Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nula připomíná po formální stránce díla známějších režisérů, jako jsou například Altman, Iárritu či Anderson. Někteří jej pro změnu přirovnávají k maďarskému filmu Škyt (Hukkle, 2002) Györgyho Pálfiho, a to hlavně s ohledem na věk. Podobnost s ostatními filmy je sice zjevná, ale rozhodně filmu neškodí, jak se často snažila dokázat filmová kritika. Nula je tak dalším příspěvkem do řady snímků, v nichž jisté rigorózní řešení formy ovlivňuje celou vyobrazenou skutečnost. I v polské kinematografii nalezneme představitele, kteří v minulosti podobným způsobem podřizovali celý film formální výstavbě (Kieślowski, Rybczyński).
I přes výše zmíněnou podobnost s jinými snímky můžeme nalézt v Borowského filmu jisté odlišnosti. Ve filmu například nenajdeme simultánní epizody. Děj se posouvá vpřed vždy lineárně a svižným tempem a hrdinové některých epizod tak plní pouze funkci „posunovačů" děje. Jiní se však do filmu několikrát vracejí. V každé epizodě sledujeme hrdinu jen do doby, než se jeho cesta protne s další postavou. Ne vždy však dojde mezi oběma hrdiny k interakci. Díky této konstrukci odkrýváme nejfrekventovanější postavy postupně. Často se jedná jen o jakousi „skicu" osoby, kterou si musí divák postupně dokreslovat. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (16)

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Vpodstatě bezobsažná hrátka vezoucí se na módě střípkovitého vyprávění, v němž si jednotlivé postavy vzájemně ovlivňují své životy, aniž by si to uvědomovaly (a že tady těch postav tedy je!). Ale kdyby někdy náhodou takový řemeslně poctivý film vznikl v ČR, tak se o něm mluví ještě 10 let. 70% ___ LFŠ 2010 ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Film použil narativní prvek známý z Buñuelových filmů (Přízrak svobody, Nenápadný půvab buržoazie), kdy se ve sledu kratičkých epizod stává vedlejší postava jedné epizody hlavní postavou té následující. Veškeré kouzlo snímku spočívá ve schopnosti tvůrců, s jakým vtipem přemostí jednu epizodu do druhé. Odhlédnuto od těchto narativních taškařic, se pak snímek snaží zařadit po bok módních koláží lidských příběhů, jako jsou Crash, Amorres Perros nebo Short Cuts. Smysl takovýchto koláží zdánlivě banalních příběhů spočívá v jejich vzájemném kontrastu, který má přinést divákovi prozření kvalitativně vyššího druhu. Což se v tomto případě nestalo a příběh končí bez kýženého rozuzlení, jakoby se možnosti tvůrců vyčerpali jen tím narativním experimentem. V kontextu výše zmíněných filmových koláží je tento snímek nepříliš povedeným pokusem o beztak poněkud vyčpělý žánr. ()

Reklama

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Sympaticky debut, lec mozna trochu prekombinovany, mene postav a propracovani vice hloubky by neskodilo. Avsak proti cemu se musim durazne ohradit, je srovnani filmu se stylem uzitym v Kieslowskeho Nahode, ty dva filmy maji spolu pramalo spolecneho. Predpokladam, ze takto film neprezentuje sam autor, nybrz to pouze nekdo nepatricne uvedl v katalogu Febiofestu. ()

Tanner 

všechny recenze uživatele

Takový styl á la Iñárritu po polsku. Mozaika zdánlivě nesouvisejícíh příběhů, které se navzájem ovlivňují tu letmým dotykem, tu pořádným nárazem. Svižný filmík se zajímavým hudebním motivem, nicméně zmíněná mozaika byla poskládána z až příliš malých kousků a postrádala nějakou celkovou myšlenku či výraznější poentu. Celé to vyznívá tak trochu do ztracena.. Už to tu bylo mockrát - a lépe. ()

bassator 

všechny recenze uživatele

36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - VISEGRÁDSKÝ HORIZONT - Polský horizont (Zero / ZERO / Nula) - Kdosi, který uváděl tento film řekl, že to je taková Magnolia po polsku... Přesně se trefil... - 28. 7. 2010 - kino Reduta - Velký sál - Uherské Hradiště - 80% ()

Galerie (16)

Zajímavosti (1)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v poľskej metropole Varšava a v meste Lodž. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama