak se to zlomí a nakonec ho má rád. (Stejně jako kdysi v australském The Sum of Us /1994/, i tady jsem to "mluvení s publikem" nejdřív nesnášel, ale pak jsem si zvyknul a na konci už mě to téměř nerušilo.) Snímek je klasiky allenovský, výborně napsaný i natočený, zkrátka nezklame a dokonce potěší znuděné oko i otrávenou mysl velkoměstského intelektuála v parném létě. Chaos! Řád! Láska! (Oblíbené hlášky: Yeah, if it wasn't for sexual inadequacy the National Rifle Association would go broke! // They all hurt you in the end, every woman, whether they are male or female.) (13.07.2011)

Proč si jen Allen Woody myslí, že musí lidi napravovat a tlačit jim do hlavy jeho vlastní názory?! Začátek filmu, kdy měl afektovaný a nevrlý dědula naprosto nepochopitelný monolog, mě naprosto otrávil. Celé mi to přípomínalo náboženství, které také lidem hromadně křičí do tváře vlastní názory a "krásné" pravdy. No a potom, co otravný monolog ráčil skončit, tak nastoupila scéna, kde na sebe lidé řvaly. A tak to pokračovalo celý dlouhý film! Pokud chce být Woody tak strašný lidumil a poslední spravedlivý, tak ať lidem servíruje něco pozitivního a divák sám rozhodne, zda se nechá inspirovat. FUJ! Tohle mě ale otrávilo. Skutečně nejvlezlejší film s negativní fasádou. Já vím, proč nemám Woodyho ráda, protože on neumí točit filmy bez KŘIKU. (13.05.2014)

Woody pořád ještě umí... Nechci být nějak sentimentální, ale zatímco Vicky Christina Barcelona byl mladý závan španělské svěžesti, který jsem od Woodyho teda vůbec nečekal, v Užívej si, co to jde mám pocit že už začíná lehce bilancovat a připravovat se na důchod. Vrátil se totiž znovu ke své parketě - neurotického podivína tentokráte ošlehaného věkem, který je přesnou kopií archetypu starce - nerudnost, podrážděnost, elitářství... Naštěstí je ale tohle Borisovo chování dostatečně pŕevedono do vtipné roviny takže se žádná depka nekoná. Další typicky Allenovským znakem je mladá žena (Evan Rachel Wood) a vztah těchto postav doprovázený oboustraným vývojem. Tohle by ještě nebylo nic extra a jelikož nechci spoilerovat musí stačit, že Borisův vývoj, pozitivní vliv, (...) to všechno má vliv na poslední scénu(y), kde je v několika nenapádných větách skryté poměrně hodně toho co jsem vždy cítíl z jeho filmů. Navíc už samotný fakt, že Davidova postava často promlouvá k divákům s touhou vyjádřit nějaká závažné myšlenky aby nezapadaly k konverzaci... Každopádně spokojený jsem protože film měl co mít měl a já se pobavil skvěle. P.S. Daleko nejvtipnější jsou postraní postavy (rodina, kamarádi...) a z matky jsem uchcával snad v každé scéně. Why do all the religious psychotics wind up praying in my doorstep? (06.01.2010)

Tento film má řadu nedostatků. Postavy se na plátně objevují samoúčelně a také předvídatelně mění svůj charakter a celkově nám nový Woody neukázal nic nového. Nedivím se lidem, co hodnotí průměrně i podprůměrně, protože tento film je (hlavně v konfrontaci s ostatním Allenovým dílem) opravdu průměrný. Moje hodnocení je proto iracionální. Ale má to vůbec pro někoho nějaký význam? Aztékové nejspíš taky řešili, jestli je hezčí tahle nebo tamta váza a připadalo jim to strašně důležité. A co z toho teď mají? Eh, no nic.. Chtěl jsem jen říct, že já prostě Woodyho filmy, ve kterých běhá parta pošahaných intelektuálů po New Yorku a řeší strach ze smrti a mezilidské vztahy, prostě žeru. Nemůžu se vynadívat na jeho příběhy, které jsou trochu komické, trochu smutné, ale vždy chytré a melancholické právě do té míry, aby to nebylo kýčovité. Navíc jsem se v postavě Borise tak trochu poznal (s tím rozdílem, že mě baví sex a nemám IQ 200). Jeho úvodní monolog podepisuju krví. (19.07.2010)

Klasický film Woodyho Allena, trochu jsem takový závěr očekával, ale konec není důležitý, tenhle film - jako každý jiný od allena - jsem si ohromně užil. Řekl bych, že filmy Woodyho Allena celkem dobře znám, ale Uživej si, co to jde nepatří k těm opravdu nejlepší, z části proto, že zde nehraje sám Allen. Neuvěřitelné, že dokáže natáčet takové množství filmů prakticky na jedno téma s takovou kadencí a všechny jsou neuvěřitelně zábavné a zároveň kvalitní. Woody Allen je výjimečný scénarista, režisér a herec. Díky bohu, že má tu energii tak hodně točit. A Larryho Davida moc neznám, ale má neuvěřitelné charisma. (10.08.2011)

Uzřel jsem sebe samého. Pokavaď se dožiju důchodového věku... ehmm... co to zase plácám za nesmysly? Se sociální politikou našeho státu se v budoucnu, jež se bude týkat i mé svraštělosti, důchodového věku dožijí pouze ti, kteří na něj budou mít nakradeno, politici a ostatní pochlebovači bezskrupulózních podnikatelů, tudíž si náš původní výrok opravme. Pokud se dožiju alespoň pětasedmdesátky, totiž pokud se v pětadvaceti smrtelně nezráním při pádu během blázniviny na motorce, již budu chtít zapůsobit na dvě perfektně vytvarované kočičky sledující můj vybroušený a vpravdě jedinečný styl řízení z krajnice, nebo si to v zatemnění mysli nenechám projít hlavou á la Kurt Cobain, tak nehodlám rozšiřovat fronty na slevy v Kaufandu či jiných pochybných řetězcích, bušit do sígrů holí žádajíce místo k sednutí, které mi právem patří za můj celoživotní přínos společností, či dělat opičku potomkům mých potomků, potažmo potomkům těch potomků. Ne, tak neskončím. Budu žít stejným životem jako Boris Yelnikoff, jako výstřední misantropický génius, kterým už stejně jsem, tudíž se na mém nepochybně bezchybném životě nic nezmění... No koukám, že jsem se opět rozepsal, ovšem ne o filmu, napravme to, ať mě cenzorovo modravé oko nezmerčí a jeho klikáním vypracované prstíky nesmáznou. Chcete-li dojem z filmu, zde je. Během sledování si můžete pobrukovat, Woody neříká nic jiného než to, že ŽIVOT JE JEN NÁHODA... 80% (28.01.2014)

Woody nepřekvapil. Mě rozhodně ne. Obludárium postav, dědka, holku a všechny ostatní postavy, včetně komparzistů a štábu, z filmu vymazat. Neuvěřitelně mě štvalo přerušování neexistujícího děje proslovy postavy s maniakální stařeckou demencí. Zase jsem usínal. Allenovky holt nejsou můj šálek asijské polévky. (25.09.2011)

Zaujal mě neuvěřitelně pesimistický Boris díky kterému jsem si tak nějak uvědomila jak otravné je být pesimistou a i když si někdy nemůžu pomoct tak se to za sebe snažím napravit. Je pravdou, že jsem tak nějak tušila jak to dopadne když jsem zahlédla mladou Evan Rachel Wood a došlo mi, že nezůstane jen u vaření a občasných procházek po parku. Co se týče celkového příběhu tak mě to poučilo a také pobavilo a celý film jako bych viděla někde poblíž stát Woodyho a celou tu dobu jsem ho z tohoto snímku cítila neuvěřitelné jak poutavé a chytré píše scénáře a vůbec jaký je Woody skvělý umělec, protože pro mě je natočit film, který má úspěch hodně velké umění. (21.08.2011)

Stary skepticky genius, vztahove dialogy na hrane filozofovani, New York, priserna jazzova hudba... Zni to povedome? Ano, Woody Allen se po svych evropskych tripech vraci na sve primarni misto cinu, aby dokazal jak neskutecne repetitivnim autorem vlastne je. Tematicky a obsahove to je totiz 1:1 stejne jako blbosti typu Manhattan, nebo Annie Hall. Oproti temto neskutecne prehodnocenym a nudnym pokusum je ale Whatever Works mnohem vyzivnejsi a lepsi dilo, ktere jim ukazuje jak to melo vypadat a take potvrzuje, ze Woody s duchodovym vekem a zkusenostmi skutecne zraje. Pryc jsou jeho radoby vtipne a radoby intelektualni mentalni pruplachy, ve WW to na dialogove rovine funguje velmi dobre, ale hlavne - arogantni Woody konecne premohl sve vlastni namastene ego a hlavni roli, ktera je ocividne psana presne na nej prenechal mnohem sympatictejsimu a zabavnejsimu Larrymu Davidovi. Allenovi tak konecne doslo, ze jako herec nestoji za nic a hle - jak vitalne prinosna je to zmena. Nenechte si kazit chut jeho predeslym trapnym preslapem Viki Cristina Barcelona - Woody ma sice stale slabost pro blondyny (nechapu), ale Evan Rachel Wood je alespon vyrazne prijatelnejsi a vizualne hezci volbou, nez odpudiva Scarlet Johansson, ktera infikovala hned nekolik predchozich snimku rezisera. Po skvelem Cassandra's Dream je to sice uz druhy Allenuv kvalitativni krok zpet a s originalitou si zde hlavu vazne nelame, nicmene na to jaky je zamer filmu to funguje - Whatever Works neni nic uzasneho, ale urcite se drzi v te lepsi polovine Woodyho filmove sbirky. 6/10 (19.10.2009)

Další výborný film Woodyho Allena. Velmi se mi líbilo pojetí alias..sledují nás diváci. Film řešil generační vztahy, milostné vztahy všeho druhu a dokonce i problémy lidstva. Byl příjemným osvěžením nudného večera, ale Allen má prostě lepší snímky. Tohle byla trochu z nouze ctnost...filmy se Scarlett Johansson jsou jednoznačně jeho nejlepší. (22.04.2010)

Příjemná konverzační komedie, která u mě vítězí hlavně tím, že je správně ujetá narozdíl od žánrově podobných sériově vyráběných amerických počinů. (21.11.2010)

Larryho Davida moc neznám, ale je vidět, že má smysl pro humor a je vidět, že si s Allenem hodně sedli. Jeho postava není výjimečná, ale některé jeho promluvy prostě sednou na správné místy a vy se zasmějete, anebo se i zamyslíte. Dějově je to bohužel trochu slabší, a tak Allen a jeho herci zachraňují, co se dá, právě dialogy nebo i monology. (23.06.2017)

Starý dobrý Woody je zpátky, tedy ne doslova. Hodinu a půl koukám na skvělého, neurotického, pesimistického a ukecaného hlavního hrdinu. Zní to povědomě? Právě! Larry je výborný, ale položme si otázku, kdo je ta postava? Ano, je to pořád ten starý Woody, který je tu s námi již více jak 40 let, jen má zde jiný obličej a postrádá sebemenší novátorskou invenci. Neberu to jako mínus, jen se to malinko již může někomu začínat přejídat. Po filmařské stránce si Woody také drží pořád svůj styl vzniknuvší někdy na počátku 70. let a nejde "zbytečně" s dobou. Je rok 2009. Kdyby jste mi pustili tenhle film a řekli mi, že je z osmdesátých let, neměl bych příliš problémů vám uvěřit. Teď otázka, jestli je to dobře nebo ne? Upřímně, u Woodyho mi to ani tolik nevadí, tento film používá stejné prvky a figury jako jeho klasiky (Annie Hall, Všechno, co jste kdy chtěli vědět..), jen je vždy aplikován trochu odlišný příběh, ale samotná pointa zůstává. Proč opravovat něco, co funguje, že? Fanoušky díla Woodyho Allena potěší a zahřeje, ostatní neurazí. Já to řadím k tomu lepšímu, co mistr natočil. V Americe existují tábory pro všechno. Pro bohatá děcka, basketbalový tábor, kouzelnický tábor, tenisový tábor, tábor pro režiséry. Měli by udělat i koncentrační tábor. Dal bych v něm povinně dva týdny všem dospívajícím děckům, aby konečně pochopili, čeho je lidská rasa schopná. (27.10.2009)

Jediným důvodem proč se Allen neujal hlavní role je jeho odpor ke sportu, toho bicyklu by se nedotkl ani klackem. První polovina filmu je bravurní především díky třeskutým proslovům nedoceněného génia Yellnikoffa, jemuž sekunduje naprosto odzbrojující naivka z jihu v podání výtečné Evan Rachel Woodové, kterážto se pro mě tímto stává hereckým objevem roku. Allen skrze hlavní postavu zkritizoval co se dalo a nenechal nit suchou. Bohužel od příjezdu matky pozvolna mizí barvitost dialogů, čímž kvalita snímku rapidně klesá a ve výsledku vše vyzní jaksi do ztracena. Škoda, že kulometná kadence ostrovtipu nevydržela po celou délku filmu. Happy Birthday to you... (14.12.2009)

OBRANA ALLENOVA! Tedy ale už mě vážně nebaví číst tady v komentářích stále dokola, jak se Woody vykrádá, jak mu vysychá míza, jak se mu tvoří hemeroidy v konečníku, a že by měl přestat točit. Hergot! Já jsem šťastný, že alespoň jednou za rok mám jistotu, že se můžu jít podívat na dalšího Allena, který je vždycky inteligentní, povětšinou velmi vtpný a občas i překvapivý. A to je v dnešním nejistém světě setsakramnetsky dost! Tak ať ti, kteří už deset let tvrdí, že Woody už nic dobrého nenatočí, prostě na Woodyho do kina nechodí. Nebo ať aspoň proboha nepíšou komenty. Ano, Woodyho rukopis je rozpoznatelný, ale je to snad ke škodě? Nikoliv. Cézannův obraz taky poznáme už z dálky a neskuhráme, že to jsou zase ty samé tahy štětcem, a že používá stále stejné odstíny barev. Nový Woody mě opět bavil a kadence, se kterou to do nás šije Larry David, je téměř k neustání. A neodolatelná Patricia Clarkson mu zdatně sekunduje. Na promluvy do kamery a zcizování jsme už u Woodyho zvyklí, ale tentokrát je to o dost pikantnější, protože Boris se strefuje do nás, diváků-konzumentů a hraje si s námi tak, že se průměrný američan musí cítit dosti uražený. (Ale oni se na Woodyho asi průměrní američané nedívají, že.) Vytknul-li si Woody, že tématem filmu je náhoda a její místo v našich každodenních životech, podařilo se mu to přenést na plátno bez pochyb. Scénárista vetknul trochu náhody do života každé z postav, a proto zcela překvapivě končí film happy endem, ačkoliv je orámován hned dvěma nepovedenými sebevraždami. Náhoda? Nikoliv. To jen Woody si ještě pořád rád hraje. Zaplať pánbůh! (10.02.2010)

Larry Davids v hlavní roli mi nesedl (vlastně odjakživa mě je nesympatický). Zde mi Larry doslova štval tím jak se snažil hrát, vypadat a mít stejné grimasy jako Woody. Otrávilo a ovlivnilo mě to natolik, že jsem se nemohla plně soustředit na ostatní pozitiva ve filmu. (22.10.2013)

Woody Allen sem tam šlápne vedle, což je bohužel i případ jeho nejnovějšího filmu. Problém nastane prakticky ihned po skončení úvodních titulků, po kterých následují notoricky známé dialogy, které však bez Allenovy herecké účasti ztrácejí ironický nadhled i svěžest. Věty v podání Larryho Davida působí smrtelně vážně a po chvíli také otravně (nechci použít slovo parodie). Podobně špatně dopadla i zápletka. Scénář omílá stále jedno a to samé dokola, přičemž nehledí ani na samotnou logiku vyprávění. Jinými slovy: Pokud čekáte další dávku břitkých hlášek a svébytného humory, připravte se na pořádně studenou sprchu. Snad je to jen menší stařecká únava, ze které se Allen na jaře probere...Moc bych mu to přál. 5/10 (30.10.2009)

Jednoznačně nejallenovanější z Woodyho filmů posledních let. Připadal jsem si, jako kdybych se vrátil po velice dlouhém cestování zpět domů. Cestování sice zajímavém, krásném a plném nových zážitků, ale znáte to: všude dobře, doma nejlíp. Nebojím se tak dát plné hodnocení, ačkoliv jsem to spíše cítil na 4 a půl z pěti. Už teď vím, že si Whatever Works pustím znovu, abych si užil ten nášup skvělých hlášek, momentů a extravagantních charakterů. Mám sice pocit, že by Woody Allen sám zahrál postavu Borise přesvědčivěji a jeho vtípky by lépe vyzněly, ale přesto: Larry David není špatný a alespoň je změna. Woody Allen mě opět nezklamal, opět pobavil a já jen pevně doufám, že natočí ještě spoustů dalších komedií. || PS: Napodruhé se mi tahle taškařice líbila snad i víc a měl jsem z ní neskutečně optimistický pocit, navzdory Yellnikoffově vrozenému negativismu. Allen zde (opět) vyzdvihuje obrovskou roli náhody a štěstí v našich životech, k čemuž přidává filozofii, ať si užíváme cokoliv, čeho se nám dostane a co pro nás funguje. Mně nezbývá než souhlasit. (04.09.2010)

Kdyby to točil kdokoliv jiný než Woody Allen, tak bych si řekl, že je to jedna z nejlepších tragikomedií za posledních deset let. Bohužel, Allen recykluje tolik propíraných témat z jeho předchozích filmů, že to v celku nepůsobí nijak čerstvě. Naštěstí, Larry David je nezastavitelný, vedlejší charaktery příjemné a v posledních dvaceti minutách začne Allen metat jednu vynikající scénu za druhou, které doopravdy připomínají ty staré, dobré časy. 7/10 (04.08.2011)