Velká žranice

Velká žranice patří mezi mé oblíbené francozské filmy. Jedná se o film, který v polovině sedmdesátých let šokoval svým obsahem a otevřností. Marco Ferreri vyprávý příběh o čtveřici mužů, kteří nepřestanou ve žranici dokud nezemřou. Film si mě získal svými neturalistickými scénami a nadčasovou metaforou. (29.04.2006)

Ve stínu velké žranice byly Lukulské hody pouhou nádražní kantýnou osmé cenové skupiny těsně před zavíračkou. Co zprvu začínalo v podstatě jako komedie, změnilo se po něuvěřitelně bizarních eskapádách a zvrhlostech, v tragicky neodvratnou smrt užrání se k smrti. Od druhé poloviny filmu už jde v podstatě jen o hořkost a programovou sebedestrukci, až mi z toho přestalo být dobře. Co však je třeba ocenit, je koncentrace takových hereckých veličin jako Noiret, Tognazzi, Mastroiani a Piccoli a jejich přesvědčivé herecké výkony. (17.10.2010)

Polomrtvýho chlapa ležícího na stole krmí jeho kámoš, dokud nechcípne a do toho mu jeho žena honí péro. No kurva doslovnější to bejt nemohlo? Takovýhle "filozofický dekadentní a sociologický" film bych natočil v patnácti letech. A takový nároky zas nemám. (14.07.2011)

Nehodlám tvrdit, že věřím Ferreriho slovům o tom, že tohle jeho půvabné nestárnoucí dílko v sobě opravdu nese nějaké závažné poselství, a že sleduje nějaký vyšší cíl, než "jen" pobavit diváka. Nicméně leckterého dušezpytného jedince může vskutku přimět k zamyšlení nad 'otázkou života, vesmíru a vůbec'. Já si například vzpomněl na Klímova památná slova "člověk jest jen jitrnicí naditou hovny". Poprvé a naposledy jsem Velkou žranici viděl před dvaceti lety v pražském Ponrepu a vryla se mi do paměti tak dobře, že jsem až dodnes necítil potřebu zkouknout ji znovu. Ale stalo se a pobavila mě ne méně než poprvé. Ať už chtěně ("Když nebudeš jíst, neumřeš."), nebo nechtěně ("Pane, vy jste Arab?" "Nejsem, neboj se.") (ach, kde jsou ty blažené časy, kdy Arabové byli v Paříži raritou). Ovšem nejvíc jsem se nachechtal při stejné scéně jako kdysi v kině: Ugo futruje do hekajícího, nafouklého, OBLUDNĚ PŘEŽRANÉHO Michela pyré, zatímco Philippe ho povzbuzuje k polykání slovy: "Představ si, že jsi malý hladovějící Ind v Bombaji." Tak takovýhle humor já můžu! Skvěle natočeno, skvěle zahráno, překrásná ústřední melodie (Philippe Sarde). Minimálně 90%. (14.12.2016)

Nejsem si tak docela jistý,jak se mám k Velké žranici postavit.Je totiž těžké film nějak kritizovat po čistě filmové stránce,natočený je brilantně,zahraný prakticky dokonale.Nechápu na něm,proč byl vůbec natočen a jaká motivace vedla režiséra a herce,aby něco podobného natočili.Je to alegorie? Podobenství? Apokalyptická vize? Nebo jen samoúčelná hříčka bez hlubšího významu? Po jednom zhlédnutí těžko rozhodovat a vzhledem k tomu,že film už nikdy nechci vidět,asi to nikdy nezjistím,což mě ani nijak netrápí.Jisté je každopádně to,že tento film se absolutně neshoduje s mým pohledem na kinematografii a s tím,co považuju za umění a za vhodný námět ke zfilmování.Film mě neznechutil (snad jen ty hovna byly trochu přes čáru) jen mi připadal zbytečný a nevkusný.Což není moc dobré skóre. (09.04.2011)

Štyria skvelí herci vo filme o hovne... a žrádle. Riadne psychedelický úlet o štyroch pánoch, ktorým riadne hrablo v gebuli a pridala sa k nim rovnako psychicky narušená nymfomanská učiteľka. Veľké utrpenie to dopozerať do konca, pozeral som na hodinky každú minútu. (11.09.2015)

Velké obžerství přivede roztodivné pány estéty do hrobu. Kéž by to bylo i v moci umění. (26.10.2008)

Udělala jsem velkou chybu, že jsem se na tento film předem na čsfd neinformovala, to bych ho totiž zcela jistě vidět nechtěla. Nemusím mít svůj názor na KAŽDÝ film, co kdy kde se mihne, a vědět, co mě čeká, raději bych zhlédnutí tohoto filmu oželela. Předně, já v tomto filmu nevidím žádné poselství, oslavu hnusu nebo zrcadlo dnešní společnosti, navíc jsem milovníkem jídla (ve zcela zdravé rovině) a překvapivě nepomýšlím na sebevraždu. A i kdybych na ní pomýšlela, poslední dny svého života si dokážu představit daleko lépe než jen cpát se dokola jídlem - milováním jistě, ale k tomu navíc třeba navštívit pár mých vysněných lokací a pak se někde v klídku nechat sežrat krokodýlem. Přišlo mi smutné jakým směrem se všechno vyvíjelo. Není nic špatného užít si několika příjemných prožitků najednou a ve větší míře, ale sledovat pak následky jejich rozhodnutí, celkovou atmosféru a hloupost zúčastněných mě nebavilo a bylo mi z nich všech akorát zle. Že jsem na začátku litovala, že doma nemám nic k jídlu, v průběhu sledování tohoto snímku jsem za to byla ráda. Pokud má tento film působit odstrašujícím dojmem pro lidi, kteří tímto způsobem vedou svůj život, myslím, že se film neminul účinkem, bohužel však znechutil i jednu ze základních potřeb všem ostatním. Jednou stačilo. Ještě musím dodat, že naprosto úžasný komentář k VŽ má uživatel Oskar :), jeho "před" a "po" je velmi trefné. (04.01.2010)

Perverzí, žrádlem a hnusem nabité drama, které občas donutí člověka slintat, občas zvracet a občas odvracet oči. Nechápu, v jaké hlavě se mohl zrodit nápad stvořit "toto", ale určitou dávku geniality, bezprostřednosti a nenásilné invence tam rozhodně vidím. Na druhou stranu žádnou hlubší myšlenku, kterou tam spousta lidí našlo tam nespatřuji a myslím si, že si vpodstatě v tom každý může najít cokoliv si jen bude přát. Nicméně dle mého názoru to bylo natočeno jako syrový a nehlubokomyslný pokus zaplnit lidem žaludky prázdnotou a pak z nich tu prazdnotu opět dostat ven. (25.12.2009)

Když jsem ten snímek sledoval, říkal jsem si, že mu dám tak čtyři hvězdičky, ale po jeho konci jsem na něj nemohl přestat myslet a bylo mi pořád stejně úzko a špatně. Výborný, silný film. (23.09.2003)

Jsem zklamaný. Italský film o tom, jak se čtyři přátelé rozhodnou ujíst k smrti je pouze o tom, jak se čtyři chlapíci snaží užrat až k exitu. Žádná přidaná hodnota, žádná hlubší myšlenka. (27.08.2015)

Ano, tohle je hodně drsná kritika společnosti 70. let, ale vtipné na tom je, že je to kritika i současné společnosti. Konzum nám pořád vládne, pořád uděláme všechno pro to, abychom naplnily svoje choutky a je jedno, jak se u toho chováme. Jasně, je to hodně nadsazené, ale ta podstata naší společnosti v tom vidět je, bohužel. (03.05.2017)

7/10 Je to nase spolecnost, ze ktere se neda vystoupit, ale pouze prizpusobit - neni to nudny italsky neorealismus ci francouzska surfujici vlna, toto je svizna nechutnost byti jake si ho kazdy sam udelame. Par lidi z kina odeslo... mel bych se na to podivat zase... (10.10.2007)

Všechny čtyři herce považuji za své oblíbené, zvláště pak Mastroanniho a Tognazziho. Všechny čtyři obdivuji za to, že přijali roli v tomto filmu. Co tím vlastně mělo být řečeno nevím a zdá se mi, že mám čím dál tím míň trpělivosti sledovat takovéto výplody . Tohle neuspěje jako kritika doby a vlastně jako kritika čehokoliv. Některé scény měly něco do sebe - takový divný druh humoru nebo čeho a prostředí vily a zahrady bylo poměrně magické, ale užrat se je dost hnusný a dost zdlouhavý způsob sebevraždy, hlavně pokud k ní nevede žádný zásadní důvod a tuhle sebevraždu sledovat je vlastně jakýsi očistec nebo možná skoro předpeklí. (09.04.2011)

Ako odštartovať filmový rok 2020, to bola náročná otázka, na ktorú odpoveď mi nakoniec dal film, ktorý vystihuje vianočné sviatky pomerne dobre. Štvorica priateľov, unavená životom sa rozhodne oddávať sa pôžitkom života viac ako je zdravé a doslova sa prežerú k smrti. K tomu treba prirátať aj množstvo alkoholu či neviazaného sexu a človek tak dokáže pochopiť, že v čase svojho vzniku vyvolal film pobúrenie i kontroverziu zároveň. S odstupom času však divák zistí, že na dnešné pomery filmu predsa len okrem hlavnej myšlienky chýba trochu lepší dej či herecké výkony a spoločenská satira potrebuje predsa len o niečo viac, aby zarezonovala v mysliach ľudí ešte o niečo výraznejšie. Nie je to zlé, nie je to vynikajúce, ale niektoré scény boli aj úsmevné a tak možno film označiť za lepší priemer. (01.01.2020)

Chybí mi v tomto filmu důvody těchto lidí, nějaká dějová linie, která by propojila užrání k smrti s jejich minulostí. Pak by to byl dokonalý film. Skvělé je, že se u tohoto filmu hodně zasmějete, což tolik nečekáte. A Marlon Brando v podání kuchaře Uga je přímo fantastický:-) (13.04.2005)

ocenenia : MFF Cannes 1973 - Cena FIPRESCI ◘◘◘◘ mäso na všetky spôsoby...teľacie, jahňacie, bravčové, hovädzie...a samozrejme "biele" .... najprv to človek s chuťou prijíma ako komédiu, no s pribúdajúcim množstvom jedla, významov, výjavov, scén, a (SPOILER!!! úmrtí) sa z toho stáva niečo neskutočne trpké a smutné ...... avšak...... pointa "nastaveného zrkadla" konzumnej spoločnosti sa mi zdá príliš jednoduchá.... čo ak bolo zámerom tvorcov vystihnúť skôr podstatu vo filme viac krát zopakovaného biblického Vanitas vanitatum - Márnosť nad márnosť, vyslovené najčastejšie ústami Michela (apropo, minimálne 5 hlavných postáv nesie mená podľa svojich hercov).... nie však ani tak v ponímaní kresťanskom, ako skôr v ponímaní vychádzajúcom z východných filozofií (v závere zaznieva takisto východný hudobný motív).... nebude posolstvom týchto bakchánálnych orgií niečo na spôsob Hrušínského výroku v Spalovačovi mŕtvol "Všechny vás spasim"? :) Tak isto, každá zo štyroch hlavných postáv reprezentuje skôr tú vzdelanejšiu časť populácie (pilot, dramaturg, šéfkuchár, právnik) a preto si myslím že asi ťažko by takúto "vzorku" chcel autor použiť ako synonymum spoločnosti.... nebola táto "akcia" skôr výrazom vzdoru všetkých štyroch pánov voči okolnému svetu a jeho úbohosti? a keď už mali z neho odísť, tak spôsobom, ktorým by ho vysmiali, zosmiešnili, ukázali na sebe jeho obraz "ad absurdum"? .... no asi preháňam, ale k príliš jednoduchému výkladu tohto filmu by som sa neprikláňal.... cítim z neho až príliš veľa vôní a "pachov" :) Dobrú chuť!....tesné 4* (85%), snáď tá dĺžka bola pre mňa trošku únavná, a tudíž mínusom....... a na okraj - pekný dom, v niečom tak krásne "ošuntělom" a s ešte krajšie "ošuntělou" záhradou s množstvom psov, husí a sliepok na predmestí Paríža by som si zvykol bývať asi veľmi rýchlo :) .... a aspoň dve repliky z filmu, ktoré ma dostali :) "Tímhle si Vás slečno dovoluji požádat o ruku. Když dovolíte." :D (treba vidieť) ... a otázka malého chlapca "Pane, vy jste Arab? - Ne, neboj se, ja nejsem Arab" (04.05.2010)

Ferreriho kritika naší společnosti. Jeden ze smrtelných hříchů, obžérství, páchá většina této společnosti pravidelně, i když v menších dávkách, než-li hlavní hrdinové tohoto snímku. Marcello, Michel, Philippe a Ugo se rozhodnou doslova užrat k smrti. Tento dle jejich názvu gurmánský večírek, se stane víkendem obžérství a smilstva, jednodušeji řečeno žraní a sexu. Najaté děvy lehkých mravů by ustály ten sex, ale přežírání je donutí společnost opustit. Pouze paní učitelka, skvěle ji zahrála Andréa Ferréol, je stejným, možná i větším "hovadem" než čtveřice kamarádů. Ironický pohled na svět nás doprovází celé dvě hodiny a přímočarý průběh si přes hromady jídla, říhání a prdů v klidu dojde k očekávanému konci. Herecký koncert všech účastníků. (28.11.2011)

Jak to biblicke - jedz,pi, postav sypky  .... uchylnea jeble. Jo a tiez v Starovekom Rime to robili Rimania - jedli, jedli a jedli az kym im zaludok nepraskol ... vulgarne to napisem - ked uz hrozilo, ze im rozkurvi zaludok, vyryhali sa a potom jedli dalej ,,,,,, rimsky cisar Claudius 41 - 54 po Kristovi  ... film je samoucelny hnus, scena s hovnami ma o tom definitivne presvedcila : 45 % (15.11.2014)

Pro mne dost šokující film. Celý se motá kolem jídla. Stále se jen: jí - pije - jí - pije - souloží - pije - jí - zvrací - odpočívá - jí - umírá. Nečekal jsem tak naturalistický pohled bez studu. Obžerství = někdy to chápu - je to jako, když přijdete po týdnu z práce a víte, že máte před sebou už jen 2 dny volna, tak se snažíte si ho co nejvíc užít = přežíráme se, ožíráme se, se*eme a pak je nám špatně. A v pondělí zase nanovo ... (04.01.2009)