Stopa Růžového pantera

Pocta Peteru Sellersovi, nebo sprosté ždímání peněz? Pro obojí se dají najít argumenty. Nepoužité scénky z "Růžový panter znovu zasahuje" se starají o dobrou zábavu v první půli filmu, zatímco tu druhou drží nad vodou snad pouze Herbert Lom plus ona geniální pasáž s Clouseauovým tatíkem. Už jen kvůli ní by byla škoda nechat si film uniknout. Hluchá místa obstarává jen pár scén z minulých dílů, která snad jen měla za účel přetáhnout stopáž nad oněch obligátních devadesát minut. Vezmu-li v potaz okolnosti vzniku, tak před tvůrci smekám, jak statečně se s tím vypořádali. Dějová linie snaživě drží film jakžtakž pohromadě, ale při scéně s navrátivším se Davidem Nivenem se nemůžu zbavit dojmu, že jako celek by film lépe obstál ve formě fiktivního dokumentu. Ale co. Vlastně se mi to zamlouvalo víc než poslední regulerní díl se Sellersem a nakonec jsem se dobře bavil. Kdyby to tímhle skončilo, čas by Edwardsovi určitě odpustil. (22.02.2015)

Film - pietní vzpomínka se příliš nevyvedl. Natočit pár vzpomínajících herců a jiných členů filmového štábu, doplnit jej nepoužitými scénami z přechozích růžových panterů a celé to pustit v televizi v rámci Sellersovy retrospektivy, celý počin by se mi jevil důstojněji. Takto si jeden není jistý, jestli se někdo nesnažil ještě rychle vydělat, dokud jsou Sellers a jeho smrt v paměti lidí. (12.10.2014)

Svým způsobem zvláštní film. Jako plnohodnotné pokračování humorné série asi samozřejmě neobstojí, ale i on v sobě skrývá několik zajímavých a povedených věcí, nevyužitými záběry počínaje, velmi komickými scénami (např. geniální sekvence s Clouseauovým otcem včetně Clouseauova dětství) konče. I ty retrospektivní flashbacky vzpomínající na šéfinspektorovy výtečné kousky potěší, pokud nesjíždíte celou sérii rychle po sobě. Já si docela pobaveně zavzpomínal. problém trošku je, že je ten film jako celek trochu nesourodý a spojovací scény jsou docela nudné. Až by člověk řekl. "Svině scény." Ale jo, i mě to dokázalo pobavit. 2,5* (19.10.2013)

Investigativní pátrání po životě a profesní kariéře inspektora Closeaua mne příliš nebavilo a hlavně hodně zasmrdělo finančním kalkulem. Closeau zkrátka nikdy nezemře, neboť umí brilantně vykrýt jakoukoli smrt, ale když už se má vzpomínat na jeho kousky, tak by to rozhodně měla být o hodně veselejší záležitost. (24.12.2015)

Možná jsem staromódní, možná s tímhle přístupem nikdy neprorazím do (show)byznysu, ale já to vidím tak, že něčí památku nejupřímněji uctíte zdůrazněním jeho zásluh, ne pokračováním ve stylu "nic se nestalo, on by si to tak přál." Každopádně, ať už měl Blake Edwards třeba i ten nejušlechtilejší záměr v historii ušlechtilých záměrů, musí i on uznat, že vzniknul průser. A to nemluvím o dalších asi třinácti dalších Růžových panterech, které po tomhle průseru přišli jakoby se po vzoru letošní zimy nechumelilo. (24.12.2015)