Zakázaná říše

Poetická naivita zo zaprášených rokov, je tatam. Vezmem to len výlučne ako ruskú produkciu, poňáč ten odbytok mi je participovane uvoľnený. Rusáci proste produkujú a vychytávajú filmársky trend ďaleko úspešnejšie, ako jeho okolitý zbytok planéty. Prepísknuté kam len oko dohľadí, no nevtieravo hravé aj bez dôsledného mikrokukuču filmových radodajcov názoru.Stále menej ignorovaná produkcia si aj takouto formou získava rešpekt, ktorý si už ohľadne "ruského kina" nejaký ten piatok užívam. (17.03.2014)

Hrozně roztahaná, barvičkama, digitálem, kýčem a popkulturním odpadem zprzněná Gogolova klasika. Nebráním se novým přístupům, ale britský učenec tam neměl, co dělat. Přitom by stačila chajda, temný les a strašidlo, jenže když je to ve 3D... :( . Závěrečný rozcestník je nechtěně velmi symbolický. Pro Ukrajinu je to zásadní křižovatka. 38%. (17.04.2014)

,,…A PANNOČKA SI TĚ VYBRALA. ZAVOLALA SI SAMOTNÉHO VIJA, ABY TĚ DOSTAL VEN Z TOHO KRUHU. PŘEŽIL SI POHLED DO JEHO OČÍ. MÁŠ SILNÉ SRDCE. TAK JÍ POMOZ NAJÍT KLID.“… /// Fantasy báchorka s několika hororovejma vobrázkama, u kterejch vobčas zamrzí (zvlášť, když je to na nich postavený), že ti Rusáci ještě furt neuměj namíchat to CGI bezchybně. Ruskej venkov, svět, kde se může stát cokoliv dneska, natož za časů Gogola. A když vydržíte úvodní půl – třičtvrtě hoďku, tak vás zřejmě začne ten příběh zajímat. Neříkám bavit, ale tak nějak slušně udržovat v očekávání věcí příštích. Ty přijdou v dlouhým osvětlovacím a vysvětlovacím finále, který zřejmě nemá s Gogolovou povídkou mnoho společnýho, ale vidět se dá. Mám to mezi dvojkou a trojkou. Hmm, taková onačí podobizna Vlkodava…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu povídek ,,Mirgorod“, kterou v roce 1835 napsal N.V. Gogol číst nebudu. 2.) Erben se svojí Kyticí je na mě moc drsnej. 3.) Thx za titule ,,petrik1“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (14.04.2014)

Možné SPOILERY. Tady někdo viděl Kletbu bratří Grimmů a Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, a rozhodl se, že využije taky nějakou legendu nebo pohádku, dá jí moderní kabátek, naveze se co to půjde do církve a náboženství, přidá pár triků, akčních scén a hotovo. Jenže z toho vznikl neuvěřitelný mišmaš - film nepůsobí konzistentně, jako by ani sami tvůrci nevěděli, jestli točí komedii, horor, milostný příběh nebo oslavu vědy, a podle toho vypadají i jednotlivé scény, které navíc pro větší srandu přeházeli, aby nešly chronologicky za sebou. Jo, příběh hloupého Chomy tady je, ale tak nějak na přeskáčku, přičemž poslední, třetí noc, v jakémsi deliriu prožije kdoví proč kartograf Jonathan. Ten stíhá milión věcí - píše psaníčka své milované a posílá je po holubech (jen tedy netuším, kdy si k tomu našel čas), odhaluje spiknutí, tajemnou postavu, vraždu, zkoumá starý kostel, tvoří mapy, pere se, utíká, je uvězněn... Fakt macho. A i když tvůrci nakonec chtějí vše logicky vysvětlit, stejně jim tam pár věcí nevysvětlených hapruje (jako třeba ti vlci, co se měnili v dým, a co jim koukaly ven holé kosti žeber) nebo jim tam chybí jakási souslednost děje (kam se třeba tak rychle vypařili studenti, s nimiž vyprávěl ve voze?). Jo, barevně, výtvarně je to pojaté zajímavě, některé triky i jsou povedené, ale nemá to logiku, jednoduchý příběh si sami tvůrci tak zamotali, že se v něm ztratili, a už vůbec neodhadli žánr. Ale ono možná vážně šlo jen o tu kritiku náboženství. (03.05.2016)

Filmová častuška. Děj uhání vpřed jako splašené stádo koní a zadupává veškerou možnou poetiku, která by mohla tu a tam vyrašit. Nedokázal jsem držet krok a tak jsem jen tak znuděně kráčel po stopách v blátě. Teprve když jsem po hodině dorazil do chýše démonů a pohlédl do očí Vije, na chvíli jsem pocítil i lehké vzrušení. Bohužel velmi rychle opadlo a já se zase šoural dál. Konec téhlé bláznivé show už byl naštěstí na dohled. (24.01.2017)