Ďábel

Všichni hříšníci od nynějška raději po schodech a výtahy celého světa budou už jen nákladní.. Atmosférický thriller s námětem, který mám po čertech rád. Opatřen stylovými úvodními titulky, při kterých napršelo do filadelfského Zvonu svobody, dunivou hudbou Zimmerova vnuknutí v Inception a pro někoho až příliš lehkou hádankou, kdo vlastně, když je v civilu, leží doma na kanapi s rozžhaveným trojzubcem místo lahváče. Škoda jen toho optimistického konce, neboť bych rád viděl o pár pater níž pod suterénem a prádelnou všechny zúčastněné, ale jak dobře víme, stačí dvakrát otčenáš, dvakrát Zdrávas Maria, či případně rychlá felace v zákristii a milosrdný Bůh odpouští. A přitom nejen Luciferova ochrnutá pravá ruka Drápal dobře ví, že co peklo jednou schvátí, to už nikdy nenavrátí.. Upozornění: Až vám ve výtahu osoba z jisté společenské vrstvy nasupeně řekne:„Damn, I really wanted you..", můžete si oddechnout, protože to možná neznamenalo, že jste jí měl být sexuálně k dispozici.. (14.03.2011)

Je mi líto Johna Ericka Dowdleho. Vynikající Pásky z Poughkeepsie nikdo nezná, Karanténa je nejzbytečnější film desetiletí a Ďábla zabíjí Shyamalanova tvůrčí krize. Samotný Dowdle má ale řemeslo v ruce a jednou natočí pořádnou žánrovou pecku, alespoň doufám. No nic - věnujme se Ďáblovi. Inverzní úvodní průlet nad městem za zvuků skvělé hudby navnadí dokonale, ve zbytku stopáže to ale jde od desíti k pěti. Technicky je to v pohodě, ale těch pět uvězněných, detektiv, sekuriťáci - prostě všichni do jednoho jsou neuvěřitelně nesympatičtí, chovají se nevysvětlitelně a občas vypustí z úst slova, jež jsem v daném momentě naprosto nechápal. Když k tomu připočteme fakt, že herecký ansámbl hraje dosti bídně, dostaneme se k závěru, že ten film prostě nemůže fungovat. A kromě momentů, v nichž nikdo nemluví, opravdu nefunguje. Pointa sice dává odpověď na otázku "kdo je ďábel?", proč však ďábel činil to, co činil, to pro mě zůstává záhadou. Závěrečnou morální apel vznášející scénu radši ignoruju úplně, jinak bych snad musel jít v hodnocení ještě níž, což pro námět, technické kvality, pár mrazivých chvil a hudbu dělat nechci. 6/10 (14.11.2010)

Napětí Ďáblovi nechybí, otazníky se vrší také úspěšně, ale přesto je těžké utišit ten hlas, který říká, že vše mohlo být ještě mnohem lepší. Nesympatické postavy jsou možná záměrem, zklamání z pointy ale určitě ne. Logických děr se najednou vyrojí až překvapivě moc a z nervy drásajícího thrilleru se tak stane jenom mysteriózní jednohubka. (12.12.2010)

Pět lidí v kabině a jeden z nich je Debil. Ten má nabiflenou "Teorii výtahů" a umí jej nejen zastavit, tak, že hasiči musí rozřezat půl mrakodrapu, aby se k němu dostali, ale navíc si nadrttil i vyhlášku padesát a tak si jako obvykle z elektřiny dělá papírové čerty... Noční Šajlamalajn nám unyle servíruje jednu ze svých indických bubu bajek, kde pravda a láska zase zvítězí nad lží a nenávistí a logika se zřítí do výtahové šachty, jen co pasažéři naklepou poschodí! A poučení? Zcela katolické! Ať uděláte cokoliv, stačí pár Otčenášů ve španělštině, hezky se omluvit a jste sp(r)aseni! (06.12.2010)

Moje smysly tenhle Ďábel teda zrovna dvakrát nezaměstnal. Na papíře to možná vypadalo dobře, ale po znepokojivých úvodních titulcích už toho není moc, co by dokázalo navnadit. Pět poměrně nesympatických postav (a dosti průměrných herců) je uvězněných ve výtahu, ve kterém se má dít něco napínavého, děsivého, nadpřirozeného.. ale jak říkám, z papíru se to na plátno převést nepodařilo. Necítil jsem napětí a ani žádné sympatie, takže mi bylo vcelku jedno, jestli se po další „temné chvilce“ v krvi objeví ten či onen. Sice se o postavách průběhem jejich uvěznění dozvídáme různé informace, ale ani ty nedokáží nikterak upoutat. A jak si to tak urovnávám v hlavě, hlavní problém byl asi v atmosféře. Třeba hudba nebo kamera jsou fajn, ale právě v onom výtahu jsem atmosféru postrádal nejvíc. Logické facky celému dílku taktéž zrovna nepomáhají, každopádně na průměr to „chlapík v krizi Shyamalan“ a spol. přeci jenom uplichtili.. (05.05.2011)