poster

Ježíš je normální!

  • Slovensko

    Ježiš je normálny!

  • anglický

    Take It Jeasy!

    (festivalový název)

Dokumentární

Česko / Slovensko, 2008, 67 min

Režie:

Tereza Nvotová

Scénář:

Tereza Nvotová

Kamera:

David Cysař
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Aidan
    **

    Jako religionista jsem ocenil záběry z echt charismatického evangelikálního prostředí a snahu režisérky o nezaujatost. Jako milovník češtiny jsem málem vyletěl z kůže nad frázemi typu "Ježíš tě totálně miluje", "Ježíš je absolutní borec" nebo "Musíme chytit ducha Bible" (Wow! Misionáří hnutí Víry zjevně z USA nejen přinesli "evangelium prosperity", ale nechali si též odborně zamerikanizovat mateřštinu). Jako křesťan jsem byl - už leta jsem - na rozpacích z teologie podobných hurá křesťanských skupin, které prokládají "radostnou zvěst" o bohatství a zdraví rytmickou pop music a v nichž se hysterie, případně ztráta sebeovládání považuje za projev Ducha svatého. A jako divák jsem trochu litoval, že byl film tak zmatený, neměl směr a jen neškodně klouzal po povrchu.(25.7.2009)

  • adamo_znk
    ****

    Dechvyrážející dokument o lidech s vymytým mozkem, kteří se svoje šílené vize snaží vnutit dokonce i nejmeším dětem. Pří sledování jsem měl chuť pozabíjet půlku obsazení, nebo alespon vypálit jejich brněnské "svatostánky". Líbilo se mi, že dokument je dost jednostranně zaměřen, což mě u jiných snímků štve, ale zde je to jedině dobře, protože jednání těchto lidí se vymyká zdravému rozumu. JO A LIDI !!!! JEŽÍŠ JE NEJVĚTŠÍ BOREC !!!(25.12.2008)

  • johny89
    ***

    tohleto je opravdu demence.. triumfální centrum víry, křesťanství tak ve 100x nucenější formě. Mě to příde skoro jakoby všichni ty lidi hráli nějaký divdlo, děali že se jich dotkl ježíš. Ježíš je přece totální borec borců. Mít někoho takovýho doma tak se ho snad zřeknu. Všude v dokumentu je ukázaný jsou lidi krmený kecama o tom jak za všechno může bůh, všichni se rádoby vyléčí díky ježíšovi. jak kdyby se zfetovali upadnou do "spánku".. A nejhorší je jak i děti jsou vychovávány pod obrovským tlakem že za všechno může bůh. Je to smutný...(6.3.2009)

  • Matty
    ***

    „Už je tady!“ Oficiální stránky praví „Dokument si neklade za cíl odpovídat na složité otázky víry a dětské psychologie. Režisérka Nvotová chce ve své prvotině otevřít dveře další diskusi a do děje téměř nevstupuje.“ V takovém přístupu nevidím žádný problém, dokonce je mi bližší než násilné podsouvání autorových stanovisek, pasivita režisérky ovšem zapříčiňuje také jistou monotónnost filmu, který nakonec není zdaleka tak „hustý“ jak nasvědčuje jeho anglický název. Nevím nakolik sarkasticky byl míněn on a nakolik uvedení Boha coby duchovní podpory v titulcích, na mnoho dalších vtípků si Nvotová ale netroufla (snad ještě ten prostřih na automat na coca-colu). Ve svém nadějném debutu ctí vážnost tématu a třebaže filmařsky (zatím) nejde o žádný zázrak, ty dveře k diskuzi opravdu otevírá. Nekomentované zobrazování názorů a praktik té druhé, perspektivou většinové populace„nenormální“ strany, nemusí nutně způsobit její rezolutní odmítnutí. Alespoň v mém případě vedlo k zamyšlení, proč začnou někteří lidé hledat útěchu v náruči boží a co jiného může člověka odvést od chmurných myšlenek na smrt. Jako ateista jsem si tuhle otázku hodně dlouho nekladl, ale živě vzpomínám na svůj dětský strach z jakési „nekonečné tmy“. Při pohledu zpět nenacházím žádné racionální zdůvodnění, proč již strach nemám, což mi přijde zvláštní a malinko znejisťující. Stejně tak vyděračský brainwashing představených organizací, jejichž jediné pozitivum bych viděl ve schopnosti poskytnout legální náhražku za lehké drogy. Jinou věcí zůstává, že ten chechot pod závěrečnými titulky byl dosti ďábelský. 60%(15.1.2009)

  • blackrain
    **

    Nebudu komentovat dokument po jeho filmařské stránce, ale po stránce obsahové. Ta mě totiž dokonale zvedla krevní tlak. Ježíš je určitě normální, jenže někteří lidé okolo ne. Nevím jestli se dá považovat psychosomatický záchvat malého chlapce za komunikaci s Duchem svatým. Nechci nikomu brát jeho víru, ať si každý věří čemu chce. Vnucovat víru malým dětem mi příjde nenormální, vždyť z toho nemohou mít rozum. Nejsem věřící, i když jsem pokřtěná. Já považuji víru za prostou obranu lidské mysli před svým okolím. Pokud se s něčím nedokážete vyrovnat, hledáte logicky podporu jinde a jste labilnější k jistým věcem, jste snadno zmanipulovatelní. V podstatě se mladá začínající režisérka pokusila vyrovnat se svou vlastní minulostí a vyrovnat si tak všechny účty. Členů Triumfálního centra víry je u nás pár stovek a na většinu věřících nebo nevěřích působí jako vyšinutí klauni. Nechci nikoho urážet, ale je to tak. Jen si je pozorně prohlédněte. Máte možnost je potkat na Andělu, na prostranství před knihkupectvím. Postávají tam s kytarou a tváří se šíleně nadšeně. Až mám někdy pocit, jestli nejsou něčím nafetovaní. Třeba ano. Musím souhlasit s tím, co se píše v textu distributora. Dveře diskuze jsou dokořán.(11.3.2009)

  • - Režisérka Nvotová ve filmu reflektuje vlastní zkušenost ze školy amerických misionářů „Hnutí víry“ při setkání s bývalými spolužáky a s třídním učitelem. (FFilipCZ)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace