Prorok

Francúzska drsná väzenská, gangsterská a kriminálna dráma, ktorá má mnoho kvalít, ktoré sú tu a inde určite už podrobne rozpísané. Ja by som sa pridal iba konštatovaním, že takto nejak by som si predstavoval zfilmovaného Kajínka. Má ale zmysel porovnávať takmer tunajšiu tvorbu s kinematograficky vyspelejším Francúzskom? Jeden z najlepších filmov s touto tématikou, ktorý ponúka niekoľko dejových inovácií, na ktoré nie sme z väzenských, prevažne klišovito poňatých drám, zvyknutí. K plnému hodnoteniu chýbalo málo. (30.05.2012)

Znáte Čapkovy pohádky? Pošťácká, tulácká, loupežnická... Tak tohle je zase pohádka vězeňská. Pohádka z oněch blahých (nedávných) časů, ve kterých ještě ve francouzských kriminálech šéfovali Korsičani a barevní jim dělali holky pro všechno (nic bych za to nedal, že dneska už je to naopak). Pohádka o negramotném arabském prosťáčkovi (stupeň jeho mentální retardace odhaduju na debilitu), který "forrestogumpovsky" propluje lapákem jen proto, že vleze do zadku komu jen může. A dokonce se i přes své přizdisráčství, vypatlanost a ubohou tělesnou konstituci vypracuje na jakýsi druh kápa, i když menšího formátu. Režie se vám bude snažit namluvit, že je to proto, že má dobře vyvinutý instinkt a vysokou sociální inteligenci. Ale pro mě je to jen hloupá francouzská vězeňská pohádka. (28.04.2020)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Scénář: Thomas Bidegain, Jacques Audiard .. Nadčasové. Autentické. Audiardské. Toho roku (2009) nevzniklo ve Francii (resp. celé Evropě) nic lepšího. Místy jsem byl do tak skvělého vězeňského dramatu tak ponořen, že bych si rád vychutnal stopáž ještě delší. Tahar Rahim svým hereckým výkonem rozhodně potěšil. Zato Jacques Audiard mi do třetice jen potvrdil jak osobitým, nesmlouvavým, sugestivním, originálním a zvláště různorodým tvůrcem je. (10.01.2010)

Drsný sociální realismus a intenzivní drama. Cesta Araba bez kořenů ze dna vězeňské hierarchie ke špičkám korzické mafie a jeho lidský přerod z naivního výrostka v ledově kalkulujícího kápa není žádnou romantizující gangsterkou. Nabízí ostrý obraz, odpovědi nechá na vás. Jak, co se týče vztahu k hlavní postavě, tak v dalších nadhozených vrstvách příběhu: tématu muslimské víry, radikalizace, etnokulturních konfliktu mezi Korzičany, Francouzi a Araby, násilí plodícího další násilí... Čistě kvůli francouzštině mi vytanuly dva jiné filmy, jeden s mladičkým a druhý s poněkud starším Vincentem Casselem, La Haine a Veřejný nepřítel č. 1. Ten druhý snímek je v přístupu k tématu vlastně protipólem Un Prophète. (05.04.2012)