Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slovenské město Trnava se v polovině 18. století pyšní univerzitou, ale jeho řadové obyvatele stále ovládá dogmatická víra a strach z tajemných sil. V této době má malíř Peter vytvořit oltářní obraz Umučení svaté Julie. Jako model mu má stát rychtářova žena Aranka, která však nemá nic z výrazu světice. Malíř se vzepře nařízení, obraz zničí a jako nový model si vybere prosté rybářské děvče. To je však později obviněno z čarodějnictví… Dnes již klasický slovenský historický film natočil v roce 1957 režisér Vladimír Bahna. Film, který je zároveň kritikou nesmyslného společenského bezpráví, reprezentoval československou kinematografii na X. MFF v Karlových varech. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

zette 

všechny recenze uživatele

Velmi zdarily historicky film, jehoz existence mi dodnes byla utajena. Hezky pribeh, krasna vyprava a kulisy, pisnicky i atmosfera me bavila. Potesilo i barevne provedeni, ktere me prekvapilo. Film ma sice podobny namet jako znamejsi Kladivo na carodejnice, pribeh a zpracovani jde vsak svoji cestou. Jinak me uz serou uzivatele, kteri v kazdem ceskoslovenskem filmu z 50.-60. let hledaji ideologii... ()

helianto 

všechny recenze uživatele

Posledná bosorka. Pro mě jeden z filmů velké slovenské historické trojky let padesátých, mimořádná nostalgie. Od rozdělení republiky jsme snad neměli možnost tyto filmy vidět a přitom byly tak úžasné. Barevné, výpravné, s příběhem, který vtáhne a ani na minutku nenudí. Se skvělými hereckými výkony. Aťsi jsou dnes už lehce naivní. Mají své kouzlo, je v nich nadšení. Dnes už budeme těžko vnímat kritický osten, namířený proti zhůvěřilosti feudálního panstva. Ale to nadšení studentů, jejich bezstarostnost a zároveň moudrost, ta přetrvává. A křehký příběh lásky a pomsty. Kéž by všechny filmy byly takové… ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Až příliš naivně natočeno, těžko říci, zda se ještě stále může jednat o umění. Těšila jsem se na Františka Dibarboru. Ale ani on zde nepředvedl nezapomenutelný výkon, což rozhodně nelze vyčítat jemu, ale nevýrazné režii. Bahna si evidentně nebyl jist, zda chce natočit historický film, sociální drama, rozjuchanou veselohru se zpěvy a tanci, nebo snímek o svědomí a přesvědčení umělce. Takže nakonec z toho vzešlo od každého trochu a od každého špatně. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Tedy takhle.. mně se to v podstatě líbilo, je to takové historické drama v pohádkovém hávu, což mi asi nevadí, nicméně ubírá to dramatu na hodnocení a naivita tomu vážně nesvědčí.. Nicméně Mikuláš Huba se mi v roli malíře velmi zamlouval a rybářova dcera v podání Olgy Zöllnerové působila křehce, dojemně, nevinně, což kvituji.. Pravdou je, že ten střet s lidskou hloupostí, závistí a zlobou zavání nadčasovostí.. Hodnotím velmi shovívavě.. ()

burina 

všechny recenze uživatele

Moje hodnotenie sa počas filmu často menilo, bolo to tak od dvoch až po pät *. Na strane jednej je celé to poňatie čiernobiele a herecké výkony veľmi patetické, na strane druhej ma ale veľmi milo prekvapilo množstvo humoru, ktorý by som v historickej dráme o bosorke veru nečakala. Ale na škodu to nebolo. Práve naopak. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (8)

  • Skutočné posledné bosorky z Trnavy a okolia boli upálené vo februári 1744, šlo o dve ženy z Ružindola – Anna Chlebová-Jamborka a Magdaléna Görögová. Podľa rozsudku sa jedna vedela premeniť na žabu a druhá na mačku. Šlo o posledný proces, pretože následne cisárovná Mária Terézia vydala dekrét, ktorým sa zakázali súdy s údajnými čarodejnicami. (Arsenal83)
  • Kedže v Trnave v čase natáčania stála len jedna pôvodná mestská brána, bola filmármi použitá vstupná brána na Červenom kameni. Tiež i výstrely z diel boli filmované na spomínanom hrade. (andykovac)
  • Režisér Bahna pred premiérou snímky uviedol: "Téma, ktorú prinášame, nie je zhodou okolností nová. No treba povedať, že 'Posledná bosorka' nevznikla z akéhosi módneho záujmu. Stalo sa tak zrejme preto, že rozliční ľudia na rozličných miestach pocítili práve teraz - a to nijako nie náhodne - potrebu, aj touto formou bojovať za slobodu človeka, za pravdu a zdravý ľudský rozum." (Arsenal83)

Reklama

Reklama