Pes baskervillský

Klasika odolávající času. U meziválečného The Hound of the Baskervilles naopak platí, že čím je starší, tím je působivější. A to hlavně díky perfektně zvládnuté atmosféře, která budí dojem že byl film točen v době ve které se děj odehrává. Pochopitelně je to jen iluze, případ prokletého rodu se ve skutečnosti udál téměř o čtyřicet let dříve. Tento detail režisér umně zamaskoval prostředky, k nimž už se nikdy žádný novodobý film nedostane. Krásná ukázka meziválečného mysteriózního thrilleru. (24.04.2012)

Při vší úctě k Peteru Cushingovi či Jeremy Brettovi, nejlepším představitelem Sherlocka Holmese byl patrně Basil Rathbone. A nejlepší a relativně nejvěrnější adaptací nejslavnější Doylovy knížky je právě tato verze z roku 1939. Fajnšmekři se tu totiž dočkají i proslavených okřídlených vět, jako je třeba: "Pane Holmesi, byly to stopy obrovského psa!" a tak podobně. Sympatický je rovněž to, že na rozdíl od pozdějších adaptací, které všechny začínají baskervillskou legendou a padouchem sirem Hugem, tento příběh začíná smrtí sira Charlese. Takže až na několik změn v ději zvláště v závěru nemám co vytknout, to jsou ovšem změny kosmetické, jen oproti knize, jako film to drží pohromadě a vytknout pořádně není co. Já jsem nadšený a dávám plný počet. (11.10.2013)

Psa baskervillského jsem znal jen podle názvu a jsem rád, že jsem si opět trošku doplnit své vzdělání. Protože zde vystupují pánové Holmes a Watson, jedná se v podstatě o detektivku, nikoliv o horor (pokud nepovažujete přerostlého psa za hororovou rekvizitiu). Čehože se týká moje jediná výtka. Jinak ovšem klobouk dolů - výborný film s perfektním spádem, skvělými představiteli titulní dvojice a úžasnou atomsférou bažin. (20.10.2013)

Celkově mírné zklamání. Působivá atmosféra, skvěle typově vybraný Sherlock Holmes. Ale místo plnokrevné jihoamerické krásky, kterou by měla Beryl Stapletonová býti, máme tu nudnou, fádní a nepříliš půvabnou blondýnu. Dr. Watson je až moc trouba a navíc i buran, ale hlavně: nenechat diváka, aby se popásl na obrazech smrti hlavního bídáka, toť zločin proti pravidlům žánru! (15.09.2012)

Prostredie bolo ponuré, temné a stvorené na legendu. Holmesovi to neuveriteľne pálilo a rozhovor s jeho priateľom Watsonom bolo vtipné i sympatické ako aj herecké prejavy, neboli dokonalé, ale slušné boli určite. Film je silno ladený do gotického hororu, všade samá hmla, cintorín, ponuré sídlo a tak u mňa prevláda spokojnosť. (06.03.2016)