Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Starší muž si v koloně aut pustí v autorádiu starou kazetu. Nahrávka z ní mu připomene jeho dospívání. On, Miki, chtěl hrát v punk rockové kapele. Problém byl jen najít ty správné spoluhráče a místo, kde by mohli zkoušet. Nic však není tak jednoduché, jak se zdá, píše se rok 1983 a Miki stále chodí na střední školu. Kvůli jeho zanedbávání školy mu hrozí, že propadne u reparátu z chemie a bude ze školy vyhozen. Mikiho otec po něm chce, aby se celé léto věnoval škole. Miki ale právě řeší důležitější problém. S kamarádem Dejvidem, který si jako první v Praze nechal na hlavě udělat číro, dělají konkurz na ostatní členy kapely. Když se jim podaří skupinu založit, Miki zjistí, že škola a otec s matkou pro jeho hraní nemají pochopení. Proto se s otcem pohádá a odejde z domova. Spí v pronajaté garáži, kterou kluci získali od starého pána z Dejvidova domu. Tady také kluci zkoušejí a připravují se na první koncert. Mikiho podporuje i jeho dívka Pavla, která by ale ráda viděla, kdyby si Miki vedle muziky také vyřešil své problémy ve škole. První koncerty z Mikiho pohledu dopadnou dobře a kapela se snaží dál prorazit. Po koncertě ve venkovském kulturním domě, který se zvrhne ve rvačku s místními, se ale Dejvid začne kamarádit s recidivistou Kaličem. Kluci si ve skupině přestávají rozumět a Dejvid propadá stále víc alkoholu a drogám, do kterých ho zatáhl Kalič. Nakonec se Miki, který se pomalu rozešel kvůli klukům a jeho způsobu života s Pavlou, rozhodne od Dejvida odtrhnout. To už také Dejvid nemá moc zájem o hraní a kapelu. Mikimu tak nakonec sebere jeho iluze teprve zjištění, že jeho kamarádi až tak o muziku zase nestojí... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (222)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Aspoň takhle. Když už musíme pořád dokola natáčet filmy o normalizaci jako by neexistovalo jiné zajímavé téma, pak alespoň takto - se snahou o nové postupy (úvodní titulky) a bez stále těch samých hereckých tváří (režisér vsadil na neokoukané studenty různých uměleckých škol, což se mu nakonec vzhledem k mizerným tržbám nevyplatilo, kdyby byl angažoval do rolí pankáčů Kotka s Mádlem, jistě by měl zisky vyšší, o to je jeho rozhodnutí obdivuhodnější). Nejvíc se mi ale líbí, že se film neváže přísně k jednomu určitému období, ale zpracovává nadčasové téma revolty mládeže skrze hudbu. Já sám mám podobné zkušenosti jako hlavní hrdina a to jsem už dítě porevoluční. Stejné punkové začátky, stejná radost z prvního plakátu a prvního koncertu, stejná snaha stát se legendární kapelou končící na okresních tancovačkách. Možná i proto mě film tak zaujal - protože mu rozumím. Ať je to kvůli tomu nebo ne, po delší době od českého filmu milé překvapení. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Jak to doopravdy bylo s českým punkem. 1) Generační dobový protest proti původně anglofonnímu establishmentu je vydáván za hledání smysluplného bytí, jehož se v socialistické společnosti jaksi nedostává. Toto Rudé právo naruby trochu kazí jinak sympatické vyznění filmu. 2) Ve druhé půlce se náhle atmosféra mění. Už nejde o společenský protest, ale o jakési mladistvé poblouznění na cestě k dospělosti (přinejmenším u hlavní postavy). 3) Tvůrce filmu bych proto z přílišných sympatií k punku nepodezříval. Když slyším klávesy, chce se mi blejt, pronese David o nastupující vlně synthpopu a vůbec se neptá, co si nezaujatý posluchač myslí o jeho punku. 4) Nakonec jediné příjemné jsou ti mladí kluci plní elánu a života. 5) No...pro tento film fakt platí no future. ()

Reklama

kinghome 

všechny recenze uživatele

Punku jsem nikdy neholdoval a za totáče jsem taky nikdy nežil. A snad ani žít nebudu. Ale nikdy nevíte co se v zemi české stane. Film mě strašně překvapil hlavně slušnými hereckými výkony. Vážně jsem nečekal, že se na to bude dát koukat, ale jak řikám, výkony herců jsou slušné a příšerně se mi líbila kamera a vlastně celá vizuální stránka filmu. Takhle skvěle sestříhanej film jsem už dlouho neviděl. Plus jsem se párkrát zasmál a na konci celkem dojal. Malinko. Od Dont stop jsem nečekal vlastně nic a možná proto jsem byl překvapenej, když jsem dostal kvalitní český film o punku. ()

Vodnářka 

všechny recenze uživatele

Založíme si kapelu, budeme drsní, hustě se oblíknem, zapomenem na problémy, budeme protestovat, budem hrát punk! Sympatická myšlenka a místy i velmi sympatické zpracování, záběry z koncertů i vizuální stránka nadchnou a atmosféra diváka určitě vtáhne. Ovšem stejně jako život a ambice hlavních hrdinů zažívají větší a větší újmy a šrámy, i dějová linka snímku stále silněji upadá, herecké výkony slábnou a klíšovitý konec už se nedá nazvat ani 'mile úsměvným'. Těžko se hledá snímek s rozporuplnějším hodnocením, hustě punková skupina s nudnějšími hovory hráčů a podobně hustá atmosféra zabitá divným koncem.... ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Na punk rocku som vyrastal a aj keď je to už dávno, také London Calling stále považujem za najlepší album všetkých čias. Don't Stop ale nie je film o punk rocku. Don't Stop je iba povrchný pokus jedného diletanta urobiť si meno. Celý film neobsahuje jednu uveriteľnú scénu či emóciu, jeden uveriteľný dialóg ani herecký výkon. Každý zvrat tu prebieha za pomoci deus ex machina, klišé skáče na klišé, herci sú trápni, je to tendenčné až hrôza a celkovo sa za tento zlepenec falošných spomienok a výpovedí, veľmi veľmi hanbím. No Future v rámci Řeřichovej kariéry. Strč si to do prdele a nehraj sa na pankáča! Takto skurviť tak zaujímavý námet, to sa len tak nevidí. A kritizovať The Clash? Mal som chuť dať tam odpad. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (14)

  • Kapela hrajúca na parníku je skupina The Barockers z Olomouca. (Jello Biafra)
  • Prezývka Viktora (Jakub Zedníček), Vicious, je inšpirovaná menom basgitaristu Sida Viciousa zo skupiny Sex Pistols. (toi-toi)
  • Režisér a scenárista Richard Řeřicha začal na filme pracovať už v roku 2005. Do scenára zapojil autobiografické prvky. (toi-toi)

Reklama

Reklama