Komisař Clouseau na stopě

Vydařené oživení slapstickové tradice (a slovu slapstick je ve scéně s tágy navrácen jeho původní význam). Těžko si tenhle film představit bez Petera Sellerse, který na rozdíl od jiných pokračovatelů zlaté éry grotesky nenapodobuje konkrétního komika, ale vytvořil si vlastní styl. Komisař Clouseau na stopě je ideální k jeho letmému rozebrání, pár následujících řádků každopádně předpokládá znalost filmu. Základ Sellersovy postavy tvoří její proměnlivá idiocie. Clouseau je schopen strčit si do kapsy hořící zapalovač, ale také vymyslet plán, jenž by po vyeliminování několika desítek proměnných teoreticky mohl fungovat. V zásadě ale klame tělem, resp. svou funkcí. U většiny postav, vyjma zamilované (tzn. zaslepené) dívky, to po počáteční snaze o smysluplný dialog vede k rezignaci. Pro ostatní se stává nedůležitým, lhostejným, což výborně vystihuje scéna, jíž by měla každá detektivka vrcholit – odhalení vraha. Vrazi se začnou „odhalovat“ navzájem a bezradný Clouseau se obrací na kameru, hledaje pochopení alespoň u diváků. Záruku smíchu představuje u Sellerse, stejně jako u komiků němého období, konfrontace s objekty, ať neživými či živými (pták, ženská nožka), které mu přijdou do cesty a které při svém šíleném egoismu vnímá jako nepřátelské. Neustále je zrazován také okolním prostředím, jež se mu nepřizpůsobuje a jemuž se on sám přizpůsobit nedokáže. Proto neustále padá do fontány, stojící stále na tomtéž místě. Méně zábavné jsou opakované Katovy útoky. Poprvé je jeho chování vtipné pointou (jenom zkouška), podruhé tím, že pointu známe, ale další scény stejného typu jen naplňují známé pořekadlo o opakovaném vtipu… Sellers neopomíjí ani hlavní výsadu zvukového filmu, slovní humor zde však nestaví ani tolik na legračním hlase (to spíše ve Večírku) jako na obsahu promluv, které sice dávají smysl, ale pouze nahlížené clouseauovskou převrácenou logikou. Jakoby trucovitě odmítal věřit zažitým pravdám a vymýšlel si vlastní. Osamělý bojovník, či zkrátka idiot? Rozhodně muž budící smích. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Oskar, bloom (05.06.2010)

Klasický spin-off, kdy se vedlejší postava umístí do hlavní role. Sellers si dle svého naturelu upravil typickou tehdejší lechtivou komedii pro měšťáky "A Shot in the Dark" (je původem z Francie - L´Idiote od M. Acharda), takže na filmu je znát, že se drží určitého scénáře, jehož hlavním motivem je nevěra. Pravě to ho odlišuje od svých dvou následovníků, ve kterých se Clouseau mohl projevit naplno. Tady je pořád ještě součástí detektivní šarády a jen do ní vplétá svoji komiku, takže kadence vtipů občas uvadá. Ovšem i utlumený Sellers je mnohem zábavnější než většina současných komedií. (16.12.2010)

Jsou komedie, které nestárnou. Například série o Fantomasovi. Pak jsou komedie, kterým čas sice ubral něco na vtipnosti, ale pořád jsou zábavné. A to je právě tento případ. Co mě dohnalo k smíchu, byl japončík, který útočil, komisař Dreyfus, který mrzačí sám sebe ("Zavolejte lékaře. -Proč, pane? -Mám dojem, že jsem se právě uřízl prst!") a krásná Elke Sommer. Takže shrnuto podtrženo mi vycházejí krásné čtyři hvězdičky. (20.06.2009)

Když mi bylo osm let, tak jsem eskapády kníratého dementa, který se přerazí o co může a viní z toho kohokoli, jen ne sebe žral. Dokonce i rodiče mi začali říkat, šmejdi, Clouseau díky absenci některých základních motorických dovedností a trvalé nesoustředěnosti. No a tak jsem se s nostalgickou slzou ve svých třiadvaceti docela těšil na oživení mladistvé legendy. Ovšem smůla. Shot in the Dark se drží pořád na hranici humoru pro osmileté. Closeau pořád někam padá, rozbíjí, kazí atd s takovou vervou, že už to po krátké chvíli začne lézt na nervy. Příšerný Sellers tomu věru moc nepřidává stejně jako vrcholně rutinní interiérová režie. Některé momenty jsou vtipné, ne že ne (je jich asi pět), ale celkově je to fakt celkem křečovitý brak těžící z té nejzákladnější (a tedy nejinfatilnější premisy) vtipu a to "Šel pán a šlápnul do hovna". Hodnocení je důkazem dementního zvyku uživatelů hvězdičkovat filmy, které viděli v dětství a pamatujou si, že to byla "docela bžunda a s bráchou sme se nasmáli" a částečně samozřejmě chyba kejvačů. (28.12.2010)

Řekněte přede mnou "inspektor Clouseau" a já si s velkou pravděpodobností vybavím některou scénu právě z tohohle filmu. Výstup z auta do fontány, pád z okna, zničující výslech podezřelé (tedy zničující pro inspektorův oblek), několik jízd policejním antonem, kulečník, sérii pokusů o vraždu, závěrečnou konfrontaci každého s každým, při níž se hlavní hrdina jen nemohoucně podívá do kamery... Peter Sellers je fenomenální a jeho postavě bez problémů uvěříte, že by do blázince dokázala přivést i tubu prášků na uklidnění. (08.11.2014)