Hlad

Chápu, kam McQueen míří a musím ho obdivovat za to, že z antidivácké formy neustupuje ani na chvíli a přitom se vyhýbá pocitu samoúčelně pomalého tempa. Hranice mezi syrovou realitou a explicitními zvěrstvy a násilím je někdy docela tenká a na můj vkus ji Hlad několikanásobně překročil. Samozřejmě, Fassbender může vážit dvacet kilo i s postelí a stejně učaruje libovolným pohledem. Jenže jsem se mnohem častěji znechuceně ušklíbal místo toho, abych prožíval. (15.08.2012)

Hlad je snímek s vězeňskou tématikou zpracovanou velmi specifickým rukopisem, který nemusí zaujmout každého. Nejdelší dialog, který ve filmu zazní, trvá zhruba 15 minut a je natočen na jeden dlouhý, statický záběr. Svou délkou i obsahem se v podstatě jedná o nejvýraznější dialog ve filmu. Ty ostatní většinou netrvají déle jak minutu a je jich zde obsaženo jen minimálně. Díky tomu jsem měla pocit, jako bych se dívala na němý film. Proti násilným scénám ve vězeňských snímcích jsem již zřejmě natolik otrlá, že jsem zde při pohledu na dozorce kopajícího či surově bijícího vězně nepociťovala žádné emoce. Zato při pohledu na zbídačeného Michaela Fassbendera mi moc dobře nebylo. Zatím všechny snímky s tématikou IRA, jež jsem zhlédla, pro mě znamenaly silný zážitek. Hlad se svým pojetím liší a myslím, že spousta diváků si ho představovala úplně jinak. To však nic nemění na jeho výpovědní hodnotě. (17.08.2012)

Bezkonkurenčný Michael Fassbender vo svojbytnej väzenskej dráme (meta)fyzického charakteru. Politicky tak trochu nekorektné, a myšlienkovo tak trochu viac hodnotné. Úžasná rytmizácia v rámci jednotlivých záberov, perfekcionistická kompozícia obrazu a cinefilné porušovanie osvedčených naratívnych vzorcov daného žánru. Steve McQueen a jeho precízny a účinne zžieravý minimalizmus. Nefalšovaný a svoj význam naplňujúci art... (11.06.2010)

Nemám rád tenhle typu filmů, a vlastně ani nemám rád filmy o Severním Irsku - "Hlad" mě minul podobně jako třeba "Krvavá neděle" z r. 2002 od Greengrasse. Nepamatuji se, že bych kdy viděl na obrazovce ČT2 film tolik plný explicitního násilí a "šokujících" záběrů. Bez vysvětlujících titulků na začátku a na konci by tento film přišel o polovinu své naléhavosti. O ten zbytek se minimálně u mě připravuje svou málomluvností a statickými záběry, které mě až iritovaly. Tematicky podobný film "Bumerang" z r. 1996 od H.Bočana mi dává větší smysl. (10.05.2011)

Můj původní 3 roky starý komentář rozhodně nepěl nějaké oslavné ódy. Film se mě pro svou špinavost moc nelíbil a prakticky jedinou scénou, která mě uhranula bylo 20 minutové povídání mezi Bobbym a otcem Moranem. Uběhly 3 roky a mezitím jsem nasledoval hodně zajímavý Stud, ve kterém jsem zjistil že zcela dokonale rozumím hlavnímu hrdinovi, kterého neskutečným způsobem ztvárnil Fassy. Shame nepochopitelně nedostal na Oscarech šanci v žádné kategorii. Již v té doby ve mě zrála myšlenka a věděl jsem jistě že dám Hunger ještě jednu příležitost. Vše se stalo jistotou po odporně vlezlých 12 letech v řetězech, které smrdí na sto honů akademickými chcánkami. Nebudu rozebírat proč film, který je zcela jasně z režisérových kousků nejslabší, dostal nejvyšší hodnocení..... HLAD je ukázka dokonalé filmařiny, kdy prakticky každé políčko by se dalo označit za geniální. Srovnání s Kubrickem by nebylo zcela od věci. Hraje se tělem, očima, gesty, prostředím, zkrátka vším co je po ruce. Na dialog často člověk prosebně čeká hodně dlouho. 3 minuty se vytírá chodba, prohledávají se dutiny, drží se hladovka. Film je odporně špinavý a přitom geniálně zrežírovaný. 90% bez debat. (21.03.2014)