Fri os fra det onde
Fräls oss ifrån ondo
Fri oss fra det onde
Režie:
Ole BornedalScénář:
Ole BornedalKamera:
Dan LaustsenHudba:
Stefan NilssonHrají:
Lasse Rimmer, Lene Nystrøm, Fanny Leander Bornedal, Jacob Ottensten, Mogens Pedersen, Jens Andersen, Pernille Vallentin, Bojan Navojec, Kim Kold (více)Obsahy(2)
Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)
(více)Recenze (145)
Severský chlad čiší z každého políčka filmu, drsné přepracování drsných Strašáků od Peckinpaha. Kolik zla v nás číhá pod povrchem ? Co dokáže prolomit bariéru zdánlivé lidskosti v zoufalé duši ? Muž bránící svůj dům a principy, žena hájící své děti. Skvělá studie xenofobie, nenávisti a skryté zloby. ()
O velký prsa Lene Nystrøm lepší než US remake Straw Dogs. Skvělá a překvapivá pointa. Původní Straw Dogs však stále vládnou, možná i proto, že ten místama černej humor (i když je ho hodně málo) mě u Dánů trochu vytrhával z náruče zla. ()
Keď sa vám rozhodne pár tupých vidlákov osladiť život, nepomôže vám ani fakt, že ste v minulosti na MTV spievali Barbie Girl. Že je speváčka z Aquy aj známou herečkou, to ma prekvapilo. Celkovo je toto film o zrade, klamstve a predsudkoch, teda o bežnom živote. Kontroverzná téma natočená pomerne citlivo. Viac ako samotný dej dáva scenár, kde sa z rečí zaostalých dedinčanov dozvedáme, aké jednoduché je byť xenofóbny a rasistický i tam, kde na to nie je dôvod. ()
Od polovičky je to vážne sila. Výborná kamera, dobre použitá hudba, presvedčivé herecké výkony a netradičný štýl natočenia. Tí ožrani mi pripadali akoby všetci do jedného boli napadnutí nejakým šialeným vírusom. Vskutku znepokojivá záležitosť. ()
Moderní severská variace na Straw Dogs, jak už bylo samozřejmě mnohohkráte zmiňováno. Děj je podobný, ale rozvržení situací je samozřejmě posunuté do jiných rozměrů (dotkne se to všech aktuálních ožehavých témat, xenofobie, rasismus, domácí násilí...), aby se nejednalo o prosté přetočení původního scénáře. Celé to funguje hodně zdařile, je to fakt výborně natočený, hodně melancholický a emotivní, úžasná kamera a obraz (fakt těžce sedne), psychologie postav a výkony skvělý, násilí a neštěstí hodně reálný, syrový a brutální. Ke konci jsem opravdu sledoval se sevřenou prdelí, podobně jako u původního Peckinpahova majstrštyku. Scéna v březovém háji je masakrální, hlavně kvůli jejímu velice tichýmu a klidnýmu průběhu (viz pro srovnání např. No Moriré Sola). Na plný počet to ale tentokrát nevidím, pač přece jen mi pár věcí trochu lezlo s otazníkama do obrazovky (heh). Teď dál už radši může číst jenom ten kdo to viděl, abych neSPOILERoval. Jednak je to až přílišně nereálná stádnost a uniformita chování všech lidí, kteří se rozhodli vydat k Johannesovu domu (takový to "jóóóóóóó, všichni na ně společně vlítnem", v původním filmu bylo tohle pojato mnohem komorněji a proto pro mne reálněji), potom jejich vlastní chování před domem (chápu že byli všichni nalití, ale tancovat kolem zapálenýho ohně a zpívat, když předtím zemřeli dva lidi a další se chtějí zabít?) a taky prostě podle mne až příliš krkolomný a překombinovaný rozuzlení. Takže tohle jsou vady na kráse, ale protože je jinak film opravdu skvěle podanej a zpracovanej, tak si čtverku zaslouží. Jinak za zmínku stojí i některé drobnější detaily ve filmu, hlavně postava Ingvarova poskoka Leifa Christensena (Kim Kold) - to je hotovej stroj smrti, Charles Napier předělanej na Terminátora, kde na ten nápad kápli, hehe, bravo :-) . Za zmínku stojí taky včlenění role sympatické kočky vypravěčky (Sonja Richter) filmu, jejíž postavení vůči vlastnímu ději je velice zajímavý a ne moc častý - kdo četl od Dostojevského Bratry Karamazovovy tak asi zhruba tuší jak ;-) . Takže i přes pár much povedený explo peklo :-) . 8/10 ()
Skvělé ! Prvních asi 50 minut jsem usínal nudou a měl jsem chuť film vypnout a zahodit někam hodně daleko. Naštěstí jsem vydržel až do konce. Po asi 50 minutách se snímek změní v naprosto skvělou atmosférickou pecku kde se pár vidláků snaží pomstít za záhadnou smrt pobožné Anny. Pro fanoušky napětí naprostá povinnost. ()
Další z variací na slavné "Strašáky" Sama Peckinpaha. Slušně, atmosferické, ale takové zvláštní. ()
Za jistých okolností to mohlo být famózní nervy drásající drama. Jenže! Absolutně jsem nepochopil, o co režisérovi přesně šlo. Začátek filmu totiž vypadal jako nějaká komedie a ta ženská, která jakoby vypráví celý ten příběh, byla fakt divná a nesympatická. Úplně mi narušila celkový dojem. Samotný příběh byl ohromně zajímavý s úžasným zvratem, ale myslím si, že se to utopilo právě v těch komediálních serepetičkách na začátku a na konci. Tohle není škoda, tohle je obří škoda. :-((( 65% ()
Když se u nás chlapi poperou, tak jenom hi-fi sestavou... A že prý zlí lidé nejsou, jenom smutní, i když, ono se to vlastně navzájem nevylučuje. V každém případě nám pan Bornedal ten krvavý steak hezky naporcoval a hodil po našem odrazu v zrcadle, ať můžeme přemýšlet, kam bychom byli schopni v krajních mezích zajít. A vizuální chuťovky víceúhlové kamery a ikeáckého katalogu, za zvuku tragické hudby, doplněné společností opravdového akčního hrdiny Johannese - zákusek jako blázen. Olé, Ole! ()
Tímto snímkem u mě Ole Bornedal opravdu zabodoval. Naposledy jsem podobný pocit prožíval během projekce podobně surového filmu z estonské produkce - Zkažená mládež. Tentokrát nejde o šikanu, nýbrž o morální hodnoty a jejich meze, o náboženství a pravdu, ať už je jakákoli. Moc se mi líbilo vizuální zpracování filmu, které mu dodávalo ještě větší nádech syrovosti a depresivnosti. Opravdu mě překvapila účast Lene "Barbie Girl" Nystrom, která svou roli zahrála velmi solidně. Jaká je vlastně hranice mezi (relativně) normálním lidským smýšlením a bezmyšlenkovitým šílenstvím, které nevěstí nic dobrého? Zkrátka pro mě kvalitní filmařský kousek, který mě zaujal hlavně díky obrazovému vzevření a námětu (skvělá pointa!). ()
Parafrázujúc postavu "rozprávačky" zo záveru tohto filmu: "To bolo ozaj všetko??!!" Áno, Straw Dogs na dánsky spôsob sa konajú, film je v istých momentoch značne intenzívny, casting fajn. Ale "psychologická štúdia dvoch sociálnych vrstiev a pod."...? Ak áno, tak poriadne zrýchlená, rovnako to platí aj o postavách, ktoré sú "jednorozmerné". Práve to je najväčšou slabinou tohto snímku a tým čo výrazne brzdí môj pozitívny pohľad na celý film a jeho "logický koncept". ()
V severskej tvorbe som zvyknutý na originalitu. O to viac ma prekvapilo, keď sa mi dostalo drámy o obyčajných ľuďoch z konca sveta, ústiacej do exploitation, s tarantinovskými prvkami v scenári a blanchardovskou hudbou. Dokonalá kombinácia to nebola, ale zaujímvá určite. Myšlienka je stará, ale žiaľ nadčasová: zlo plodí ďalšie zlo. Na záver pridávam big fucking spoiler. ()
Všechny tvary od slova tíha tenhle film obsahuje. Je to tíživé, těžké a těžkopádné. Dialogy jsou v tomhle filmu asi to nejslabší a jejich pronášení, hlavně v úvodní (více než hodinové) expozici je dosti právě těžkopádné. Jde z toho slyšet to zřejmé rýsování charakterů ("klidně se vychčiju do zadku Connie Hedegard, když mi to přikážeš Larsi") a vyčkávání jednoho herce než ten druhý dopoví svou repliku a on na to může zareagovat. Nebojte se, že byste narazili na náznaky herecké improvizace. Psychologická proměna hlavní postavy je tak odfláknutá a vyjádřená pouhým praštěním páčidla do zvonku. Pech. Ale ta depresivní atmosféra celého filmu padá jako těžká deka a ačkoli konci nevěřím, tak mě docela příjemně překvapil, že je jak amorální, tak lidský, ale ze všeho nejvíc seversky svérázný. Navíc ta kouzelná absence jakékoli dynamiky ve scénách, ze které by se jí trocha mohlo vymáčknout (například molotov) má něco do sebe. ()
Konečně Lene na filmovém plátně! 75% ()
Něco málo je na tomhle filmu zajímavé ale není to prostě to co jsem viděl u podobných, ne vždy vzít do svých rukou zákon je skvělé a strhující. ()
Celý film byl super, až na jeho ne moc povedený konec. Zachraňuje to kvalitní kamera (perfektně ostré záběry), skvělé barvy a fajn příběh. 70% ()
Kdyby... kdyby radši scénárista (a režisér) ubral na klišoidnosti a pojal příběh víc realisticky. Ale ta jeho přepjatá a vykalkulovaná zápletka na ně měla úplně opačný efekt, než bylo asi zamýšleno. Schéma jak v divadelní tragédii: Dva bratři - jeden vylízaný bezcharakterní ochlasta, druhý vzorný otec a občan. Jejich ženy - jedna nevzdělaná vypitá dilina, druhá oduševnělá dáma (ó, ty jejich "dojemné" všeříkající výměny pohledů na slavnosti...). Jeden křivě obviněný musulman z Bosny. Plus sbor, tady stádo tupých nametených hovad pod vedením usopleného cholerického dědka. Bosňák není, světe div se, ani pasák, ani dealer, ale poctivý nádeník, důvěřivý dobrák, trochu retardovaný a mluvící o sobě ve třetí osobě, aby vzbuzoval soucit, ubožák, který ztratil ve válce rodinu a jako by to nestačilo, stane se obětí nespravedlivé nenávisti a zvůle xenofobních dánských vidláků, ožralých jako... Dánové. V průběhu filmu jsou scény stále artovější a teatrálnější, jako jakási filmová varianta novodobého shakespearovského dramatu... Ale jo, samozřejmě že vím, co tím chtěl básník říci, je to všechno obrazné a alegorické a nastavuje nám to zrcadlo a tak... Ale aby mě to oslovilo, nebo dokonce dojalo, musel bych být senil, nebo salónní pseudohumanista. Ale objektivně - nebyl to vůbec špatný film; jedna hvězda za povedený artový vizuál, druhá za poprsí hlavní představitelky, třetí za nečekanou pointu. ()
Syrový a brutální náhled do nitra dánské vesnice, v jejíchž usedlících se po tragické události probudí to nejhorší. Kolikrát jsem si vzpomněl na vesničany u nás na chalupě a říkal si, co by kdyby, protože typologicky bych tam jistou podobnost našel, ačkoliv takové obrátky, jaké příběh nabral v posledních dvaceti minutách, bych od našich křupanů neočekával. Alespoň doufám. Jediné, co mi trošku dělalo problém, byl ten zesvětlený efekt, který mi příliš neseděl. Naopak bych v tomto případě světla spíše utlumil, případně nechal vše v normálu. Té tragické absurditě by to jen prospělo. Každopádně na Sever patří další poděkování. 85% ()
Tak to se kolegům ze severu povedlo. On jeden musí mít za ušima, aby se mu podařilo neoficiálně zremakovat Peckinpahovo životní dílo, aniž by člověk zbytečně opisoval a celek tak ztratil na údernosti. Celé si to kráčí svou vlastní cestou a víceméně jediný motiv, který přebírá z originálu, je chladnokrevné počínání hlavního hrdiny při dobývání hradu. Je to perfektně vygradované, brutálnější než hejno netopýrů v otevřené ventilaci, přepočteno na litry samozřejmě a ani ten nejbystřejší koumák s ožvýkanou tužkou za uchem a půl centimetrovými okuláry neodhadne, co se semele v příštích minutách. A pak je tu ta štětka s párkem dokonalých koz, kterými máchá na odiv jako věcmi, kterými se ehm často mává na odiv, a to se potom nemůže divit, že... No... Nebudeme spoilovat... Ty její dudsony mě ale ničí. Svádějte to na žánrovou abstinenci, ale chvíli mě to táhlo k plné náloži, pak jsem zapojil mozek nebo co. ()
Konec opravdu v mnohém připomíná Straw Dogs, ale i tak jde o velice zajimavou podivanou, která by neměla fanouškům severské kinematografie rozhodne uniknout. Ole Bornedal natočil další zajímavý thriller s poměrně slušnou zápletkou, líbivým vizuálem a jak již zmiňoval Rob Roy příjemnou ne-ruční kamerou. Ps: pokud někdo viděl dánský kraťas Dennis(2007) a nemůže zapomenout na obřího kulturistu Kim Kolda, tak v tomto filmu hraje jednu z vedlejších rolí :-) 80% ()